Ten čtyřmetrový kříž přinesli před prezidentský palác ve Varšavě skauti. Bylo to krátce po havárii prezidentského speciálu u Smolensku. Tehdy se zde zastavovaly tisíce lidí, kteří svorně přinášeli květiny a svíčky.
Nyní, tři měsíce po neštěstí, si Poláci zvolili nového prezidenta – Bronislawa Komorowského. Ten, ač katolík, hned ve svém prvním rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza řekl, že dřevěný kříž z prostranství před prezidentským palácem zmizí.
"Nemá špetku taktu," zkritizovali ho rázem jeho političtí odpůrci. A nyní už se o symbol mučednické smrti Krista vztyčený k poctě tragicky zesnulého Lecha Kaczynského hádá celé Polsko.
Jak že to Komorowski řekl? "Kříž, což bylo pochopitelné, postavili (skauti pozn. red.) v atmosféře smutku, leč smutek už skončil a je třeba ty věci urovnat. Kříž před prezidentským palácem je náboženský symbol, spolu s církevními představiteli se pro něj pokusíme najít jiné, vhodnější místo."
Tím vhodnějším místem Komorowski myslel například varšavskou katedrálu nebo třeba hřbitov, kde spočinuly ostatky některých z obětí havárie. Hned to ale schytal. "Motivem celé akce je skoncovat se smutkem po Kaczynském a umravnit vzrůstající kult bývalého prezidenta," míní podle listu Rzeczpospolita politolog Rafal Maty.
Polsko je opět rozdělené
Jenže celý ten poněkud trapný spor se netočí jen kolem kříže. Už je tu zas letitý souboj dvou hlavních polských pravicových stran. Strana Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského soustavně napadá vládu, že se dostatečně nestará o vyjasnění smolenské tragédie.
A navíc, ačkoli při leteckém neštěstí zahynuli poslanci ze všech stran, zákonodárci Práva a spravedlnosti nechávali na uprázdněných sedadlech portréty svých zesnulých. Noví poslanci z jejich řad si tak neměli kam sednout.
I boj o prezidentské křeslo ukázal, jak je polská solidarita a jednota, která ovládla Polsko bezprostředně po katastrofě, v nenávratnu. Nyní je Polsko už zas rozčísnuté na dvě nesmiřitelné půlky, které se budou hádat vždy a o vše. I kdyby mělo jít o dřevěný kříž.
