Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senátoři odmítli novelu stavebního zákona. Kritika ze strany ekologů trvá

  9:25aktualizováno  19:09
Senátoři na své středeční schůzi vrátili do Sněmovny novelu stavebního zákona. Neschválili návrhy zachovávající dosavadní míru účasti spolků v řízeních. Nadále tak trvá kritika ekologických organizací, které se obávají, že veřejnost přijde o právo účastnit se připomínkování staveb v Česku.

Ilustrační snímek | foto: Karel Šanda / Empresa Media / Profimedia

Senátoři diskutovali o řadě pozměňovacích návrhů, kterých bylo dohromady okolo třiceti. V některých chvílích zaznívala v Horní komoře velká kritika k současné podobě zákona, které se zastává i ministryně Karla Šlechtová. „Tak ho zamítněte. Je to čistě vaše věc,“ vzkázala šéfka ministerstva pro místní rozvoj během vyostřené debaty.

Po zhruba sedmi hodinách byla novela vrácena do Sněmovny. „Podoba tohoto pozměňovacího návrhu je ještě horší než ta, která šla do Senátu,“ shrnula výsledek několikahodinové rozpravy Šlechtová. Ta považuje současnou podobu novelizace za kompromis, který se podařilo dosáhnout s aktéry v oblasti stavebního práva.

Šlechtová upozornila, že je neprávem napadána za novelizaci paragrafu 70 v zákoně o ochraně přírody a krajiny, který nyní umožňuje občanským sdružením účastnit se správních řízení. Novelizaci do stavebního zákona prosadil poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna a ministryně ujistila, že to neovlivní vstup dotčené veřejnosti do stavebního zákona.

Vrácení práv pro občany neprošlo podle Hnutí DUHA o pět hlasů. „Poslanci nyní mají opravný termín. V dubnu lidem práva vzali, nyní je jim mohou vrátit. Špatnou novelu stavebního zákona je nutné finálně odmítnout. Stavby by stejně neurychlila,“ řekl šéf neziskovky Jiří Koželouh.

Nepřijetí zákona přijala s politováním také Hospodářská komora ČR, která doufala, že novelizace projde. „Věříme, že dlouhá legislativní cesta zákona, na který přes dílčí výhrady již dlouho čeká široká podnikatelská veřejnost, bude nakonec přece jen úspěšně završena. Na řadě je nyní opět Poslanecká sněmovna, a potom prezident republiky,“ shrnul mluvčí Miroslav Diro.

Lidé se už nevyjádří k stavbě hypermarketů či skladů

Současná podoba stavebního zákona prošla Poslaneckou sněmovnou na počátku dubna. Má zkrátit řízení u liniových staveb, tedy zejména silnic, dálnic či železnic, až o dva roky. Zastánci nového zákona tvrdí, že Česko je v povolování nových staveb jedním z nejpomalejších států v Evropě (více jsme psali zde).

S novelou ovšem nesouhlasí ekologické organizace. Těm se nelíbí některé pozměňovací návrhy, které do novely prosadil poslanec ČSSD Foldyna - například výše zmíněnou úpravu paragrafu 70 v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Fakticky by to vyloučilo veřejnost, které se stavba přímo nedotýká (tedy zejména různá občanská sdružení), z připomínkování i jiných než liniových staveb. Asociace Zelený kruh tvrdí, že by se stávající podoba novely dotkla i připomínkování průmyslových zón, skladovacích hal či supermarketů.

Lidé by se k nim mohli vyjádřit pouze ve chvíli, kdy projekty budou mířit k vyhodnocení jejich vlivu na životní prostředí EIA. I to však bude podle ředitele Zeleného kruhu Daniela Vondrouše problém. „Především se EIA už nevztahuje na drtivou většinu staveb, které se u nás staví. Tedy typu různých hal, garáží, parkovišť, administrativních center či hypermarketů,“ vysvětlil redakci iDNES.cz svůj pohled na věc.

Stejný názor má i pět bývalých ministrů životního prostředí Ladislav Miko, Libor Ambrozek, Jan Dusík, Bedřich Moldan nebo Martin Bursík, kteří se připojili k petici Vraťte lidem práva, pod níž se podepsalo téměř 7 900 lidí.

„Nechce se mi věřit, že v době, kdy takřka celý svět participaci svých občanů na veřejné správě posiluje a podporuje, se my zde v České republice vydáme opačným směrem. Navržené řešení sleduje zvrácenou logiku ‚není stěžovatel - není problém‘, a tak věřím, že Senát vrátí diskusi k respektování nabytých práv občanů,“ prohlásil Ladislav Miko.

Omezení účasti ekologických organizací

Foldyna prosadil do novely zákona také omezení účasti ekologických občanských sdružení, aby nemohla blokovat nejrůznější stavby (více jsme psali zde).

„Chci omezit vstup a vliv takzvaných různých ekologických spolků a iniciativ. Domnívám se a jsem přesvědčen, že v současné době povolovací procesy v České republice jsou do jisté míry hendikepem pro příchod nových investorů. Nepředvídatelnost toho, co se tady v zemi bude odehrávat v povolovacím procesu, tím myslím stavební řízení, je tak složitá, že ti lidé od nás odcházejí,“ řekl Foldyna ve Sněmovně s tím, že problém se týká i domácích investorů.

Proti tomu se později v Senátu ohradila Renata Chmelová ze senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých. „Studenti Fakulty sociálních studii Masarykovy univerzity provedli v roce 2014 analýzu 10 procent stavebních úřadů, které vyřizovaly 4500 stavebních řízení. Spolky se účastnily necelých 6 procent z nich a pouze v 16 procentech podaly odvolání a jen ve dvou případech podaly žaloby,“ namítla k argumentu, že spolky zdržují stavby v České republice.

PŘEHLEDNĚ: Snáze a levněji díky stavebnímu zákonu

„Přijetí pozměňovacího návrhu neznamená, že by do budoucna nebyla zajištěna ochrana přírody a krajiny. Ochranu tohoto veřejného zájmu vždy hájí příslušný dotčený orgán, tj. orgán ochrany přírody a krajiny. Nic se nemění na vstupu tzv. dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona,“ řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Šlechtová: Každý může zastavit jakoukoli stavbu

„Nic se nemění na vstupu dotčené veřejnosti do stavebního zákona díky zákonu o posuzování vlivu na životního prostředí. Každý může zastavit jakoukoli stavbu,“ vysvětlila Šlechtová v Senátu. „Je tam takzvané navazující řízení a účastníkem je dotčená veřejnost, což je spolek existující minimálně tři roky,“ zdůraznila s tím, že mnoho spolků je zakládáno účelově a s různými cíli pak vstupují do schvalovacích řízení.

Proti tomu se postavili právníci z Katedry práva životního prostředí Univerzity Karlovy. „Navrženou změnu považujeme z právního i věcného hlediska za nepřijatelnou, protože je v rozporu s principy ochrany veřejného zájmu, přiměřenosti a demokratické veřejné správy,“ uvedli ve svém stanovisku k zákonu.

„Za prvé to není názor univerzity a není to pregnantní právní vysvětlení. Nepřipadá mi to příliš odborné, ale je určitě třeba se jejich názory zabývat. Jsem označován za tvrdého zastánce zákona, ale musím říct, že jím vůbec nejsem nadšený. Prošlo to tak složitým jednáním a v jistém okamžiku ve Sněmovně jsem se domníval, že to není projednatelné. Nakonec to prošlo a výsledkem je zákon, který je velkým kompromisem,“ reagoval senátor ČSSD Radko Martínek během středečního jednání.

„Mohu souhlasit, že je návrh zákona kompromisní, pokud by tam nebylo 130 pozměňovacích návrhů ze Sněmovny, které v tom udělaly nepořádek,“ namítla senátorka Jitka Seitlová, která se specializuje na ochranu životního prostředí.

„Zákon v sobě obsahuje dobré a špatné věci. Podporujeme například zkrácení doby schvalování územních plánů nebo spojené stavební a územní řízení. Na druhé straně nemůžeme podpořit vynechání možnosti vypořádání nebo odvolání vůči závaznému stanovisku dotčeného orgánu nebo omezení veřejnosti se k některým věcem vyjadřovat,“ prohlásil předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil během dopolední tiskové konference. Podle něj je názor Senátu na zákon rozdělený.

D8 zdržovaly roky stavební úřady, ekologové jen měsíce

Právníci z Univerzity Karlovy upozornili i na to, že se žádná státem zpracovaná studie nezabývá příčinami nepřiměřené délky správních řízení vedených podle stavebního zákona. Neexistují tedy důkazy, že by ekologické spolky nepřiměřeně prodlužovaly délku povolovacích řízení.

Zelený kruh uvádí jako příklad prodlužované liniové stavby schvalování dálnice D8 v Českém středohoří, které začalo už v roce 1995. Až 11 let zde trvalo schvalování ze strany pěti různých stavebních úřadů a ministerstva životního prostředí. Účastníci řízení - spolky - měly na vyjádření ke stavbě zpravidla patnáct dní a ojediněle i jeden měsíc. A přestože ekologické organizace podaly až 26 žalob na stavbu, z nichž třináct vyhrály, soudní spory neměly na délku rozhodování a ani výstavbu podstatný vliv, neboť soud jim nepřiznával odkladné účinky.

Dálnice byla po problémech se sesuvem z června 2013 půdy uvedena do zkušebního provozu na jeden rok až loni v prosinci (více zde).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík oznamují vznik koalice lidovců a STAN.
Riskujeme, ozývá se z koalice KDU a STAN. Nesmysl, reaguje vedení

Pro lidovce a Starosty je desetiprocentní hranice, kterou potřebují pro vstup do Sněmovny překonat, stále strašák. Podle posledních průzkumů by koalici...  celý článek

Prezident Miloš Zeman a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Zeman jednal se zástupci vlády a průmyslu o budoucnosti vědy i automobilek

O přenosu technologií do praxe či financování vědy v sobotu diskutoval prezident Miloš Zeman se svým expertním týmem a zástupci vlády a průmyslu. Schůzky na...  celý článek

V karlínském přístavu se lidé osvěžovali u mlžítka (7. srpna 2015)
Tropy budou pokračovat i příští týden, trochu se ochladí až v červenci

Zbytek června bude nadprůměrně horký a deštivý. Příští týden teploty vystoupají až na 35 stupňů. V červenci se teploty vrátí k dlouhodobému průměru, zpočátku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.