Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nový chorvatský prezident vyzývá Srby k návratu do země

  17:13aktualizováno  17:13
- Nový chorvatský prezident Stjepan Mesič se ve středu večer v rozhovoru pro bělehradskou opoziční televizi Studio B vyslovil pro návrat všech uprchlíků, kteří museli opustit své domovy během válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii.

Na otázku, jak se staví k naléhání mezinárodního společenství, aby byl umožněn návrat srbských uprchlíků do Chorvatska, nový prezident poznamenal, že nerozlišuje uprchlíky
podle národnosti. Za války v letech 1991 až 1995 z  Chorvatska utekly desítky tisíc Srbů a podle údajů humanitárních organizací jich stále na 200 tisíc pobývá v srbsko-černohorské Jugoslávské svazové republice (JSR).

"Všichni uprchlíci jsou oběťmi války, za kterou nemohou, a je třeba, aby se vrátili do svých domovů," zdůraznil Mesič, který se po zesnulém Franju Tudjmanovi stal druhou hlavou nezávislého chorvatského státu, a to díky vítězství ve druhém kole prezidentských voleb 7.února.

Mimo domovy jsou nadále i statisíce bosenských uprchlíků. Jde přitom o Muslimy a Chorvaty, kteří nyní žijí převážně na jiných místech Bosny anebo v Chorvatsku, i o Srby, kteří rovněž žijí jinde v Bosně anebo v JSR.

Chorvatsko má nového prezidenta
Ve druhém kole prezidentských voleb si Chorvaté v pondělí zvolili pětašedesátiletého centristu Stipe Mesiče. Podle údajů státní volební komise získal Mesič přes 56 procent hlasů a jeho jediný volební soupeř Dražen Budiša jen 43,79 procenta.

"Čelíme velkému úkolu... Chceme  splnit naše strategické cíle vstoupit co nejrychleji do Evropské unie a NATO," řekl Mesič ihned po oznámení oficiálních výsledků.

Dodal, že

Politická scéna v Chorvatsku:
Sněmovna poslanců (dolní komora)
má 150 poslanců volených obyvatelstvem na čtyři roky podle poměrného zastoupení
Poslední volby do Sněmovny poslanců se konaly 3.ledna 2000
koalice Sociálnědemokratické strany (SDP) a Chorvatské sociálněliberální strany (HSLS) 71, Chorvatské demokratické společenství (HDZ) 46, koalice Chorvatské rolnické strany (HSS), Chorvatské lidové strany (HNS), Istrijského demokratického shromáždění (IDS) a Liberální strany (LS) 24, koalice Chorvatské strany práva (HSP) a Chorvatského křesťanskodemokratického svazu (HKDU) 5 a menšiny 5 mandátů
Sněmovna žup (horní komora)  
má 68 poslanců; 63 poslanců je volených obyvatelstvem a pět poslanců jmenuje prezident republiky; funkční období je čtyřleté.
Poslední volby do Sněmovny žup se konaly 13.dubna 1997
Chorvatské demokratické společenství (HDZ) 41, Chorvatská rolnická strana (HSS) 9, Chorvatská sociálněliberální strana (HSLS) 7 a ostatní 6 mandátů
prezident jmenoval 5 zástupců (z toho dva ze Srby obývané Východní Slavonie)
zdroj: ČTK
vedle sousedních zemí by rád brzy navštívil Brusel, kde sídlí EU a NATO.

"Myslím, že je čas poblahopřát Stipu Mesičovi k vítězství a popřát mu hodně štěstí při výkonu této odpovědné funkce, do níž byl zvolen vůlí lidu," řekl již v pondělí večer po zveřejnění předběžných výsledků předseda sociálních liberálů Budiša, který byl v parlamentních volbách počátkem ledna Mesičovým koaličním partnerem. 

První kolo napovědělo
Podle předběžných výsledků byl favoritem druhého kola Stipe Mesič, představitel opoziční koalice, který v prvním kole získal 41,46 procenta hlasů. Jeho soupeř Dražen Budiša, předseda Chorvatské sociálněliberální strany (HSLS), dostal 28 procent hlasů.

Oba kandidáti jsou koaliční partneři. Po parlamentních volbách 3. prosince společně sestavili novou vládu.

Na třetím místě skončil v prvním kole voleb s 21,69 procenty hlasů dosavadní ministr zahraničí Mate Granič, kandidát doposud vládnoucího Chorvatského demokratického společenství (HDS) zesnulého dosavadního prezidenta Franja Tudjmana.

Jak Mesič tak Budiša voličům slíbili, že skoncují s tvrdou nacionalistickou politikou autokratického Tudjmana a budou usilovat o překonání mezinárodní izolace, do níž tato politika Chorvatsko zavedla.

Zvolení Mesiče povede ke zlepšení bosensko-chorvatských vztahů
Zvolení Stipeho Mesiče chorvatským prezidentem otevře novou kapitolu ve vztazích mezi Bosnou a Chorvatskem, prohlásil Mirza Hajrič, poradce muslimského člena bosenského kolektivního předsednictva Aliji Izetbegoviče.

"Mesič je zárukou přátelských vztahů mezi oběma zeměmi, které budou založeny na vzájemném respektování," prohlásil Mirza Hajrič, poradce muslimského člena bosenského kolektivního předsednictva Aliji Izetbegoviče.

Dodal, že očekává větší spolupráci mezi Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem.

Pro Bosnu mají chorvatské prezidentské volby největší význam v tom, že "skončila Tudjmanova éra", méně už záleží na tom, kdo v nich zvítězil, řekl Hajrič a dodal, že Mesič a Budiša, který ve volbách prohrál, měli podobné programy.

Za Tudjmanova režimu byly vztahy mezi oběma zeměmi napjaté, protože HDZ podporovala silně snahy bosenských Chorvatů o autonomii. Mesičův odstup od Tudjmana, jeho časté návštěvy v Sarajevu a kritika snah bosenskochorvatských extremistů připojit
části Bosny k Chorvatsku, mu získaly sympatie mezi bosenskými Muslimy. Dokonce mu dali přezdívku Sulejman.

Mesič i v předvolební kampani odsuzoval záhřebskou politiku v Bosně a dal najevo, že přeruší podporu bosenským Chorvatům. Toto stanovisko sdílí i nová vláda vzešlá z nedávných voleb. "Jejich domov je v Bosně. Měli by si hledat štěstí tam," řekl
dnes Mesič na adresu bosenských Chorvatů.

Stjepan (Stipe) Mesič se narodil 24. prosince 1934 ve slavonské Orahovici v komunistické rodině, která bojovala v partyzánském hnutí proti nacistům. Na Záhřebské univerzitě vystudoval práva a  v polovině 50. let vstoupil do komunistické strany. Na politickou scénu vstoupil v druhé polovině šedesátých let, kdy se stal poslancem chorvatského parlamentu a dlouhá léta byl starostou svého rodného města.
Během takzvaného chorvatského jara byl v roce 1972 vyloučen ze strany a o rok později odsouzen za kritiku režimu na 26 měsíců do vězení. Do roku 1990 pracoval jako advokát v Záhřebu. Začátkem 90. let vstoupil Mesič do nacionalistického Chorvatskému demokratickému společenství (HDZ), kde ihned zaujal vysoké posty. Od května do srpna 1990 byl prvním premiérem Chorvatska a poté přešel do nejvyššího orgánu (rotujícího předsednictva) rozpadající se Jugoslávie, jehož posledním předsedou byl od července do prosince 1991.
Pro Chorvaty se stal doslova přes noc hrdinou, když v září 1991 pomocí konvoje lodí bránil srbským silám dobýt Dubrovník. Téměř dva roky byl šéfem parlamentu, poté ale pro nesouhlas s autoritativní politikou prezidenta Tudjmana opustil HDZ. Spolu s expremiérem Josipem Manoličem založil stranu Chorvatští nezávislí demokraté (HND), která si ovšem podporu nezískala. V roce 1997 přestoupil do malé středové Chorvatské lidové strany (HNS), kde je místopředsedou.
Stipe Mesič, který v mládí amatérsky boxoval a nyní se věnuje orientálním bojovým uměním, je ženatý se Srbkou Milkou, má dvě dcery a dvě vnoučata. Sám o sobě prohlašuje, že mluví rusky a špatně francouzsky.

Stipe Mesič se raduje ze svého vítězství v prezidentských volbách

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Půda nedaleko Corleone, zabavená nechvalně proslulému sicilskému mafiánovi...
Chřadnoucí Cosa Nostra tyranizuje farmáře, neprovdané sestry nezastrašila

Sicilští mafiáni, kteří se hlásí k nechvalně proslulé značce Cosa Nostra, mění branži. Kvůli klesajícím ziskům ve stavebnictví se vracejí ke kořenům na venkov,...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 43 afghánských vojáků

Nejméně 43 afghánských vojáků zahynulo v noci na čtvrtek při útoku islamistického hnutí Taliban na armádní základnu v provincii Kandahár na jihu Afghánistánu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.