Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nové sondy pomůžou předvídat erupce Slunce, které mohou ochromit svět

  14:30aktualizováno  14:30
Technologický pokrok dává lidstvu netušené možnosti, také ale zvyšuje jeho zranitelnost. Škody, které by nyní způsobila velká sluneční bouře, by mnohonásobně zastínily spoušť napáchanou hurikánem Katrina. Minulý týden proto NASA vypustila první z nové generace sond, které budou Slunce pozorovat.

Řez Sluncem a vizualizace velké sluneční erupce mířící k Zemi | foto: NASA

Zní to jako docela dobrý námět na katastrofický film: k Zemi se blíží ze Slunce vystřelený mrak elektricky nabitých částic. Letí překvapivě rychle, času na přípravu je málo, šíří se panika. Když dorazí, zničí družice, komunikační systémy, rozvody elektřiny...

Filmy přehánějí, to je známá věc. Ale americká Národní akademie věd v roce 2008 spočítala, že by velká sluneční bouře mohla způsobit škody dvacetkrát ničivější než hurikán Katrina (ten před pěti lety zničil infrastrukturu za 81 miliard dolarů). A od velké erupce v roce 1859, která tehdy vyřadila "jen" telegrafy, neuteklo zase tolik času.

"Nová generace" průzkumníků Slunce

Vědcům se teď dostává do ruky cenná pomoc: ve čtvrtek vypustila NASA na raketě Atlas 5 do kosmu družici Solar Dynamics Observatory. Ta bude z geosynchronní dráhy (Zemi oběhne jednou za den ve výšce 35 800 kilometrů) sledovat Slunce. Ve srovnání s předešlými družicemi obdobného poslání je ale mnohem výkonnější a vůbec předznamenává novou etapu ve zkoumání Slunce.

Vizualizace družice SDO na geosynchronní dráze kolem Země

Vizualizace družice SDO na geosynchronní dráze kolem Země (zdroj: NASA)

Přístroje SDO, první sondy z většího projektu Living with a Star, zaznamenají i dění pod povrchem Slunce. Detailní snímky jeho atmosféry zase umožní lépe chápat změny slunečních magnetických polí. Nechybí přístroj pro měření změn intenzity ultrafialového záření, které může ovlivnit klima na Zemi nebo působit výpadky radiové komunikace.

ASTRO.CZ O DRUŽICI SDO

Pomocí vědeckého vybavení družice budou astronomové zkoumat tzv. kosmické počasí a některé aspekty sluneční aktivity, jako jsou sluneční skvrny, protuberance a výrony koronální hmoty.

Během předpokládané pětileté životnosti bude observatoř studovat vznik slunečních magnetických polí, slunečního větru a slunečních erupcí. Na Zemi bude proudit každou sekundu 150 milionů bitů dat, přibližně 50krát více, než předávala jakákoliv jiná družice NASA.

Oficiální web mise SDO najdete zde.

Je nasnadě, proč se Američané právě v roce 2008 zajímali o teoretické dopady velké sluneční bouře. Slunce prochází cykly aktivity, na jejichž vrcholech se objevuje více skvrn na jeho povrchu i erupcí. Předchozí cyklus začal v roce 1996.

Cykly trvají okolo jedenácti let, i když třeba v 17. a 18. století Slunce sedmdesát let "stávkovalo" (lidé to nazvali Maunderovo minimum). Jenže v roce 2007 žádný velký nárůst aktivity Slunce nenastal a Slunce zůstává překvapivě klidné dodnes, i když se pár skvrn už objevilo.

Hrozba pro komunikaci, stanici ISS i předpověď počasí

OHROŽENÍ JE VELKÉ

"Ohrožení je mnohem větší, než třeba před deseti až dvaceti lety. Nová technika je napěchovaná citlivou elektronikou."

"Pokud jde o škody, ohrožení je mnohem větší, než třeba před deseti až dvaceti lety. Nová technika je napěchovaná elektronikou, která je na elektromagnetické záření velice citlivá," říká astronom Miloš Tichý z observatoře na Kleti.

Co konkrétně by bouře způsobila? "Jako první by to odnesly telekomunikační družice na geostacionární dráze 35 800 kilometrů nad rovníkem," vypočítává Tichý. Určitým způsobem by byla ohrožena i posádka vesmírné stanice ISS. Plášť stanice astronauty ochrání před zářením (posádka by se schovala do spojovacího tunelu u servisního modulu), problémy by ale mohly mít palubní počítače. Podle odborníka na kosmounautiku Antonína Vítka toto riziko riziko není velké, polovodičové systémy jsou radiačně odolné.

Na nízkých oběžných drahách - podobně jako ISS - ale létají meteorologické družice, klíčové pro varování před extrémy počasí. Jim kromě zničení elektroniky hrozí ještě jiná věc: atmosféra se při slunečních erupcích ohřeje a zvětší objem, přičemž družice na nízkých oběžných drahách mohou třením ztrácet rychlost. To v 70. letech uspíšilo zánik americké orbitální stanice Skylab.

Erupce může od Slunce dorazit za pár hodin

Určité postupy, jak snížit škody, pokud by už erupce zasáhla Zemi, existují. Například družice na nízké oběžné dráze by mohly kompenzovat zpomalení vzniklé třením o "nafouknutou" atmosféru díky pomocnému motoru. Ten se na družice montuje kvůli navedení do atmosféry, když skončí jejich životnost.

"Některé družice by šlo natočit tak, aby působení té erupce bylo co nejmenší - prostě by ty citlivé přístroje 'schovali'," uvažuje Tichý. Řadu pozemských přístrojů by šlo zase vypnout. Důležité ovšem je, kolik času Slunce pozemšťanům dá na přípravu.

CO SE DĚJE PŘI geomagnetické bouři

Geomagnetická bouře je poruchou v magnetickém poli (magnetosféře) Země. Slunce ji může způsobit výronem koronární hmoty, zmagnetizovaného plazmatu, které dorazí k Zemi rychleji a s větší energií, než obyčejný "sluneční vítr". Projevem poruch magnetosféry jsou například polární záře, ale může dojít i k poničení elektroniky. V roce 1859 masivní výron koronární hmoty stlačil zemskou magnetosféru ze zhruba 60 tisíc kilometrů nad Zemí na sedm tisíc.

Vizualizace geomagnetické bouře

Vizualizace geomagnetické bouře (zdroj: nasa-intelligence.com)

Obvykle to trvá několik dní, než bouře dorazí k Zemi, důsledky velké erupce v roce 1859 se ale projevily za pouhých sedmnáct hodin. Odmlčely se telegrafy, nad Karibikem pozorovali polární záře a zlatokopové ve Skalistých horách začali vařit snídani v jednu hodinu ráno, protože mysleli, že svítá.

Vědci proto nyní doufají, že jim sonda SDO a další součásti projektu Living with a Star pomůžou odhalit určité vzorce v chování Slunce, které masivním erupcím předcházejí.

"Známe chemické reakce a fyzikální pochody, které na Slunci jsou, ale pak tam jsou jemné nuance způsobující skvrny a erupce. A o těch moc nevíme. Čím více budeme mít pozorovacích dat, tím lépe můžeme dělat matematické modely a pak pozorováním ověřovat jejich správnost," uzavírá Tichý.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.