Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kanadskou armádu řídí „vousáč“, lovil Talibance a kazil drogové kšefty

  7:13aktualizováno  7:13
V duchu svých kořenů a víry chodí s mohutným vousem a v tradičním turbanu indických Sikhů. Polní uniformu a Afghánistán, kde „lovil“ bojovníky Talibanu a kazil jejich obchody s drogami, teď vyměnil za padnoucí oblek a schůzky na nejvyšší úrovni. V nové kanadské liberální vládě totiž Harjit Sajjan vede ministerstvo obrany.

Harjit Singh Sajjan v boji a v úřadě | foto: CLP

Na záběrech z vrcholných schůzek ministrů NATO tuhle postavu v nejbližších pár letech určitě nepřehlédnete. Pětačtyřicetiletý Harjit Singh Sajjan je novým ministrem obrany liberální kanadské vlády Justina Trudeau.

Sikhové

Jedno z nejmladších náboženství světa, založené koncem 15. století. V celé Indii tvoří Sikhové pouhá dvě procenta obyvatel, přičemž naprostá většina z nich žije v Paňdžábu.

Sikhismus bývá označován za spojení mezi islámem a hinduistickým hnutím bhakti. Sikhové převzali od islámu například odmítání boha v jevové podobě. Na znamení své víry nosí všichni na pravém zápěstí ocelový náramek.

Perzekuce a pronásledování přinutilo přívržence na sklonku 17. století k vytvoření vojenského bratrstva, takzvané chálsy - třídy válečnických světců, jejichž všichni mužští členové mají příjmení Singh (lev), zatímco ženy připojují ke svému jméno Kaur (lvice).

Sikhové jsou považováni za hrdé bojovníky. Vynikali například v 1. světové válce v řadách britské armády. Později se ale připojili k osvobozovacímu hnutí od britské nadvlády. I v moderních dějinách mezi stoupenci existovalo militantní separatistické hnutí bojující za nezávislý stát, to vedlo v roce 1984 k útoku indické armády na hlavní svatyni Sikhů, zlatý chrám v Amritsaru. Sikhové reagovali zavražděním tehdejší ministerské předsedkyně Indiry Gándhíové.

Ve světě dnes žije asi 20 milionů Sikhů, velké komunity jsou v Británii, USA a v Kanadě, kde mají dokonce zastoupení v parlamentu.

Hrdě se hlásí k víře indických Sikhů, pět století starému náboženskému společenství nebo „cestě“, kterou vyznává na dvacet milionů lidí převážně v indickém Paňdžábu.

Ostatně právě odsud se svými rodiči stejně jako stovky dalších Sikhů emigroval v sedmdesátých letech do Kanady. Ve Vancouveru se v dospělosti dal do služeb policie. Za jedenáct let se vypracoval na speciálního detektiva pro boj s gangy a organizovaným zločinem.

Odsud si ho jako armádního rezervistu několikrát „vypůjčila“ kvůli jeho pověsti o mimořádných detektivních schopnostech kanadská vojenská rozvědka. Sloužil nejprve v Bosně a Hercegovině a poté i třikrát v Afghánistánu. Především v jedné z bašt povstaleckého Talibanu - jihoafghánské provincii Kandahár.

Důvěra v turban a vousy

„Byl nejlepším samostatným kanadským zpravodajcem na bojišti a jeho tvrdá práce, osobní statečnost a zarputilé odhodlání bezpochyby zachránilo velké množství koaličních životů,“ napsal o něm před časem velitel kanadských sil v Afghánistánu David Fraser v děkovném dopise policejnímu ředitelství ve Vancouveru.

Díky svému vzezření „vousáče s turbanem“ a detektivním zkušenostem si totiž dokázal rychle vybudovat důvěru u místních obyvatel a získávat od nich cenné zpravodajské informace.

„Nejenže ve svých analýzách vykazuje vzácnou vysokou úroveň intelektu a zkušeností, prokazuje také značnou osobní odvahu... často pracuje tváří v tvář nepříteli, aby sbíral data a potvrdil svá podezření, téměř denně se dostává do situací vážného osobního ohrožení,“ napsal v hodnotící zprávě generál Fraser.

Detektiv na bojišti

Mravenčí výzvědná a detektivní práce brzy Sajjanovi umožnila proniknout do spletitých struktur Talibanu i vazeb kmenových sítí, což vyústilo v rozkrytí a rozprášení jedné z nepočetnějších povstaleckých skupin na jihu Afghánistánu.

Při obří koaliční operaci Medusa pak bylo v roce 2006 i na základě jeho zpravodajských informací zabito nebo zajato na 1 500 ozbrojenců Talibanu.

Sajjanovy schopnosti později upoutaly vysoké americké velitelé a strategické poradce. Jeho analýza vazeb mezi Talibanem, místními „warlordy“ a afghánským drogovým obchodem se stala součástí Američany vedené protidrogové strategie v Afghánistánu.

Fotografie

Harjit Singh Sajjan v předvolebním klání s šéfem liberálů a novým kanadským...
Harjit Singh Sajjan na oficiální volebním plakátu
Harjit Singh Sajjan během nasazení v Afghánistánu
Nový kanadský ministr obrany Harjit Singh Sajjan se ujímá úřadu

Velitel amerických sil na afghánském jihu James L. Terry si pak v roce 2010 Sajjana vyžádal do svého štábu jako zvláštního asistenta.

V kanadské armádě to nakonec i díky svým úspěchům z Afghánistánu dotáhl do hodnosti podplukovníka a jako první Sikh velel jednomu k rezervních kanadských pluků. Než se dal na politickou dráhu.

Jistou zajímavostí je, že Sikhové v kanadské armádě obecně do přímých bojových operací nechodí. Tradiční vousy jim totiž brání použít v případě ohrožení plynové masky. Aby to změnil, vyrobil si před lety Sajjam svou vlastní a nechal si ji patentovat.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Umělá inteligence. Ilustrační snímek
Revoluce v umělé inteligenci může být pro lidstvo hrozbou, tvrdí expert

Až se lidstvo vypořádá se současnými hrozbami, bude muset překonat další existenční výzvu. Umělá inteligence, na které se v různých koutech světa pracuje, může...  celý článek

Protiraketový systém Patriot
Američané poprvé nasadili střely Patriot na cvičení v Litvě

Spojené státy poprvé nasadily na cvičení protivzdušné obrany v Pobaltí střely země-vzduch Patriot. Pokročilý systém dlouhého dosahu se zapojí do aliančního...  celý článek

Vizualizace modernizované podoby samohybné houfnice DANA
Armáda zmodernizuje dělostřelectvo, nakoupí nové protiletadlové systémy

Dělostřelectvo do roku 2020 dostane 33 modernizovaných samohybných houfnic DANA, rozhodla o tom v pondělí vláda. Zvýšit se má dostřel, rychlost palby i...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.