Nové objevování Ameriky

Vědci objevují Ameriku a vůbec se za to nestydí. Nálezy posledních let bourají staré teorie o tom, kdy, jak a kým byl Nový svět osídlen. S pozůstatky velkého města na Mississippi se hroutí také vžité představy o nízké úrovni rozvoje severoamerických Indiánů. Nové nálezy pak posouvají mezoamerické a andské kultury hlouběji do minulosti.

Nakonec i Vikingové prý osídlili Vinland (Newfoundland) ve větším počtu a na delší dobu, než se dosud soudilo. A to všechno dlouho předtím, než v Karibiku zakotvil svou miniflotilu Kryštof Kolumbus v domnění, že doplul do Indie.

Nejstarší město na kontinentě
Dlouho se mělo za to, že zpomalené osidlování Ameriky oproti ostatním kontinentům, poté, co se homo sapiens začal šířit ze srdce Afriky, ovlivnilo i pomalejší vývoj amerických civilizací.

Zcela nedávno se však ukázalo, že to tak není. Nejstarší město na americkém kontinentě bylo odhaleno uvnitř Supího údolí v peruánském vnitrozemí. Vykopávky zde sice začaly již v roce 1905, ale teprve nyní si jsou vědci jistí, že stavby v Caralu pocházejí již z období mezi 2600 až 2000 před naším letopočtem.

Musíme přepsat historii, tvrdí badatel
Americký "starověk" si tak i na svém rozbřesku v ničem nezadá s evropskými a asijskými kulturami. "To, co jsme zjistili tady v Caralu, nás nutí přepsat historii andských civilizací a změnit způsob, jak o nich přemýšlíme," napsal v článku pro časopis Science jeden z nových "objevitelů Ameriky" Jonathan Haas.

Vědce překvapil i důmyslný vodohospodářský systém na lov ryb, který odhalily satelity na bolivijských savanách. Na rozloze 525 kilometrů čtverečních vybudovala tehdejší civilizace systém rybníčků, v nichž obyvatelé chytali a chovali ryby. Stáří tohoto impozantního díla se přitom odhaduje až na 12 000 let. Americké civilizace tak stárnou.

Osídlení Ameriky aneb akta X
Vykopávky potvrzují i nové genetické studie. Dlouho se kladla éra prvního osídlení do období před 12 až 13 tisíci lety, kdy sem dorazili lovci z Asie. Nové analýzy však tuto časovou hranici posouvají o dalších 10 až 20 tisíc let.

Navíc v Americe se v té době usídlili nejen lidé pocházející z Asie, ale překvapivě i první Evropané. DNA původních Američanů totiž z 97 procent pochází z Asie (skupiny A, B, C a D). Zbývající tři procenta (skupina X) však mají svůj původ ve východní Evropě a Středomoří.

Vědci přitom odmítají, že by šlo o výsledek míšení po novověké kolonizaci Ameriky. Především proto, že specifický genom má 25 procent Indiánů v oblasti Velkých jezer. Zdejší kmen se přitom zcela určitě nespecializoval na unášení Východoevropanek.

Stopy po skupině X, která do Ameriky přišla pravděpodobně před 20000 až 30 000 lety, se přitom nevyskytují ve Střední a Jižní Americe. Naopak DNA skupin A, B, C a D je tu zastoupena.

Tyto objevy ukazují, že osídlení a následný rozvoj civilizace v Americe neprobíhal opožděně za kulturami v Evropě a Asii, ale současně. Ostatně ještě ve středověku odolala Amerika dalším evropským kolonizátorům: Vikingům.

Heyerdahl tvrdí: Vikingů bylo víc
Skutečnost, že Vikingové do Ameriky dopluli již před více než tisícem let, o půl století před Kolumbem, dokládají ságy a nálezy na Newfoundlandu.  Norský antropolog a dobrodruh Thor Heyerdahl však nedávno prohlásil, že Vikingové kolonizovali Ameriku v mnohem větším počtu a na delší dobu, než je patrné z nálezů.

Odhady archeologů přitom dosud mluvily nanejvýš o pěti stech lidech. Heyerdahl však oponuje, že Vikingové pronikli i více na jih až někam k New Yorku a New Foundland nebyl jediným místem, kde se usadili.

Odvolává se přitom na záznamy uložené ve Vatikánu. Z nich vyplývá, že Grónsko a přilehlé země - což byla oficiální diecéze s biskupem - měly celkem až 25 000 obyvatel. Osídlení oblasti ukončené příchodem malé doby ledové přitom trvalo od počátku 11. století asi 400 let.

"Opírají své přesvědčení o vykopávky z jediného místa, zatímco můj názor potvrzují záznamy církve, které i z Vinlandu plynuly desátky," říká Heyerdahl v rozhovoru pro magazín Popular Science.

I kdyby měl pravdu, nevysvětluje to věrohodně úplný zánik vikingských osad, zvláště když byly obývány silnější populací. Ani to, proč Vikingové vybavení železem se nedokázali prosadit vůči hůře vybaveným Indiánům, podobně jako po Kolumbovi Španělé, Holanďané a Angličané.

I Vinnetou měl vyspělé předky
Zaostalí, ale hrdí kočovníci na koních - tak líčí severoamerické Indiány většina filmů. I pro vědce však bylo nedávné odhalení pozůstatků asi desetitisícového města na Mississippi překvapením. Ve dvanáctém století si metropole na Cahokia Mounds (stát Missouri) v ničem nezadala s městy Mayů a Aztéků. Přitom nic nenasvědčuje tomu, že by měla s těmito kulturami něco společného.

Asi za tři kilometry dlouhou hradbou se skrývala nejen obydlí, ale i chrámový komplex na umělém terasovitém kopci a podobně vybudované správní budovy. Takové sídlo již předpokládá určitou formu státní organizace, která dokáže zorganizovat rozsáhlé stavební práce a uživit početnou populaci. Včetně kněží, kteří se podle všeho intenzivně věnovali astronomii.

Proč Američané nekolonizovali Evropu
Jestliže byla Amerika poseta starými kulturami, vznikají základní otázky: Proč nekolonizovali původní Američané Evropu či Asii? Proč se desetitisícové armády nedokázaly ubránit několikasethlavým výpravám Evropanů, když Vikingové neuspěli?

Profesor Jared Diamond z Kalifornské univerzity ve svém díle Osudy lidských společností (vyšlo i u nás) to vysvětluje jednoduše: Nedostatek rostlin a zvířat vhodných pro zemědělskou produkci vedl ke stagnaci.

Zatímco v Evropě a Asii chovali lidé koně, prasata, krávy, osly a drůbež, ve Střední Americe plnil takovou funkci snad jen pes a u Inků lama.

Pokud jde o traviny s velkými semeny, tak v Americe se jich vyskytovalo pouze pět, zatímco v Eurasii nejméně třicet. V Evropě a Asii si tak mohly státy dovolit uživit nejen kněžstvo a vojáky, ale postupně i řemeslníky a vědce.

A navíc neustále musely soutěžit s okolními národy. Jednotlivé americké kultury byly naopak závislé na omezených zdrojích. Případné změny klimatu mohly mít apokalyptické následky - což se stalo přinejmenším v případě starých Mayů, jejichž říše se zhroutila v 9. století následkem suchého období.

A proč hrstky Španělů pokořily Aztéckou a Inckou říši? Pušky, děla a koně byli výhodou, ale v konečném důsledku by nestačili. Mnohem více původních Američanů (miliony) však zahubily nemoci, které s sebou Evropané přivezli. A často viry při svém šíření předběhly dobyvatele.

Tyto nemoci "bílého muže" vznikly se zemědělskou velkovýrobou, kdy se mezi lidmi začaly šířit zmutované zvířecí viry. Evropany většina těchto chorob po staletích symbiózy již smrtelně neohrožovala. Pro původní Američany ale byly smrtící.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue