K do ovládá vesmír, ovládá i Zemi. Tahle pravda z dob studené války platí dodnes. A k tomu musíme přidat ještě informační nadřazenost nad protivníkem, kterou zajistí rovněž družice nové generace. To jsou zásady, z nichž vycházejí američtí vojenští stratégové pro 21. století.
Americké špionážní družice dnes dokážou z výšky 200 kilometrů vyfotografovat portrét člověka i evidenční číslo auta. Při startu váží kolem 14 tun a jedna stojí asi půldruhé miliardy dolarů. Okolo Země ovšem krouží po stabilních drahách, které si protivník může dopředu vypočítat, takže zná dobu přeletu nad citlivým objektem a včas ho může zamaskovat. Larry Combest, předseda výboru pro zpravodajské služby amerického Kongresu, proto v roce 1995 vytyčil cíl: váha družice okolo 900 kilogramů, cena sto milionů dolarů. A co je důležité, družice by měla být schopna měnit svoji dráhu a zaměřovat se na aktuální cíle.
Za čtvrt hodiny nad cílem
Zcela novou architekturu malých sledovacích družic nyní zpracovává výzkumný institut Pentagonu DARPA, který byl tvůrcem takových nových idejí, jako jsou neviditelná letadla a lodě, internet a podobně. Navržená tělesa mají označení STARLITE. Jak píše britský časopis Spaceflight, tato družice by na základě zkušeností z války v Perském zálivu, kde se k podobným účelům používala letadla, mohla nejen pořizovat špionážní záběry, ale také umožnit raketám a letadlům zacílení. Z výšky 767 km by 24 těchto těles dokázalo do patnácti minut od vydání rozkazu začít získávat obraz jakéhokoliv cíle nacházejícího se mezi 65. stupněm severní a 65. stupněm jižní šířky. Větší počet družic by byl ještě operativnější. Například soustava 48 těles by potřebovala k získání informací o určené krajině pět minut.
Patnáctkrát lehčí než dosavadní
Důstojníci by si mohli vybrat, jestli chtějí čerstvý obrázek zachycující výsek 4 krát 4 km s podrobnostmi 30 centimetrů, nebo radši kruh o průměru necelých 10 km s jednometrovým rozlišením či přehledový snímek zabírající například Korejský poloostrov s třímetrovými objekty. Navíc má družicový systém monitorovat veškeré rádiové vysílání protivníka a podle toho zjišťovat jednotlivá velitelská místa, případně sledovat přípravy cizích raket k útoku a potom jejich dráhy. Podle odborníků DARPA by systém o 24 družicích plus tří záložních stál okolo dvou miliard dolarů a jeho životnost se odhaduje na deset let. Dva prototypy takovýchto družic by měly vynést rakety Delta 2 okolo roku 2005. První operační družice - patnáctkrát lehčí než dosavadní - by měla začít kroužit okolo Země v roce 2008.
Pro tajnou družici ruské motory
Mezi mnoha pokusnými satelity, které američtí vojenští výzkumníci vypustili v posledních letech, upoutala v říjnu 1998 družice označovaná jako STEX. Ta slouží k testování miniaturních aparatur pro vylehčenou generaci kosmických strojů. Váží 699 kg, má mít životnost dva roky a krouží na dráze ve výšce 743 km. Třebaže byly oznámeny podrobnosti o řadě experimentů na její palubě, celkové výsledky budou přísně tajné. "Ovšem je tady jedna pikantnost, která vešla na veřejnost," upozorňuje znalec kosmonautiky Antonín Vítek z Akademie věd. "Nejzajímavějším experimentem bylo prověření nového iontového motoru, který má řadu předností. A ten byl vyroben na základě licence koupené od Rusů!" Aby se prodloužila životnost těles na oběžných drahách, začali Američané vyvíjet rovněž servisní družice vybavené umělou inteligencí. Podle týdeníku Space News budou doplňovat ostatním satelitům palivo a vyměňovat zastaralé či porouchané součástky.
Nová technika i do civilu
Kvalitativní skok ve vývoji vojenských družic umožňuje nejen další miniaturizace elektroniky, ale rovněž miniaturizace mechanických částí. Je přirozené, že postupem času se tyto nové postupy přelijí rovněž do stavby a provozu družic a meziplanetárních sond civilních, což povede i k jejich zlevnění. Ostatně některé prvky ze zmíněného projektu STEX použila americká kosmická agentura NASA už na sondách Mars '98 Lander a Orbiter, Stardust a Deep Space 1. A jak je známo z minulosti, všechny tyhle revoluční techniky se jistě začnou používat také při stavbě lékařské, technické a komerční elektroniky.
- pátek 29. září 2000
