Vazebně stíhaný poslanec David Rath vazbu ve svém nedávném proslovu před Sněmovnou popisoval jako novodobé mučení. "My nežijeme v kulturní zemi, kde by vazba odpovídala tomu, co říká trestní zákon. My žijeme v zemi, kde vazba je novodobá tortura. Lámání, týrání lidí. To v trestním zákoníku nenajdete," řekl Rath (celou obhajobu Davida Ratha čtěte zde).
Shodou náhod několik dnů před jeho vystoupením ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo návrh novely zákona o výkonu vazby a zákona o výkonu trestu odnětí svobody, která upřesňuje a pozměňuje podmínky pro vězně.
Proč se mění zákonMinisterstvo spravedlnosti v odůvodnění svého kroku píše, že cílem novely je stanovit způsob umisťování obviněných ve vazebních věznicích, doplnit zákon o pravomoc ministra spravedlnosti zřizovat vazební věznice, přenést některé povinností obviněných z vyhlášky do zákona, zpřesnit práva a povinnosti obviněných, doplnit zákon o způsob úhrady zdravotní péče nehrazené ze zdravotního pojištění nebo konkretizovat náklady spojené s vazbou. |
Novela například zaručuje vazebně stíhaným, že pokud nebudou mít peníze na telefonát svému advokátovi, první volání půjde na účet věznice. Náklady na toto opatření Vězeňská služba odhadla na 20 tisíc korun ročně.
Obviněným věznice zaplatí i případné dopisy právníkům. Kromě obhájce v trestním řízení by měl nově i právo na advokáta v dalších, například občanskoprávních záležitostech. "Odesílání takové korespondence nemůže bránit nedostatek finančních prostředků na straně obviněného," píše ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k novele. Náklady nevyčísluje.
Místo čtyř balíčků jen dva
Změna zákona ovšem vězňům jen neulevuje. Naopak zpřísňuje podmínky pro zasílání balíčků do věznic. Podle novely by místo čtyř balíčků za rok mohli lidé do vazby dostávat už jen poloviční počet. "Vzhledem k obtížné kontrole, zejména potravin, zda neslouží k pašování nedovolených předmětů a látek, se navrhuje snížit počet balíčků na dva ročně," stojí v odůvodnění změny. Omezení se nevztahuje na posílání oblečení, knih, novin a časopisů či hygienických potřeb.
Novela také ruší možnost bezprostředně opakovat žádosti o přemístění do jiné věznice. Dosud mohli odsouzení o takovou věc žádat prakticky kdykoliv, nyní by museli mezi jednotlivými žádostmi počkat nejméně tři měsíce. "Vyřizování nedůvodných žádostí, které někteří odsouzení opakují v týdenních intervalech, Vězeňskou službu nepřiměřeně zatěžuje," píše se v odůvodnění novely.
Mezi jasně dané povinnosti patří také to, že odsouzení vězni nesmí odmítnout práci na obnově území poničených přírodními katastrofami či mimořádnými událostmi. Za tuto pomoc nemají nárok na odměnu. Novela také zvyšuje kázeňskou pokutu. Nyní jich Vězeňská služba ročně rozdá zhruba 30. Každou ve výši jeden tisíc korun. Nově by za případné přestupky platili lidé za mřížemi pět tisíc korun.
Novela nyní prochází kolečkem připomínek a čeká ji cesta do vlády. Platit by mohla příští rok. "Účinnost se bude odvíjet od délky legislativního procesu, nicméně navrhovaným datem je 1. leden 2013," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá.
