Do krajských voleb kandidovalo šest desítek politických stran a hnutí. Česká republika jich má tradičně velký počet, i když v parlamentních volbách málokdy nějaká nová uspěje.
Naposledy se tak stalo u zelených, ani ti ale nemají jistotu, že by se do příští Sněmovny dostali. Země se vyvíjí spíše směrem k systému dvou velkých stran.
V evropských volbách to ale tak úplně neplatí. Lidé v nich více experimentují a svůj hlas mohou dát i uskupením, která by normálně nevolili. I proto poslední dobou vznikají nová.
"Voliči vnímají evropské volby jako volby, kterými se dá vyvážit národní politika," řekl iDNES.cz politolog Petr Just. Připomněl, že minule v nich zvítězila hned dvě neparlamentní uskupení - Nezávislí demokraté Vladimíra Železného a Evropští demokraté (SNK ED).
Do Bruselu s vlastní stranou
V polovině listopadu ministerstvo vnitra zaregistrovalo novou stranu europoslankyně a bývalé velvyslankyně Jany Hybáškové. Jmenuje se Evropská demokratická strana a svou zkratkou i logem nápadně připomíná největší stranu vládní.
Do svého programu zahrnula snahu o zavedení eura, sbližování evropského a českého práva či energetickou bezpečnost. "Na české politické scéně chybí středopravá strana s proevropským směřováním," myslí si Hybášková.
Strana se podle ní zaměří především na volby do Evropského parlamentu a až podle volebních výsledků zváží, zda se pustí i do voleb sněmovních v roce 2010.
Ve skutečnosti ale za novou stranou stojí snaha političky dostat se znovu do Bruselu. Hybášková byla dříve předsedkyní zmiňované SNK ED, za kterou se před čtyřmi lety do europarlamentu dostala, ale kterou později opustila. Protože podle českých zákonů mohou v těchto volbách kandidovat pouze politické strany, Hybáškové nezbylo nic jiného, než si založit svou vlastní. Stačí k tomu jen tisíc podpisů občanů.
EDS se může pochlubit i některými známými podporovateli. Mezi ně patří například předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, bývalý rektor Karlovy univerzity Ivan Wilhelm, ale i exprezident Václav Havel.
Disident EU vyráží do boje
Podporou současného prezidenta se naopak bude moci zřejmě pochlubit i chystaná strana Libertas.cz, která má být českou pobočkou irského hnutí Libertas politika a podnikatele Declana Ganleyho. Jemu je připisována jedna z hlavních zásluh o to, že Irové v referendu odmítli Lisabonskou smlouvu.
Ganley by rád úspěch zopakoval a z hnutí udělal klasickou politickou stranu celoevropského formátu, která zaboduje v eurovolbách. Pomýšlí proto na založení hned několika poboček - kromě České republiky i v Itálii, Francii, Polsku či Velké Británii. Svou kampaň tak chce pojmout jako referendum o Lisabonské smlouvě, které bylo ostatním evropským zemím odepřeno.
V Česku tak shodou okolností může vyjít vstříc voličům ODS, zklamaným nejasným postojem strany k této otázce. A to i přesto, že je Ganley svým založením eurofederalista.
Podnikavý Ir by rád do partaje nalákal co nejvíce známých tváří, aby Libertas působila všelidovým dojmem a nebyla pouze stranou pro politické fajnšmekry. Nebude tak platformou euroskeptiků, jak si mnozí myslí. I přesto má ale šanci v evropských volbách uspět, tím spíše, pokud takové hnutí podpoří prezident Klaus. Už při irské návštěvě Ganleymu a jeho straně přál ve volbách úspěch. Na adresu české obdoby Libertas pak prohlásil, že by takovou stranu viděl jako velice potřebnou. - čtěte Klaus podpoří vznik nové strany
Že mohou obě strany v evropských volbách zabodovat, souhlasí i politolog. Eurovolby jsou podle něho prostorem jak pro subjekty, které jsou proevropské, tak i pro ty, které mají ve svém programu kritiku evropské agendy. "Viděl bych tady teoretickou šanci na úspěch. Neodepisoval bych je předem," řekl Just.
Bude mít ODS sestřičku?
Na obzoru se už pomalu rýsuje i třetí strana, třebaže ta by se spíše soustředila až na volby do Sněmovny. "O Libertas vím, že jde o projekt, který půjde jen do eurovoleb, zatímco naše strana by se ucházela o voliče ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a měla by mnohem širší program," prozradil ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach, který si s myšlenkou na založení strany pohrává. - čtěte Z ODS roste druhý klon
Zda nakonec nový subjekt do politického ringu vstoupí, Mach zatím neví. Vše totiž závisí na tom, jak dopadne kongres ODS a jak se postaví k Lisabonské smlouvě. Už po víkendu tak může být jasné, zda budou mít občanští demokraté konkurenci.
Svým způsobem by ale ODS novou pravicovou stranu potřebovala. Spíše než konkurencí by pro ni mohla být pomocí. "Pro ODS je to úžasně dobrá zpráva, protože konečně budeme mít partnera na vnitropolitické scéně, se kterým budeme moci udělat koalici," řekl například senátor ODS Jaroslav Kubera. Naráží tak na fakt, že zatímco levice má svoji "soft" i "hard" verzi v ČSSD a KSČM, pravici zastupuje jen ODS.
Politolog Just je ale spíše skeptický. "Tyto nové subjekty mají většinou krátkodobé trvání. Většina stran, které dnes v parlamentu působí, vznikla v letech 1990 až 1992," řekl. Strany, které se zformovaly po tomto období, nefungovaly příliš dlouho, připomněl. "Český volič je spíše konzervativní, dává hlasy raději starým a osvědčeným stranám," dodal Just.
