(Ilustrační fotografie)

(Ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Rektoři vysokých škol budou plagiátorům odebírat tituly, stanoví novela

  • 19
Rektoři veřejných vysokých škol by měli mít pravomoc rozhodnout o neplatnosti vykonání státnice nebo obhajoby disertační práce, což by vedlo k odebrání titulu. Počítá s tím návrh novely vysokoškolského zákona, který nyní prochází připomínkovým řízením. Pravomoc jmenovat profesory ponechává v rukou prezidenta republiky.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) novelu ve čtvrtek představil na zasedání České konference rektorů v Přerově. Platit by měla začít od 1. ledna 2015.

„Jsem rád, že Česká konference rektorů k tomuto návrhu nemá zásadní námitky. Návrh vznikal velmi dlouho,“ řekl po jednání ministr školství Marcel Chládek.

Vysoké školy

V Česku funguje 26 veřejných, dvě státní a 44 soukromých vysokých škol. Celkem je v akademickém roce 2013/2014 navštěvovalo 368 tisíc studentů.

Rektoři budou moci odebírat tituly pouze při úmyslném pochybení jednotlivců, nikoliv v případě nedostatků na straně vysoké školy jako celku. Návrh zákona počítá s tím, že by se tak postupovalo v případě trestného činu nebo v případě úmyslného jednání proti dobrým mravům. Muselo by to navíc vést k nesplnění, nebo jen zdánlivému splnění podmínek pro udělení titulu.

Přezkumné řízení může být zahájeno do tří let od vykonání dané části zkoušky, případně do tří let od pravomocného rozsudku. Součástí podkladů pro rektorovo rozhodování by mělo být stanovisko sedmičlenné přezkumné komise. Proti verdiktu se podle návrhu nelze odvolat, ale je možné podat správní žalobu, která má odkladný účinek.

„Já osobně a Česká konference rektorů vítá novelu, která je kompromisem všech stran a některé připomínky nikoli zásadního charakteru uplatníme v rámci připomínkového řízení a věříme, že konečně novela má šanci na schválení,“ řekl pro iDNES.cz předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Prezident bude dál jmenovat profesory

Dlouho očekávaná byla podoba procedury jmenování profesorů. Ta se stala diskutovaným tématem loni na jaře, kdy prezident Miloš Zeman dlouho odmítal jmenovat literárního historika Martina C. Putnu kvůli jeho údajně nevhodnému vystupování na veřejnosti. Nakonec ho jmenoval, ale požadoval změnu způsobu jmenování.

Jak novela vznikala

Reformu vysokých škol začal připravovat už exministr Josef Dobeš (VV). Proti jeho návrhům však před dvěma lety protestovali studenti i pedagogové, proto je jeho nástupce Fiala v létě 2012 stáhl. Fialův materiál prošel připomínkovým řízením, ale kvůli pádu vlády Petra Nečase se jej nepodařilo uzákonit. Tehdejší kabinet také plánoval zavést zápisné, to ale - stejně jako školné - současná vláda Bohuslava Sobotky vylučuje.

Letos na jaře po dohodě s ministrem Chládkem Zeman jmenovací dekrety pro profesory podepsal, ale předával je ministr.

Uvažovalo se, že by jmenování mohlo přejít na předsedu senátu, ministra školství nebo samotné rektory, ale nakonec tato pravomoc zůstala v rukou prezidenta republiky. Návrhy vědeckých nebo uměleckých rad jednotlivých vysokých škol hlavě státu předkládá ministr školství. Ten je může v závažných případech odmítnout, ale musí své rozhodnutí zdůvodnit. Pro prezidenta se v návrhu novely s takovou pravomocí nepočítá.

Novela počítá také se zvýšením sociálního stipendia z 1 620 na 2 100 korun, což by podle důvodové zprávy znamenalo náklady ve výši 12,5 milionu korun ročně. Další osud příslušných paragrafů však závisí na výsledku projednávání obdobného návrhu komunistických poslanců, kterým se bude ve čtvrtek zabývat sněmovní školský výbor.

Akreditace budou udělovány školám. Ty pak vytvoří programy

Novou podobu by měly získat také akreditace pro vysoké školy, které by se již neměly vztahovat ke konkrétním studijním programům. Návrh novely počítá s takzvanou institucionální akreditací pro určitou oblast vzdělávání a typ studijních programů. V jejím rámci budou moci vysoké školy samy vytvářet studijní programy bez jejich samostatné akreditace. Institucionální akreditace by měla být vydávána na 10 let, v případě prvního vydání by byla platná pět let.

Stávající Akreditační komisi, která má pravomoc pouze vydávat doporučení pro konečné rozhodnutí ministerstva, by měl nahradit Národní akreditační úřad pro vysoké školství. Ten by měl fungovat jako samostatný správní úřad, takže by přímo vydával rozhodnutí o akreditacích.

Novela také řeší nový způsob hodnocení kvality vysokých škol a upravuje působení zahraničních vysokoškolských institucí na českém území, které dosud nebylo zákonem ošetřeno.

Rada VŠ: Návrh neodpovídá dohodnutému kompromisu

Návrh novely vysokoškolského zákona, který nyní poslalo Ministerstvo školství do připomínkového řízení, neodpovídá dohodnuté kompromisní verzi, uvedl předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Konečné stanovisko k návrhu novely rada zaujme 18. září po jednání svého předsednictva.

Řada představitelů vysokých škol byla podle Fischera aktuální podobou návrhu nepříjemně překvapena. „V Radě vysokých škol panují rozpaky nad tím, že se verze v připomínkovém řízení liší od kompromisní verze diskutované na začátku července,“ řekl.

Fischer kritizuje především paragrafy o Národním akreditačním úřadu pro vysoké školství, které podle Fischera v původní verzi zajišťovaly jeho větší nezávislost. Zatímco podle dohodnutého kompromisu se měly na výběru předsedy Akreditačního úřadu podílet reprezentace vysokých škol, nyní by měli být akademici z této procedury vyloučeni.

Předsedu by měla jmenovat vláda na návrh ministra školství. „To je rizikové v kombinaci s jeho poměrně velkými pravomocemi, především v rozhodování o složení hodnotící komise,“ poznamenal Fischer. Předseda by měl vybírat členy hodnotící komise Akreditačního úřadu, doplnil.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video