Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nový lék dává lékařce naději

  0:01aktualizováno  0:01
Pětatřicetiletá pražská lékařka Kateřina má zhoubný nádor. Teď však žije novou nadějí. Po klasické léčbě, která nebyla úspěšná, začala brát úplně nový lék vyvíjený českými vědci. "Že mám rakovinu, jsem se dozvěděla v roce 1999," říká sympatická hnědovláska, která se na rozdíl od stejně postižených nevyhýbá přímému pojmenování své nemoci.

Tehdy v dubnu nahmátla v prsu bouličku. "Měla jsem příliš práce, kontrolu jsem odkládala. Navíc jsem půl roku předtím byla na ultrazvuku. Nevěřila jsem, že by se nádor mohl vyvinout tak rychle. Byla to chyba..." Do specializované ordinace zašla až v červenci. Hned druhý den ležela na operačním sále.

"Byl to pro mě šok, něco takového si člověk prostě nechce připustit." Na chvíli se odmlčí, usrkne kávu, ale pokračuje vyrovnaným hlasem. "S chirurgem jsem se ještě domlouvala, že pokud to půjde, pokusí se mi prs zachránit. Když jsem se probudila z narkózy, dozvěděla jsem se, že to nešlo."

Následovala chemoterapie, která měla zbytky nádoru zničit. "Bylo mi strašně špatně, měla jsem horečky, zvracela jsem, vypadaly mi vlasy. Říkala jsem si - proboha, nejen že mám rakovinu, ale ještě mě ničí tohle." Zdálo se, že nebezpečí bylo nakonec zažehnáno. Až do loňského jara, kdy Kateřinu začala bolet záda. Příčinou byly metastázy (druhotné nádory) v obratlech. Možnosti běžné chemoterapie však už byly vyčerpány.

V pražské nemocnici v Motole jí tedy nabídli, aby zkusila zcela nový typ léku, který vyvíjejí vědci z Ústavu makromolekulární chemie a z Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze. Podstatou je, že lék je navázán na určitý chemický nosič, který se infuzí vnese do těla. Putuje krví a vniká do nádorových buněk, kde se teprve léčivo uvolňuje. Proto také méně poškozuje jiné buňky těla.

"Pacientce tato léčba jednoznačně prospívá a musíme doufat, že bude prospívat i nadále," optimisticky konstatuje ošetřující lékařka Kateřina Kubáčková. "S každým novým způsobem léčby naštěstí svitne naděje, že dokážeme pomoci zase dalším nemocným," doplňuje primářka motolské onkologie Jana Prausová. Zdůrazňuje však, že na definitivní závěry je ještě brzy.

"Líp jsem pochopila smysl života, když si uvědomuji, že můžu nebýt," říká pacientka Kateřina. "Věnuji se co nejvíc manželovi a dětem." Synovi je třináct, dcerce osm. Vědí, že maminka je nemocná. "Snažím se koncentrovat duševní síly, abych mohla proti nemoci bojovat, kvůli sobě i kvůli nim."

S novým lékem se cítí mnohem lépe. Prohrábne si své husté kaštanové vlasy. "Vyrostly mi znovu a jsou silnější a pevnější, než byly předtím. Věřím, že tenhle boj vyhraju, že z něj i já vyjdu silnější."

CÍLENÝ ÚTOK PROTI RAKOVINĚ
Lékaři, kteří bojují proti nádorům, se potýkají s problémem: jak dopravit chemické léky přímo do nádorových buněk a nedopustit, aby cestou poškodily i buňky zdravé? Na stopu vhodného "taxíku" se po letech bádání dostali vědci ze dvou ústavů Akademie věd České republiky.

Existuje řada chemických látek - kancerostatik, jež dokážou nádorové buňky účinně ničit. Zároveň však poškozují i buňky zdravé. "Otázkou vždy je - chceme zabít dříve nádor, nebo pacienta?" připomíná Blanka Říhová, ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze.

Protinádorové látky totiž pustoší například i kostní dřeň, čímž narušují přirozený imunitní systém organismu. Lékaři proto musejí velmi pečlivě zvažovat, kolik chemie při léčení použít. "Navíc si nádory, pokud nejsou celé zničeny, někdy dokážou na působení chemických léků zvyknout a stávají se proti nim odolné," konstatuje profesorka Říhová.

Přesně směrovaný nosič
Výzkumníci po celém světě se proto pokoušejí vyvinout léky, jež působí jenom v tom místě těla, kde je jich zapotřebí. Hodně daleko se dostali vědci z ústavu profesorky Říhové společně s kolegy z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd vedenými jeho ředitelem Karlem Ulbrichem.

"Pomohl nám k tomu náš výzkum makromolekul, tedy dlouhých uměle vytvářených molekul, na které dokážeme přichytit požadovaný účinný lék," vysvětluje docent Ulbrich. Makromolekula pak funguje jako taxík, který na objednávku dopraví lék tam, kam patří.

V principu to vypadá takto: na velkou syntetickou molekulu - polymer - vědci chemickou vazbou "přilepí" léčivo. Přidají protilátku nebo sloučeninu protilátce podobnou, která si v těle příslušnou nádorovou buňku najde.

V infuzním roztoku se pak látka vpraví do těla laboratorního zvířete, kde koluje v krvi. "V této fázi je však léčivo součástí makromolekuly, neuvolňuje se z ní a je netoxické," zdůrazňuje profesorka Říhová. Když se makromolekula přiblíží k nádorové buňce, protilátka i s polymerním nosičem se k buňce přilípne a pronikne do ní.

Enzymy nádorové buňky pak rozštěpí vazbu mezi lékem a nosičem, léčivo se uvolní a buňku zničí. "Jsme už také schopni chemickou vazbu léku s nosičem nastavit tak, aby se lék uvolňoval různě rychle," líčí Karel Ulbrich. "I to by mělo přispívat k přesně cílené léčbě."

Povzbudivé první výsledky
Nejdříve vědci dělali pokusy ve zkumavkách, potom na laboratorních myších. Na nich ověřili, že "makromolekulární taxík" skutečně dopravuje chemická léčiva do nádorových buněk, kde teprve začnou působit.

"Tehdy jsme měli obrovskou radost," vzpomíná Karel Ulbrich. "V té chvíli bylo teprve jasné, že opravdu může jít o metodu léčby, která jednou bude vhodná pro nemocné lidi. Nicméně v tom jsme stále teprve na začátku," zdůrazňuje.

Lék výzkumníci zatím vyzkoušeli na velmi vážně nemocných pacientech. V roce 1992 ve spolupráci s Institutem klinické a experimentální medicíny v Praze u pacientky s nádorem srdečního svalu. Šlo o první použití léku na polymerním nosiči ve světě. Nyní spolupracují s pražskou Fakultní nemocnicí v Motole. Tam lék použili u dvou velmi vážně nemocných pacientek s rozsáhlým nádorem prsu. U třetí pacientky léčba právě probíhá, u další se čeká s podáním na úpravu některých testů.

"Výsledky biochemických a imunologických testů byly výborné a také z klinického hlediska se stav nemocných na řadu měsíců stabilizoval," raduje se Blanka Říhová. "Ale bude trvat ještě léta, než se podaří ověřit všechny vlastnosti našeho léku a než jej, jak doufáme, bude možné běžně podávat nemocným.

" Nejdříve je totiž nutné uskutečnit rozsáhlé klinické zkoušky na lidských pacientech. A to je nesmírně nákladná záležitost, na kterou v českých podmínkách není dost peněz. "Předpokládáme, že ve spolupráci s tuzemskou firmou ještě ověříme účinnost u menšího množství pacientů. Pak však bude nezbytné spojit se s některou zahraniční farmaceutickou společností, která bude schopná klinické testy provedené v plné šíři zaplatit," představuje budoucí plány Karel Ulbrich.

Takový postup je dnes obvyklý. Za příklad může sloužit jiný lék, Viread proti nemoci AIDS, pro nějž účinnou látku vyvinuli čeští vědci v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. V klinických testech za několik miliard korun pak účinnost preparátu ověřila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, která jej od loňského podzimu také vyrábí.

Myši se naučily odolat rakovině
Přesné nasměrování nosiče čili "taxíku" do nádorové buňky bylo cílem, o nějž výzkumníci usilovali. Pokusy na laboratorních myších však přinesly vědcům i zcela nečekané příjemné překvapení.

"Čekali jsme, že cílené ničení nádorů nenaruší imunitní systém tak jako běžná chemoterapie," popisuje profesorka Říhová. "Kupodivu jsme však zjistili, že imunitní systém laboratorních zvířat nejenže nebyl léčbou poškozený, ale dokonce se posílil!"

Kromě imunologických rozborů to potvrdil i výmluvný pokus. Skupině třiceti laboratorních myší výzkumníci nejdříve naočkovali nádory, které pak svým preparátem zničili. Po několika měsících, kdy už byly myši zcela zdravé, jim vědci znovu naočkovali nádory, ale tentokrát je už nijak neléčili.

"Podle dosavadních znalostí měly všechny myši zemřít. Dvanáct z nich však přežilo svoji smrt a žilo dál. Něco takového jsme rozhodně nečekali. Zdá se, že náš lék působí na dvou frontách, a to by pro budoucí pacienty bylo vynikající," říká Blanka Říhová.

Proč cílená léčba nádorů posiluje obranyschopnost organismu? To vědci zatím nevědí a chtějí to poznat v příštích měsících při dalších výzkumech. Pak se lépe ukáže, jaké vlastnosti nový lék má, a jak jej tedy půjde nejlépe využít.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se svým mluvčím Jiřím Ovčáčkem na tiskové konferenci na...
Zeman nehodlá počítat peníze za výjezdy do kampaně. Úřad to vidí jinak

Prezident Miloš Zeman bude i po vyhlášení volby hlavy státu pokračovat ve výjezdech do krajů, ale peníze utracené za ně přitom nehodlá započítávat do limitu...  celý článek

Andrej Babiš přichází na večerní jednání ministrů hnutí ANO v průhonické...
Dávali jsme ODS peníze, říká Babiš na nově zveřejněné nahrávce

Exministr financí Andrej Babiš na nahrávce, kterou ve středu zveřejnil server iRozhlas.cz, naznačuje, že v minulosti finančně podporoval ODS. Záznam pochází ze...  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.