Změna, o které se zatím příliš nehovoří, je upravena v nově znějícím paragrafu 34 trestního zákoníku. Podle něj se promlčecí doba vztahuje na obchodování s lidmi, znásilnění, sexuální nátlak, pohlavní zneužití, soulož mezi příbuznými, kuplířství a dětskou pornografii.
Až dosud tak například malá dívka znásilněna v šesti letech mohla vše oznámit do svých osmnácti let. Na znásilnění dítěte se totiž vztahovala promlčecí lhůta 12 let a později už byl pachatel beztrestný. Od ledna ale může oběť jít na policii až do svých třiatřiceti let. Promlčení se totiž počítá až ode dne, kdy bylo oběti osmnáct, navíc byla lhůta prodloužena na 15 let.
Přitom právě u těchto "citlivých" zločinů hrála doba, kdy se vše oznámilo, zásadní roli. Oběti si totiž často uvědomili až za několik let, co se jim vlastně stalo. K mlčení také přispívá rodina a strach z ostudy. Všechny tyto faktory přitom nahrávají násilníkům.
O nutnosti změny svědčí i nedávný příklad "českého Fritzla". Loni v květnu soud v Ostravě zprostil obžaloby osmašedesátiletého invalidu z Ostravy, který podle obžaloby od roku 1983 znásilňoval tehdy šestnáctiletou dceru Ludmilu. Měl s ní dokonce i dvě děti.
Soud rozhodl, že případ je promlčený a důchodce tak vyvázl jen s podmínkou za údajně dobrovolný sex z roku 2005. "Jednání obžalovaného je zavrženíhodné a trestuhodné, ale vzhledem k uplynutí promlčecí lhůty bohužel pouze v morální a mravní rovině," musel tehdy prohlásit soudce Jaroslav Málek.
