Patová situace se vyřešila až ve chvíli, kdy se Hashim Thaçi vzdal aspirace na další premiérský mandát. Všechny ostatní parlamentní strany totiž jinak odmítaly jít s jeho Demokratickou stranou Kosova (PDK) do koalice. Naopak se spojily a chtěly sestavit svoji vládu.
Teprve když Thaçi slíbil, že o post v čele vlády nebude znovu usilovat, byl ochoten jít s jeho stranou do koaliční vlády Demokratický svaz Kosova (DSK), jenž za Thaçiho partají skončil ve volbách s pětiprocentní ztrátou druhý (více o červnových volbách zde). V čele svazu stojí dlouholetý starosta kosovské metropole Prištiny Isa Mustafa. Právě tento třiašedesátiletý politik se stane novým předsedou vlády.
V úterý jím vedenou vládu oficiálně schválil kosovský parlament. Pro hlasovalo 73 z celkových 120 zákonodárců.
Thaçi se má stát v roce 2016 prezidentem
Odchod Thaçiho z premiérského křesla ale rozhodně neznamená, že by opouštěl vysokou politiku. V novém kabinetu zaujme post ministra zahraničí a zároveň jednoho ze tří místopředsedů vlády. Co je ale nejpodstatnější, za dva roky má nahradit současnou prezidentku Atifetu Jahjagu ve vedení země. Vyplývá to z koaliční dohody, kterou v pondělí podepsali šéfové obou stran. Uvedl to server BalkanInsight s odkazem na kosovská média.
Thaçiho cesta do čela země zcela jistě nepotěší sousední Srbsko, jehož provincií bylo Kosovo až do vyhlášení samostatnosti v roce 2008. Dosluhujícího premiéra provází kontroverzní minulost. Podle čtyři roky staré zprávy Rady Evropy v 90. letech stál v čele takzvané Drenické skupiny Kosovské osvobozenské armády (UÇK), která bojovala v 90. letech proti Srbům a na černém trhu údajně prodávala orgány svých zajatců.
Sám Thaçi podle autora této zprávy Dicka Martyho nejméně po desetiletí ovládal kosovský trh s heroinem (podrobnosti o této zprávě si můžete přečíst zde). O ilegálních aktivitách nynějšího kosovského premiéra a jeho blízkých spolupracovníků se psalo také v uniklých dokumentech NATO, které v roce 2011 zveřejnil britský list The Guardian (více o tom zde).
