Nový ministr: Soudní reformu předložím do března

Vicepremiér pro legislativu Pavel Rychetský se ve středu ráno dočasně ujal vedení resortu spravedlnosti. Uvedl, že přepracuje sérii zákonů týkajících se soudní reformy a nejpozději do března ji předloží Poslanecké sněmovně. Rychetský ve funkci vystřídal Otakara Motejla, který podal demisi právě kvůli neúspěchu s reformou."Pokud se týče chodu ministerstva spravedlnosti, nebude nic dočasného a přechodného; nezamrzne na období těch třeba čtyř měsíců," ujistil Rychetský.

Vedení resortu se Rychetský ujal za doprovodu premiéra Miloše Zemana a odstoupivšího ministra Otakara Motejla.

"Zákony, které nepředložíme začátkem příštího roku, už budou mít velmi malou šanci, s ohledem na posléze se blížící volby, na řádné a kultivované projednání," prohlásil Rychetský.

Rychetský je vicepremiérem, ministrem spravedlnosti i senátorem
Místopředseda vlády Pavel Rychetský je od úterý zároveň ministrem spravedlnosti. Vedením resortu jej v pondělí pověřil prezident Havel, když dosavadní ministr Motejl podal demisi. Rychetský předpokládá, že v čele ministerstva stráví pouze několik měsíců, protože je pracovně velmi vytížen. Kromě nové funkce totiž stále zůstává vicepremiérem pro legislativu a ještě musí plnit své povinnosti jako senátor. Svou novou funkci chce tedy předat hned, jak se podaří nalézt vhodného nástupce.

Jediný nestranický ministr ve vládě ČSSD Otakar Motejl se rozhodl k odstoupení po neúspěších s prosazením justiční reformy v Poslanecké sněmovně. Motejl potvrdil, že přijal kandidaturu na post ombudsmana.

Havel Motejlovi poděkoval za práci, kterou v ministerské funkci vykonal. "Želbohu reforma celého justičního systému neprobíhá tak, jak bychom si přáli," posteskl si prezident v narážce na důvod, kvůli němuž Motejl opouští ministerskou funkci.

Nyní je podle Havla čas na prostudování návrhů norem, jež sněmovna zamítla, a vysvětlení důležitosti reformy i veřejnosti, například formou brožury. "Po dalších třech měsících by znovu ty předlohy v nějaké, řekněmež upravené podobě přišly do parlamentu. Ta reforma je nevyhnutelná," nastínil prezident svou představu.

Odstupující ministr ubezpečil prezidenta, že bude nápomocen svému nástupci, aby reforma justice dospěla ke zdárnému konci.

JUDr. Pavel Rychetský

Roku 1990 byl jmenován generálním prokurátorem a v letech 1990 až 1992 místopředsedou vlády ČSFR a předsedou legislativní rady vlády ČSFR. Po odchodu z vlády se věnoval advokátní praxi a přednášení politologie na VŠE. V letech 1966 až 1969 se stal členem KSČ, odkud vystoupil. Byl spoluzakladatelem a signatářem Charty 77, spoluzakladatelem OF a představitelem liberálního klubu OF.
V roce 1996 byl zvolen senátorem. Až do jmenování místopředsedou vlády byl předsedou Ústavně-právního výboru Senátu.
Rychetský se narodil 17. srpna 1943 v Praze, je ženatý a má tři děti.
Vicepremiér Rychetský byl pověřen na návrh premiéra Miloše Zemana řízením resortu s účinností od úterý 17. října. Rychetský, který ve vládě odpovídá za legislativu, hodlá řídit ministerstvo dočasně, dokud nebude nalezen vhodný kandidát.

Horkým kandidátem na křeslo ministra spravedlnosti je údajně předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš.

Motejla ostře kritizovala přesedkyně Nejvyššího soudu
Odstupujícího ministra Motejla v těchto dnech ostře kritizovala předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. Vytkla mu nedostatek schopnosti komunikovat s politiky, věcné chyby v jeho neúspěšné reformě soudnictví i v přístupu k soudům.

Motejl už dříve přiznal, že politický rozměr reformy podcenil.

"Není možné si myslet, že lze politiku dělat tak, že člověk přijde s jedním odborným, nebo možná takzvaně odborným názorem a že všichni budou poslouchat právě proto, že ten názor je vydáván za odborný. To neplatí ani v právu. Tedy já se domnívám, že tady šlo o poruchu v komunikaci," prohlásila Wagnerová v reakci na Motejlova slova, že nechtěl zatahovat politiku do procesu formování justice.

Soudkyně rovněž naznačila, že ministerstvo nedostatečně konzultovalo klíčovou část reformy soudnictví - novelu trestního řádu - s odborníky z Nejvyššího soudu. Motejl oponoval tím, že právě soudci Nejvyššího soudu se na tvorbě novely přímo podíleli.

Wagnerová připustila nedostatky i na soudech samotných, ale kprosazování změn podle ní potřebují mít jejich předsedové silné zázemí a jistotu podpory ministra. "Mám pocit že i v tomto ohledu ministerstvo v tom posledním období selhávalo," soudí Wagnerová. Motejl uvedl, že právě zásadní změna v postavení předsedů soudů byla součástí reformy, kterou odmítla Poslanecká sněmovna.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video