Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci: Našli jsme nový druh pračlověka, může to změnit evoluční teorii

  13:54aktualizováno  13:54
Vědci v Etiopii objevili nový druh pračlověka. V Afarském regionu našli čelisti, dásně a zuby staré 3,3 až 3,5 milionu let. Podle vědců může nález změnit dosavadní představy o vývoji současných lidí. Někteří odborníci však zpochybňují, že je to skutečně nový druh.

Odlitky části dásní a zubů nově objeveného druhu Australopithecus deyiremeda. | foto: AP

Objevené části kostí z lebek patřily čtyřem jedincům, kteří vykazovali rysy jak lidoopů, tak lidí. Podle studie zveřejněné ve středu v časopise Nature je to dosud neznámý druh australopitéka. Vědci, kteří pozůstatky zkoumali čtyři roky, druh pojmenovali Australopithecus deyiremeda, což v místním jazyce znamená „blízký příbuzný“.

Název odkazuje na druh Australopithecus afarensis, jehož kostra označovaná jako Lucy byla v tomto pouštním regionu objevena v 70. letech minulého století. Tento druh žil před 2,9 až 3,8 milionu let a vědci se původně domnívali, že byl přímým předchůdcem dnešních lidí.

Nicméně již objevy dalších druhů - v 90. letech 20. století to byl v Čadu Australopithecus bahrelghazali a v roce 2001 v Keni Kenyanthropus platyops -ukázaly, že najednou na Zemi žilo více druhů. 

Fotogalerie

Někteří vědci aktuálně představený objev zpochybňují. Podle nich se v Etiopii nenašel nový druh, ale jen další jedinci zmíněného druhu s kostrou Lucy.

„Anatomické rozdíly v rámci jednotlivých živočišných druhů jsou normální. Kvůli tomu bylo už tolik podobných oznámení rychle vyvráceno,“ citovala AP experta na evoluci lidského druhu Tima Whita z univerzity v kalifornském Berkeley.

To ale autoři nové studie odmítají. „Detailně jsme zkoumali anatomii a morfologii zubů, čelistí a dásní a našli jsme velké rozdíly. Nový druh měl velmi výrazné dásně a čelisti, ale menší zuby. Špičák je opravdu malý, menší než měli hominidi, které jsme dokumentovali v minulosti,“ řekl BBC vedoucí týmu vědců Yohannes Haile-Selassie z clevelandského Muzea přírodní historie.

Lidská evoluce probíhala možná jinak, než se vědci domnívali

Dříve se vědci kvůli nedostatku kosterních pozůstatků domnívali, že existovala jen jedna linie pralidí a jeden primitivní předek dnešních lidí. „Tato hypotéza lineární evoluce musí být přezkoumána. Nyní máme mnoho druhů, které mohly vést k pozdějším druhům lidí včetně našeho vlastního rodu Homo,“ uvedl Haile-Selassie.

Přímým předchůdcem lidského druhu může být jakýkoli z etiopských australopitéků, kterých tu podle vedoucího výzkumného týmu mohlo žít ještě více. V roce 2009 byly totiž ve stejné oblasti objeveny kosterní pozůstatky, jejichž původ dosud nebyl přesně určen.

Podle Haile-Selassieho je však potřeba nalézt a odkrýt další fosílie, aby vědci lépe pochopili lidskou evoluci. Výzkumníci by rádi z dalších pozůstatků zjistili, zda se druhy mísily či se naopak sobě vyhýbaly, nebo jak se dělily o jídlo a další zdroje.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.