Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Většina jednání o trafikách probíhala mimo Sněmovnu, tvrdí Ištvan

  14:56aktualizováno  14:56
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan chce, aby Nejvyšší soud znovu posoudil rozsah imunity poslanců. V novém návrhu vyjmenovává místa, na nichž se mělo jednat o trafikách pro trio exposlanců za ODS. Soud už dříve rozhodl, že na jednání v Poslanecké sněmovně se imunita vztahuje.

Rebelové v poslaneckém klubu ODS - Petr Tluchoř, Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla a Jan Florián | foto:  Michal Sváček, MAFRA

"Dosud shromážděné důkazy ukazují na důvodné podezření, že většina schůzek měla být uskutečněna na jiných místech než v budovách Poslanecké sněmovny," konstatuje Ištvan v návrhu, který byl zveřejněn na stránkách jeho úřadu. A vyjmenovává, kde všude se jednalo o tom, co by trio Šnajdr, Tluchoř, Fuksa mohlo přesvědčit, aby podpořili vládní daňový balíček.

"Jednání bylo více a účastnily se jich osoby, jejichž totožnost orgány činné v trestním řízení zjistily. Schůzky byly uskutečněny na více místech v Praze a Brně, z nichž některá nebyla blíže zjištěna. Konkrétně se podařilo zjistit schůzky v Hrzánském paláci, v restauraci Vojanův dvůr, na přesně nezjištěném místě v Praze 8 – Karlín, ve Strakově akademii, [...] v hotelu Holiday Inn Brno na adrese Křížkovského," stojí v návrhu.

"V souvislosti s nimi byla vedena telefonická komunikace, která vykazuje zjevné znaky konspirace, kdy zúčastněnými osobami je hovořeno zpravidla jen v náznacích, slova jsou používána ne v běžném, ale v přeneseném významu, který je bezpečně znám pouze účastníkům hovorů," dodává státní zastupitelství.

Podle státních zástupců už jednání o budoucích působištích trojice rebelů nelze označit ani za politická, ani za legitimní. "Jejich obsahem měl být slib poskytnutí určitých neoprávněných osobních výhod ve spojitosti s vykonáváním veřejné funkce," argumentují návladní.

Kvůli kauze nakonec padla Nečasova vláda

Nejvyšší soud vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení exposlance Šnajdra a Tluchoře, státní zastupitelství následně zastavilo jak jejich stíhání, tak i exministra zemědělství Ivana Fuksy. Podle soudců je totiž i vzdání se mandátu projevem na půdě Sněmovny (celé odůvodnění si můžete přečíst zde).

"Lze konstatovat, že byť se takové jednání jeví jako neetické či nekorektní, je hlasování či vzdání se práva hlasovat projev poslance v souvislosti s výkonem jeho poslaneckého mandátu a je chráněn imunitou," uvedl k odůvodnění rozhodnutí mluvčí soudu Petr Knötig.

Podle právníků však Nejvyšší soud svým výkladem rozsahu imunity "přestřelil". "Při přípravě ústavy nebylo pochyb o tom, že pojem "projevy ve Sněmovně" musí být vykládán úzce. Bohužel teď Nejvyšší soud řekl, že projevem se myslí nejen projev ústní, nonverbální, ale i smluvní nebo mimosmluvní ujednání. To může mít velmi neblahé důsledky," varoval bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný, který se zároveň podílel na tvorbě ústavy.

Při rozsáhlé razii, kterou provedli detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v půlce června, skončili v poutech a následně i ve vazbě všichni tři poslanci, ale i tehdejší ředitelka kabinetu expremiéra Petra Nečase Jana Nagyová, která byla obviněna z podplácení., stejně jako bývalý ministerský náměstek Roman Boček.

Kauza, která byla prakticky okamžitě označována jako "Nagygate", nakonec podrazila nohy celé vládě, když premiér Nečas tři dny po zatčení své nejbližší spolupracovnice a milenky v jedné osobě oznámil, že podá demisi. "Jsem si plně vědom toho, jak peripetie mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu i ODS," zdůvodnil Nečas své rozhodnutí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.