Novinky ve školách: Prvňáčci otestují nové písmo, maturanty čeká revoluce

Nový školní rok přinese do tříd několik novinek. Tou hlavní je státní maturita. Po čtrnácti letech příprav a několika odkladech absolvují první studenti novou zkoušku na jaře 2011. Prvňáčci otestují nový styl písma, starší žáci si pak výuku matematiky v anglickém jazyce.

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Redakce iDNES.cz přináší přehled změn na základních, středních a vysokých školách. V přehledu je zároveň zahrnuto, co v letošním školním roce čeká učitele.

ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Výuku na školách můžou od září zpestřit hodiny o filmu a tanci. Žáci se v nich naučí vyjadřovat vizuálními nebo pohybovými prostředky, rozvíjet citlivost či kritický pohled na umění. Nově mohou školy do výuky zařadit i etickou výchovu. Záleží ale jen na nich, zda tak učiní.

Od září se začnou prvňáčci ve čtyřiceti školách učit psát novým typem písma. Písmo Comenia Script je podobné tiskacímu a podle autorky Radany Lencové je jednodušší a čitelnější než nepraktické "kudrlinky". Písmo se bude testovat dva roky a pokud se osvědčí, může se šířit dál.

Sedm škol zařadí do různých předmětů anglický jazyk. Připojily se totiž do projektu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, jehož cílem je, aby se školáci s anglickou slovní zásobou setkávali například v hodinách matematiky. Pilotní ověřování potrvá celý školní rok, výstupem má být metodická příručka s DVD dostupná všem školám.

reforma

Smyslem školské reformy, která odstartovala před třemi lety, je, aby školy učily podle vlastních osnov s tím, že místo učení zbytečností a biflování znalostí zpaměti se děti učí spíše komunikovat, vyhledávat informace a samostatně je zpracovávat.

Pokračuje se ve školské reformě. Podle rámcových vzdělávacích programů se učí v mateřských školkách, v prvním, druhém, třetím a letos nově i čtvrtém ročníku 1. stupně ZŠ a šestém, sedmém, osmém a letos nově i devátém ročníku 2. stupně ZŠ. Loni se přidaly i střední školy.

Ministerstvo zvažuje zrušení rozdílových zkoušek pro děti žijící v cizině, respektive navrhuje, aby už nebyly povinné. Rodiče by se tak sami mohli rozhodnout, zda je jejich dítě absolvuje, či nikoli (viz článek Ve škole se učí o Ludvíku XIV., doma o Karlu IV.).

Změna je součástí novely školského zákona, kterou ale původní Sněmovna nestačila schválit. Nyní se čeká na to, jak se k novele postaví ministr školství Josef Dobeš.

Nadcházející školní rok je zřejmě posledním, kdy žáci pátých a devátých tříd nebudou muset skládat srovnávací zkoušky. Ministr školství chce "malé maturity" na konci prvního a druhého stupně základních škol zavést už za rok (viz Školy, jejichž žáci složí dobře "malé maturity", dostanou víc peněz).

STŘEDNÍ ŠKOLY

Průlomová novinka letos čeká studenty čtvrtých ročníků. Jako vůbec první by měli absolvovat státní maturitu. Vláda Petra Nečase dala nové zkoušce zelenou. Je ale otázkou, zda se nestane to, co už několikrát, tedy že parlament prosadí jejich odklad.

Každopádně zatím platí, že maturanty čekají na jaře dvě zkoušky dospělosti, a to společná - neboli státní - a profilová, kterou si každá škola zorganizuje sama. Před tím - v říjnu - je ještě čeká maturitní generálka.

V roce 2009 rozeslalo ministerstvo školství dotazníky na více než čtyři tisíce škol, a to na běžné základní i na praktické (dříve označované jako zvláštní) školy. Zaměřilo se především na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, u kterých je diagnostikováno lehké mentální postižení. Průzkum ukázal, že každý čtvrtý romský školák je chybně "onálepkován" jako lehce mentálně postižený (více čtěte zde).

V návaznosti na dotazníky změnilo ministerstvo vyhlášky, které se týkají snadnějšího začleňování těchto žáků do běžných škol. V současné době jsou připraveny k předložení vládě.

Oproti původnímu znění vyhlášky jasně určují, že se žáci bez mentálního postižení nemohou vzdělávat podle programů pro lehce mentálně postižené. Je v nich také přesněji určena povinnost informovaného souhlasu rodičů při zařazení žáka do škol a programů pro mentálně postižené.

Letos by ministerstvo školství chtělo s dotazníky pokračovat. Tentokrát se chce zaměřit na střední školy. Cílem šetření je zmapovat hlavně situaci romských žáků.

VYSOKÉ ŠKOLY

I za nového ministra školství bude fungovat Rada pro reformu vysokoškolského vzdělávání v čele s profesorem University of Cambridge Rudolfem Haňkou. Tým sestavila Dobešova předchůdkyně Miroslava Kopicová. Jeho úkolem je pracovat na dvou reformních zákonech (o finanční pomoci a o terciárním vzdělávání), které by měly být hotové do konce roku 2011.

Vláda Petra Nečase se mimo jiné shodla na školném. Maximální hranice má být deset tisíc za semestr s tím, že půjde o odložené školné, které budou splácet až úspěšní absolventi potom, co dosáhnou průměrné mzdy. Zavedeno by mohlo být v roce 2013 (více o školném čtěte zde).

I UČITELE ČEKAJÍ NOVINKY

Na jaře schválil parlament novelu zákona o pedagogických pracovnících, která umožňuje učitelům na základních a středních školách pracovat částečně doma, například při opravování písemných prací, pokud s tím bude souhlasit ředitel.

Další novinkou, kterou novela přináší, je větší prostupnost mezi kvalifikacemi učitelů. Například pedagog s aprobací na výuku na druhém stupni základních škol může učit i na střední škole.

Zákonodárci také schválili registr vysokoškolských profesorů a docentů, který má posloužit k vymýcení fenoménu tzv. létajících profesorů, tedy vyučujících, kteří působí na více školách najednou. Díky registru bude mít Akreditační komise možnost posoudit, zda učitelé nemají moc úvazků na úkor kvality výuky.