Evropská legislativa v oblasti životního prostředí zahrnuje přibližně 300 právních předpisů, především nařízení a směrnic. Jejich zavádění do právních řádů kandidátských zemí si ovšem vynutí značné náklady a investice, které se odhadují na 80 až 120 miliard EUR.
Uvedená studie byla vypracována pro všech 13 kandidátských zemí. Jako metodologie bylo použito finanční vyjádření úspor, které kandidátům vzniknou, když dojde k rychlé transpozici a implementaci environmentálního acquis. To se týká například snížení počtu civilizačních chorob, úspory zdrojů nebo příznivých vlivů na ekosystémy. Studie došla k závěru, že v případě rychlého zavedení evropských standardů dojde například ke značnému snížení předčasných úmrtí, ke kterým přispívá špatná kvalita ovzduší, a to o 15 až 34 tisíc případů. Roční úspory by se pak měly pohybovat mezi 12 a 69 miliardami EUR, z čehož více než polovina finančních úspor vznikne z implementace předpisů o kvalitě ovzduší. Náklady, které si zavedení evropských norem vynutí, tak budou stejné nebo nižší než úspory, které budou řádným prosazováním acquis dosaženy.
Studie se rovněž zaměřuje na analýzu správní kapacity k provádění a vynucování zmiňovaných norem. Konkrétně se jedná o mapování institucionálních struktur, rozhodovacích a monitorovacích mechanismů a inspekčních předpisů v kandidátských zemích.
Negociace o kapitole životní prostředí prozatím uzavřely Slovinsko, Česká republika, Maďarsko, Estonsko a Litva.
- úterý 23. října 2001
