Obrana vypíše výběrové řízení na radary, společný nákup zemí V4 padl

Nové radary protivzdušné obrany pořídí Ministerstvo obrany skrze otevřené výběrové řízení. Padla tak úvaha, že část zemí skupiny V4 - Česko, Slovensko a Maďarsko - prosadí nákup vlastního vyvíjeného radaru bez tendru. Pořízení pěti kompletů vyjde podle ministerstva na 1,5-1,7 miliardy korun.

Radiolokátorů sovětské výroby P-37 se armáda chce zbavit, protože jsou silně zastaralé. Místo nich zamýšlí pořídit moderní mobilní radiolokátory. | foto: 26. brigáda velení, řízení a průzkumu Stará Boleslav

Česko dosud používalo zastaralou radiolokační techniku, například radary P-37 ze 70. let a výškoměry PRV-17 pořízené v osmdesátých letech (více o radarech české protivzdušné obrany zde). Nové lokátory chce pořídit do tří let.

„V první fázi je do roku 2017 nutné pořídit celkem pět 3D radiolokátorů, které nahradí stávající morálně a technicky zastaralé radary původní sovětské konstrukce. Předpokládaná doba dodávky je 18-24 měsíců od podpisu smlouvy. Ministerstvo proto připraví otevřené výběrové řízení v co nejkratší době. Očekává se, že cena akvizice se bude pohybovat ve výši přibližně 1,5 až 1,7 miliardy korun,“ uvedl mluvčí ministerstva Petr Medek.

Nové a staré radary

• Nové lokátory budou primárně určené ke sledování cílů do výšky zhruba 3 000 metrů. Větší výšky kryjí páteřní radary integrované protivzdušné obrany NATO v Sokolnicích a Nepolisích.
• Česko je zapojené v integrované protivzdušné obraně NATO. Například o uneseném letounu, který neodpovídá, by se díky tomu dozvědělo mnohem dříve, než letoun zachytí české radary.
• Výraz „3D“ znamená, že lokátor kromě azimutu a vzdálenosti cíle zobrazuje i jeho výšku.
• Česká protivzdušná obrana nyní funguje tak, že řídící letového provozu ve Staré Boleslavi sice vidí na obrazovce informace z radarů P-37 sovětské výroby, převedené do digitální podoby, ale už ne výšku. Při ostrém startu řídící musí udržovat telefonické spojení s operátorem v kabině výškoměru PRV-17, který manuálně počítá výšku cíle.

Uvedl také, že dodavatel bude muset mít „pevné zakotvení v České republice, proto ministerstvo bude trvat na zapojení domácího obranného průmyslu“.

Členské země „visegrádské čtyřky“ se shodly na jednotné specifikaci systému, nikoliv ale už na společném nákupu. Tomu podle Medka zabránila „řada problémů, například rozdíly v legislativních postupech jednotlivých států“.

Zjednodušeně řečeno jsou tedy pozice členských států V4 tak rozdílné, že nemohou koupit radary v jednom „balíku“, a tím případně ušetřit. Ministerstvo obrany s odkazem na dohodnutou specifikaci radarů podotklo, že se nabízí společný postup například při nasazení v operacích, v rámci integrované protivzdušné obrany NATO nebo při přípravě a výcviku personálu.

S výběrovým řízením, nebo bez něj?

V průběhu léta médii rezonovaly zprávy, že české a slovenské firmy vyvíjejí projekt radiolokátoru ReUNION, který by se mohl stát základem nového společného 3D radaru vyráběného silami průmyslu ze všech států V4. Češi by v takovém scénáři dodali klíčový komponent - polovodičovou anténu v radarové hlavici (více na webu Armádní noviny), kterou už mají vyvinutou a ozkoušenou.

Proti případnému zaúkolování obranného průmyslu V4 se ozvala zbrojovka SAAB, která má zájem nabídnout ve výběrovém řízení vlastní radar. Uvedla, že vlastní radarový systém vyvíjela pět let a že by vývoj vlastního radaru zemí V4 nemohl být o tolik rychlejší, aby to splnilo požadavky odběratelů. SAAB také tvrdí, že trh s výrobci radarů je již nasycen a že by export „radaru zemí V4“ (tedy potenciálního konkurenta produktu SAABu) byl obtížný.

Zbrojovka Retia, výrobce radaru ReUNION, zase převzala na svůj web článek vojensko-publicistického magazínu ATM (najdete jej zde), podle kterého žádný ze světově nabízených radarů nesplňuje požadavky českého ministerstva obrany. Text zmiňuje i argument návratnosti peněz při využití česko-slovenského projektu skrze daně a odvody zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Zapojíme se i tak, uvedla česká firma Retia

Do nového výběrového řízení se Retia i tak hodlá zapojit. I přes varovné hlasy, že výběrové řízení může být „ušito“ na míru některému ze zahraničních výrobců, kteří by v případě vývoje „domácího“ radaru byli ze hry vyšachováni. Některými klíčovými prvky radaru - zejména anténou - už firmy Retia a Eldis disponují.

„Ministerstvo obrany ve své zprávě konstatuje, že podmínkou soutěže bude zapojení domácího obranného průmyslu. To by nemělo mít formu montáže stavebnice zahraničního radaru, ale plnohodnotného vývoje a výroby s využitím již vyvinutých a vyrobených komponent, které jsou pro 3D radar klíčové. Stejně tak předpokládáme, že podmínky soutěže nebudou nastaveny způsobem, který by zvýhodnil zahraniční dodavatele,“ uvedl ředitel společnosti Petr Novák.