Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nové testy dají víc šancí dětem Romů

aktualizováno 
- Romské děti budou mít od příštího školního roku větší šanci dostat se do běžných základních škol. O tom, zda se budou učit v nich, nebo ve zvláštních školách, totiž rozhodne nový typ pedagogicko-psychologických testů. Ministerstvo školství uvolnilo na jejich zpracování milion a půl korun poté, co aktivisté z Evropského centra pro práva Romů podali k Ústavnímu soudu žalobu na český stát. Aktivisté jsou přesvědčeni, že Romům je upíráno právo na vzdělání, protože jsou automaticky zařazováni do zvláštních škol.
Žalobci vycházeli z toho, že zvláštní školy navštěvuje sedmdesát pět procent romských dětí.

Odborníci se shodují, že Romové končí ve zvláštních školách především kvůli tomu, že je rodiče neučí od dětství mluvit česky.
Děti tudíž nejsou schopny projít při testech, podle kterých se rozhoduje, zda dítě patří do školy základní, či zvláštní. Nové testy mají respektovat odlišnost Romů.
"Začali jsme doučovat romské žáky zvláštních škol, abychom dokázali, že jsou schopni zvládnout základní školu. Z dvanácti zájemců, kteří chodili na doučování, šest udělalo zkoušky a přešlo na základní školy," říká Petr Horváth z ostravského Společenství Romů na Moravě.

Horváth, který je zároveň vedoucím projektu na doučování dětí, jejž financovalo Evropské centrum pro práva Romů, včera předložil ministerstvu školství projekt, kde spolu s dalšími aktivisty navrhuje, jak by se mělo při doučování dětí postupovat.
"Iniciativa z Ostravy je velmi důležitá. Ukazuje, že Romové si uvědomují, jak nutné je vzdělání.

Je to signál pro jiná města," míní představitel Grémia romských představitelů Ondřej Giňa z Rokycan.
Romští aktivisté jsou přesvědčeni, že vývoj situace - to znamená zadání vypracování nových testů pro pedagogicko-psychologické poradny a částečný úspěch při doučování dětí - jim dává za pravdu, když tvrdí, že stát romské děti zařazováním do zvláštních škol diskriminuje.

Jejich žalobu původně Ústavní soud zamítl. Oni ji však předali Soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Nyní čekají na jeho verdikt.
V žalobě je mimo jiné uvedeno, že v České republice dochází k rasové segregaci a že romské děti jsou zařazovány do zvláštních škol pro mentálně zaostalé jen proto, že jsou Romové.

To rázně odmítají ředitelky ostravských škol, tamní školský úřad i magistrát. Žalobu totiž aktivisté podali poté, co dělali průzkum právě v ostravských zvláštních školách. Ty považují za vzorek situace v celé zemi.

"Musím se tvrdě bránit proti tvrzení, že v Ostravě dochází k rasové segregaci," uvedl vedoucí kanceláře ostravského primátora Petr Vaněk. "Jsem rád, že Romové pochopili, že je nutno učit se česky. Celý problém je o nedostatku komunikace. Zajímalo by mě ale, proč nezačali s doučováním dětí dřív a rovnou podávali žalobu," řekl.
Petr Horváth tvrdí, že předtím možnost přeřadit děti ze škol zvláštních na základní neexistovala.

"Ta možnost existovala vždycky. Neznám jeden případ, že by někdo z romských rodičů dříve požádal, aby jeho dítě bylo přeřazeno na základní školu. Neznám ani jeden případ, kdy by někdo byl odmítnut a nepřijali ho na základní či střední školu proto, že je Rom," uvedla Jarmila Krejčířová ze Školského úřadu v Ostravě. Romové tvrdí, že o této možnosti nevěděli dříve, než je na ni aktivisté upozornili. "Je to problém nízkého právního vědomí," míní Petr Vaněk.

"Žalobu jsme podali právě proto, abychom rozpoutali diskusi a ukázali na tento problém.
Někteří romští rodiče chtějí, aby bylo jejich dítě rovnou zařazeno do zvláštní školy, protože to berou jako automatickou věc.

Vědí, že je tam hodně Romů, nebude tam mít problémy, nikdo ho nebude napadat a urážet, jako to bývá ve školách základních.
To chceme změnit," vysvětlil konzultant Evropského střediska pro práva Romů Markus Pape.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.