Autor návrhu, poslanec za ČSSD Jan Chvojka

Autor návrhu, poslanec za ČSSD Jan Chvojka | foto: Michal Růžička

Chvojka uspěl u výboru s omezením střetu zájmů, Babiše se prý nyní nedotkne

  • 41
Návrh poslance Jana Chvojky z ČSSD na další omezení podnikání členů vlády bude Sněmovna projednávat s podporou ústavně-právního výboru. Jeho úpravu, kterou chce přidat k novele o zpřísnění střetu zájmů, ve výboru nepodpořili zejména jeho členové za hnutí ANO, podle nichž míří na jejich předsedu a ministra financí Andreje Babiše.

Chvojka chce, aby člen vlády nesměl být ovládající osobou ve firmách. Musel by skončit do dvou měsíců po nástupu do funkce v kabinetu. Ovládajícími osobami jsou především vlastníci, kteří mají alespoň 40 procent hlasovacích práv. V případě porušení zákona by takový člen vlády navíc ztratil ve firmě podle Chvojkova návrhu hlasovací práva, neměl by podíl na zisku, společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc, například dotace.

Další část poslancova návrhu by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Televizní nebo rozhlasové společnosti by navíc mohly přijít o vysílací licenci.

V diskuzi na jednání výboru převládaly názory, že návrh neodporuje ústavě, jak se snaží argumentovat jeho odpůrci. „Nikdy bych nepředložil něco, co by bylo protiústavní. (...) Vždyť zákon o střetu zájmů je v našem právním řádu deset let, neprošel výraznější novelou a doba se velmi posunula,“ uvedl Chvojka. „Jsem přesvědčen o tom, že zákon potřebuje změnu. Do civilizované společnosti přece nepatří, aby ministr vlastnil média,“ podotkl.

Není to „lex Babiš“, upozornil Chvojka

Poslanec ANO Radek Vondráček soudí, že jde o účelový návrh namířený proti koaličnímu partnerovi. „Pokud by to bylo v manželství, přirovnal bych to k tomu, že si koaliční partner našel milenku,“ podotkl. Podle Martina Komárka (ANO) by Chvojkova úprava zavedla komunismus pro členy vlády. Poslanci ANO mají i pochyby o ústavnosti návrhu.

Poslanec za ANO Bronislav Schwarz soudí, že Chvojkův návrh nic nezmění, když se firmy budou převádět na manželky nebo bílé koně. Na snadné obcházení upozornil i ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Proti úpravě vystoupil v diskusi Pavel Blažek z ODS, který čekal, že ČSSD bude o omezení vést debatu se všemi dalšími sněmovními stranami. O návrhu má podle dřívějších informací ještě jednat koaliční rada.

Chvojka nicméně připomněl, že každá minulá vláda měla nějakého člena, u kterého se řešil střet zájmů. A ač se zdá, že nyní míří na šéfa koaličního hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše, Chvojka tvrdí, že se ho tato úprava nyní nedotkne. „Současných členů vlády se návrh vůbec netýká, protože samozřejmě zcela ctí zákaz retroaktivity,“ uzavřel Chvojka s tím, že platnost zákona se bude týkat až jmenování příštích ministrů.

Omezení by se Babiše stejně dotklo

Pokud by se ovšem naplnily dlouhodobé predikce a Babišovo hnutí ANO v příštích volbách uspělo, jeho předseda a současný majitel holdingu Agrofert by situaci řešit musel. Volební modely a průzkumy dlouhodobě připisují ANO vůdčí pozice po boku s ČSSD. Poslední průzkum agentury STEM z počátku března hnutí přisuzuje v případných volbách 28,2 procenta hlasů, ČSSD by jich měla 18,5 procenta a komunisté 14 procent. KDU-ČSL by v březnu volilo 6,9 procenta lidí a ODS 6,8 procenta. TOP 09 by dostala 6,3 procenta hlasů.

Výbor podpořil i návrh Martina Plíška (TOP 09) o omezení možnosti firem členů vlády ucházet se o veřejné zakázky. Plíšek navrhuje, aby se firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, nesměly hlásit o veřejné zakázky. Plíšek ve Sněmovně už dřív neuspěl s obdobným omezením, které prosazoval do návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek (více o tomto návrhu na omezení ministrů najdete zde).

Babiš v rámci holdingu Agrofert vlastní také mediální dům MAFRA, do nějž spadají i zpravodajské servery iDNES.cz, Lidovky.cz či deníky MF DNES, Lidové noviny, Metro, týdeníky Téma a 5+2 či televize Óčko a Rádio Impuls.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue