SLAVNÉ FOTOGRAFIESeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Toho deštivého březnového rána roku 1936 se Florence Owens Thompsonová, potomek čerokézských indiánů z Oklahomy, probudila se svými sedmi děti v kalifornském Nipomu. Pobyt v táboře sběračů sezonní zeleniny neplánovala; přejížděla z Imperial Valley, kde zrovna skončil sběr řepy, do Watsonvillu, kde ještě nabízeli práci.
Kousek od Nipoma se porouchal jediný majetek, který dvaatřicetiletá vdova vlastnila: starý automobil Hudson. Chlapi v kempu se jí ho pokoušeli dát alespoň částečně dohromady. Čas měli; marně čekali na práci, kvůli které se sjeli ze všech koutů USA.
Jenže jaro bylo hodně chladné a takřka celá úroda na polích zmrzla. V táboře se tísnilo přes dva a půl tisíce hladových lidí bez domova, kteří stejně jako Thompsonová doufali, že jim někdo přece jen zaplatí.
Nestalo se nic. Krach burzy v roce 1929 a následný ekonomický kolaps zasáhly celý svět. Trpělo hlavně zemědělství, které v první polovině třicátých let v Americe navíc devastovalo katastrofické sucho v jižních státech.
Další ze série snímků Dorothey Langeové.
V době "Velké deprese" tak zemi křižovali bídou zubožení lidé a žádali o jakoukoli práci. I mladá vdova se snažila s dětmi přežít. Rodina se živila zmrzlou zeleninou, objevenou na polích, a ptáky, které se dětem podařilo zabít.
V Nipomu se Florence choulila s nejmladší dcerou na klíně v potrhaném celtovém stanu, zatímco se kolem popelily zbylé děti, když spatřila ženu s fotoaparátem. Mířila přímo k ní a silně napadala na jednu nohu.
Tehdy čtyřicetiletá Dorothea Langeová se vracela z měsíční cesty po kalifornských táborech, kde fotila chudé dělníky a sezónní námezdníky při hledání práce pro státní úřad pro znovuosidlování (později státní úřad pro hospodářskou politiku FSA). K práci v sociální oblasti ji vedla i krušná zkušenost z dětství, kdy bojovala s obrnou. Přežila, ale s navždy zdeformovanou pravou nohou.
Do kempu Nipomo ji "táhnul nějaký magnet"
Cestou domů do Berkley zahlédla fotografka u silnice ukazatel na Nipomo, ale přejela ho téměř bez povšimnutí. Rok předtím tam byla se svým manželem, sociologem Paulem Tylerem, a v autě měla už dost nafoceného materiálu. Po necelých čtyřiceti kilometrech ale otočila vůz a vrátila se. "Poslechla jsem instinkt, ne rozum," vzpomínala Langeová na den, který jí přinesl slávu.
K Thompsonové s dětmi "jako by ji přitahoval nějaký magnet". Sama matka dvou chlapců požádala vdovu, jestli si ji může vyfotit. Neptala se na jméno ani na okolnosti, které ženu vehnaly do bídy. To všechno už slyšela mnohokrát. Zkrátka dokumentovala dobu, do poznámek si pouze napsala: strádající matka sedmi dětí. Na vyfocení šesti snímků chudé rodiny jí stačilo pouhých deset minut.
Jen pro poslední snímek vymyslela Langeová malou kompozici: uprostřed matka s dítětem v náručí a kolem dvě malé dcerky. Ty zprvu zvědavě pokukovaly, co se děje, pak se ale obě spontánně otočily k objektivu zády. Právě tehdy zmáčkla spoušť fotoaparátu.
Fotografie vydělala peníze jen úřadu Katherine McIntoshová se snímkem Dorothey Langeové. Jméno ženy na snímku odhalila média až koncem sedmdesátých let. Sama Florence Owens Thompsonová na focení vzpomínala s hořkostí. Byla nešťastná, doufala, že snímek rodině pomůže finančně, řekla CNN v 90. letech dcera Katherine McInthosová (na slavném snímku čtyřletá nalevo). Rodina se koncem osmdesátých let pokusila kvůli sérii šesti snímků soudit, ale bez úspěchu. Ani Langeová na fotografii nevydělala; pracovala pro státní úřad a negativy byly v jeho majetku. Snímek jí ale přinesl prestiž a uznání mezi světovými autory. Čas od času byla kritizována, že chudé rodině za focení nedala alespoň pár drobných. Florence Owens Thompsonová nakonec dožila v kalifornském městě Modesto v mobilním domku. Děti jí pořídily běžný dům, ale tam být nechtěla. Zemřela v roce 1983. "Měli jsme z padesáti procent krásné dětství, z padesáti těžké. Matka byla přísná, ale úžasná a laskavá žena, pro kterou jsme byly na prvním místě," vzpomíná McIntoshová. |
Langeová hned tušila, že závěrečný záběr bude silný a vyvolaná fotografie její domněnku potvrdila. Tři nevinné děti a jejich matka. Bezejmenná žena s úzce sevřenými rty, čelo zbrázděné starostnými vráskami a prázdným rezignovaným pohledem. Přesto z ní číší síla, a také strach, co bude dál.
Snímek vyšel o několik dnů později v listu San Francisco News se zprávou, že v kalifornském táboře umírají sběrači hrachových lusků hlady. Vláda na místo okamžitě poslala čtyřicet tisíc kilogramů jídla. Thompsonová s dětmi už tam nebyla, krátce předtím se vydala znovu na cestu.
Ikona "Madony" s dětmi věrně zobrazila bídu a strádání
Síla fotografie, která je mnohdy srovnávána s novodobým zobrazením Madony, přesáhla lokální sanfranciský deník. S názvem Migrant mother (Matka přistěhovalkyně) coby ikona chudé, ale hrdé americké matky nepotřebovala žádné dovysvětlení. Stala se ústřední fotografií úřadu RA/FSA a později si ji k podpoře projektu sociálních a ekonomických reforem New Deal vybral i prezident F. D. Roosevelt.
"Nese v sobě veškeré utrpení lidstva, ale také vytrvalost. Krotkost i zvláštní odvahu. Můžete v ní nalézt všechno. Je nesmrtelná," vyzdvihl snímek tehdejší šéf sekce RA/FSA pro dokumentaci Roy Stryker.
RETUŠOVANÝ DOKUMENTÁRNÍ SNÍMEK Fotografka Dorothea Langeová se svým fotoaparátem na archivním snímku. Snímek Langeové dokumentaristé občas kritizují. Autorka vyretušovala levý palec mladé vdovy, který "hyzdil" celkovou kompozici. Retuš byla dlouhé roky patrná a je pořád trochu vidět i na autorské zvětšenině, kterou na přelomu minulého století získalo kalifornské muzeum Getty v Malibu za více než 250 tisíc dolarů. Langeová se narodila roku 1895 v New Jersey německým přistěhovalcům a její dětství poznamenalo několik tragédií - odchod otce od rodiny, boj s dětskou obrnou. "Formovalo mě to, vedlo mě, poučilo, pomohlo i ponížilo. Nikdy jsem to nepřekonala," řekla Langeová. Se svým druhým manželem Paulem Tylerem velkou část života zasvětila dokumentování chudých dělníků a lidí postižených hospodářskou krizí. Zemřela v roce 1965 na rakovinu. |
