Harjit Singh Sajjan v boji a v úřadě

Harjit Singh Sajjan v boji a v úřadě | foto: CLP

Kanadskou armádu řídí „vousáč“, lovil Talibance a kazil drogové kšefty

  • 135
V duchu svých kořenů a víry chodí s mohutným vousem a v tradičním turbanu indických Sikhů. Polní uniformu a Afghánistán, kde „lovil“ bojovníky Talibanu a kazil jejich obchody s drogami, teď vyměnil za padnoucí oblek a schůzky na nejvyšší úrovni. V nové kanadské liberální vládě totiž Harjit Sajjan vede ministerstvo obrany.

Na záběrech z vrcholných schůzek ministrů NATO tuhle postavu v nejbližších pár letech určitě nepřehlédnete. Pětačtyřicetiletý Harjit Singh Sajjan je novým ministrem obrany liberální kanadské vlády Justina Trudeau.

Sikhové

Jedno z nejmladších náboženství světa, založené koncem 15. století. V celé Indii tvoří Sikhové pouhá dvě procenta obyvatel, přičemž naprostá většina z nich žije v Paňdžábu.

Sikhismus bývá označován za spojení mezi islámem a hinduistickým hnutím bhakti. Sikhové převzali od islámu například odmítání boha v jevové podobě. Na znamení své víry nosí všichni na pravém zápěstí ocelový náramek.

Perzekuce a pronásledování přinutilo přívržence na sklonku 17. století k vytvoření vojenského bratrstva, takzvané chálsy - třídy válečnických světců, jejichž všichni mužští členové mají příjmení Singh (lev), zatímco ženy připojují ke svému jméno Kaur (lvice).

Sikhové jsou považováni za hrdé bojovníky. Vynikali například v 1. světové válce v řadách britské armády. Později se ale připojili k osvobozovacímu hnutí od britské nadvlády. I v moderních dějinách mezi stoupenci existovalo militantní separatistické hnutí bojující za nezávislý stát, to vedlo v roce 1984 k útoku indické armády na hlavní svatyni Sikhů, zlatý chrám v Amritsaru. Sikhové reagovali zavražděním tehdejší ministerské předsedkyně Indiry Gándhíové.

Ve světě dnes žije asi 20 milionů Sikhů, velké komunity jsou v Británii, USA a v Kanadě, kde mají dokonce zastoupení v parlamentu.

Hrdě se hlásí k víře indických Sikhů, pět století starému náboženskému společenství nebo „cestě“, kterou vyznává na dvacet milionů lidí převážně v indickém Paňdžábu.

Ostatně právě odsud se svými rodiči stejně jako stovky dalších Sikhů emigroval v sedmdesátých letech do Kanady. Ve Vancouveru se v dospělosti dal do služeb policie. Za jedenáct let se vypracoval na speciálního detektiva pro boj s gangy a organizovaným zločinem.

Odsud si ho jako armádního rezervistu několikrát „vypůjčila“ kvůli jeho pověsti o mimořádných detektivních schopnostech kanadská vojenská rozvědka. Sloužil nejprve v Bosně a Hercegovině a poté i třikrát v Afghánistánu. Především v jedné z bašt povstaleckého Talibanu - jihoafghánské provincii Kandahár.

Důvěra v turban a vousy

„Byl nejlepším samostatným kanadským zpravodajcem na bojišti a jeho tvrdá práce, osobní statečnost a zarputilé odhodlání bezpochyby zachránilo velké množství koaličních životů,“ napsal o něm před časem velitel kanadských sil v Afghánistánu David Fraser v děkovném dopise policejnímu ředitelství ve Vancouveru.

Díky svému vzezření „vousáče s turbanem“ a detektivním zkušenostem si totiž dokázal rychle vybudovat důvěru u místních obyvatel a získávat od nich cenné zpravodajské informace.

„Nejenže ve svých analýzách vykazuje vzácnou vysokou úroveň intelektu a zkušeností, prokazuje také značnou osobní odvahu... často pracuje tváří v tvář nepříteli, aby sbíral data a potvrdil svá podezření, téměř denně se dostává do situací vážného osobního ohrožení,“ napsal v hodnotící zprávě generál Fraser.

Detektiv na bojišti

Mravenčí výzvědná a detektivní práce brzy Sajjanovi umožnila proniknout do spletitých struktur Talibanu i vazeb kmenových sítí, což vyústilo v rozkrytí a rozprášení jedné z nepočetnějších povstaleckých skupin na jihu Afghánistánu.

Při obří koaliční operaci Medusa pak bylo v roce 2006 i na základě jeho zpravodajských informací zabito nebo zajato na 1 500 ozbrojenců Talibanu.

Sajjanovy schopnosti později upoutaly vysoké americké velitelé a strategické poradce. Jeho analýza vazeb mezi Talibanem, místními „warlordy“ a afghánským drogovým obchodem se stala součástí Američany vedené protidrogové strategie v Afghánistánu.

Fotografie

Harjit Singh Sajjan v předvolebním klání s šéfem liberálů a novým kanadským...
Harjit Singh Sajjan na oficiální volebním plakátu
Harjit Singh Sajjan během nasazení v Afghánistánu
Nový kanadský ministr obrany Harjit Singh Sajjan se ujímá úřadu

Velitel amerických sil na afghánském jihu James L. Terry si pak v roce 2010 Sajjana vyžádal do svého štábu jako zvláštního asistenta.

V kanadské armádě to nakonec i díky svým úspěchům z Afghánistánu dotáhl do hodnosti podplukovníka a jako první Sikh velel jednomu k rezervních kanadských pluků. Než se dal na politickou dráhu.

Jistou zajímavostí je, že Sikhové v kanadské armádě obecně do přímých bojových operací nechodí. Tradiční vousy jim totiž brání použít v případě ohrožení plynové masky. Aby to změnil, vyrobil si před lety Sajjam svou vlastní a nechal si ji patentovat.

, natoaktual.cz

Video