Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Noví europoslanci dostali větší moc, budou rozhodovat i o přesčasech

  9:57aktualizováno  9:57
(Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Kdo jednou zvedne ruku v Evropském parlamentu, toho ovane pocit moci. I když se tady nerozhoduje o tom, jaké budou přídavky na děti nebo komu se prodá letiště. Řeší se "kolosální" záležitosti, jako je rozšíření Unie, mnohamiliardový rozpočet, ale i to, jak snížit zamoření planety nebo kdo bude prezidentem EU.
Největší práce europoslanců spočívá ve schvalování návrhů, které pošlou Evropská komise a vlády. Ilustrační foto.

Největší práce europoslanců spočívá ve schvalování návrhů, které pošlou Evropská komise a vlády. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Dvaadvacet českých ze 736 europoslanců nastoupí do mocnějšího a sebevědomějšího parlamentu, než byl před lety. "Je to úplný stroj na zákony," říká francouzský poslanec Alain Lamassoure. O čem budou v příštích pěti letech rozhodovat?

Co parlament schválil

- levnější volání a SMS v cizině
- bezpečnější hračky
- méně reklamy v televizi
- snížení emisí
- úspornější výrobu energie
- snazší zdravotní péči přes hranice
- konkurenci v poštovních službách
- náhrady za zpoždění vlaků
- zvýšení záruky za bankovní vklady do sto tisíc eur od roku 2010
- rozšíření o Rumunsko, Bulharsko

Třeba o tom, jestli Chorvatsko přibereme do EU. Nebo kdo budou příští eurokomisaři a kam půjdou peníze z evropského rozpočtu. Ještě letos si poslanci proklepnou kandidáty na eurokomisaře.

Největší práce spočívá ve schvalování návrhů, které pošlou Evropská komise a vlády.

Poslanci to neradi slyší, ale od Evropského parlamentu se nečeká, že se bude chovat jako rebel. V posledních pěti letech schválil na tisíc různých změn zákonů a směrnic předem schválených členskými zeměmi. Neodmítne ani jméno šéfa Evropské komise. K tomu se spíše dělají handly mezi evropskými premiéry.

Schvaluje eurokomisaře...

Poslanci jsou však dost ostří při takzvaném "grilování" eurokomisařů. U Vladimíra Špidly se jim nezdála dostatečná jeho odbornost a nekonkrétní odpovědi. "Je však přijatelný," zněl verdikt.

Nebyla to samozřejmost, Štrasburk odmítl italského kandidáta na post komisaře pro vnitro a justici, křesťanského demokrata Rocca Buttiglioneho. Křeslo nedostal, kritizoval totiž homosexualitu a to se v otevřené společnosti nenosí. I z toho je vidět, jak parlament nabírá na moci. Kdysi měl jen poradní hlas. Nikoho tedy nezajímal.

Pak přišly přímé volby a parlament se stal "nejdemokratičtější" institucí Unie, která spolurozhoduje o tom, co navrhuje Evropská komise.

Co čeká poslance

- volba nové Evropské komise
- dohled nad bankami, pojišťovnami, burzami přes hranice
- reforma zemědělství
- změny v evropském rozpočtu
- rozšíření o Chorvatsko a Island
- možná volba dvou hlavních tváří EU: prezidenta a šéfa diplomacie
- směrnice o proplácení přesčasů

Jenže vzniká paradox. Zatímco k volbám chodí méně a méně lidí, poslanci jsou stále důležitější. "Častěji ke mně chodí lobbisté. Je poznat, jak naše moc roste," popsal MF DNES jeden z britských europoslanců, který sleduje, jak se mu zaplňuje poslanecký diář už patnáct let.

V příštích pěti letech možná parlament ukáže svou moc více. Češi se mohou dostat přímo do epicentra vysoké evropské politiky. Jako například europoslanec Miroslav Ouzký, který byl takzvaným zpravodajem všech změn v energetice, které se přijímaly na sklonku loňského roku.

Fakticky měl tedy shánět hlasy poslanců, běhat mezi institucemi a politiky a přesvědčovat je o obsahu balíčku zákonů, jejichž cílem bylo snížit emise na celém světě. Svou roli úplně nezvládl, míní někteří europoslanci dotázaní MF DNES. Přijdou však nové příležitosti. Velkých balíků je před parlamentem několik.

Finanční krize si prý vynucuje větší dohled nad bankami i přes hranice. Evropská komise tento týden zveřejní, jak si představuje nový dohled nad bankami, pojišťovnami a burzami. Mají vzniknout tři nové instituce. Pokud změny projdou na červnovém summitu šéfů vlád, pak se bude čekat, co na ně řekne právě nový parlament. Pravicový bude k dohledu skeptičtější.

... i evropský rozpočet

Jaké mají peníze

Plat 207 000 Kč/měs.
Diety 7 750 Kč/den
Náhrady 109 400 Kč/měs.
Na asistenty 456 700 Kč/měs.
Pozn.: Příjmy europoslanců podle nových pravidel, přepočet podle kurzu 27 Kč/EUR.

A peníze, ty nesmějí chybět. Poslanci, kteří budou mít plat kolem dvou set tisíc korun hrubého bez započtení dalších příjmů, rozhodnou o tom, kam půjdou evropské miliardy. Vlády 27 zemí se příští rok začnou bavit o tom, kam namíří peníze sedmiletého rozpočtu EU.

Pro představu, jde o 125 miliard eur ročně vybraných na clech a DPH. Měla by se změnit kritizovaná zemědělská politika a více peněz by mělo jít na nové technologie a výzkum. Poslanci budou radit, kam s nimi.

A jestli začne platit Lisabonská smlouva, pak budou europoslanci také volit lidi na nové posty, jako je prezident EU a šéf zahraniční politiky. Budou to dva nejviditelnější zástupci Evropské unie pro celý svět.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.