Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nové násilí v Belfastu má první oběť

  7:44aktualizováno  7:44
Násilnosti mezi katolíky a protestanty v severoirském Belfastu pokračují. V noci byl zastřelen jeden muž. Podle místních sdělovacích prostředků je obětí osmnáctiletý protestant, který stál s přítelem před katolickým sportovním klubem. V Severním Irsku stoupá napětí mezi protestantskou většinou a katolickou menšinou a zpochybňuje se tak mírová dohoda z roku 1998.

"Jeden muž byl smrtelně zraněn při incidentu se střelbou. Další podrobnosti nejsou k dispozici," řekl policejní mluvčí.

Irský rozhlas v neděli oznámil, že irská policie v Dublinu zatkla čtyři lidi podezřelé z členství v teroristické organizaci Pravá IRA. Ta se před lety odštěpila od Irské republikánské armády (IRA), která dodržuje příměří. Podle bezpečnostních sil Pravá IRA je odpovědná za řadu útoku podniknutých v posledních 12 měsících.

Víkend plný násilí
Skupina mladíků v noci na neděli ukradla autobus a pak ho zapálila. Policisté odpověděli na sérii výstřelů z řad protestantské i katolícké mládeže střelbou. Nikdo nebyl zraněn. V noci na sobotu po sobě lidé z obou táborů házeli zápalné lahve, kameny a dalšími předměty. Několik lidí, včetně policistů, bylo zraněno.

Strana Sinn Feinn, blízká katolické podzemní organizaci Irská republikánská armáda (IRA), obvinila z rozpoutání potyček Sdružení na obranu Ulsteru (UDA) a protestanti naopak Irskou republikánskou armádu.

Britský premiér Tony Blair a jeho irský protějšek Bertie Ahern v pátek oznámili, že společně vypracovali nové návrhy, které mají obnovit mírový proces v Severním Irsku. Tyto návrhy budou příští týden doručeny severoirským protestantským a katolickým politickým stranám a pak uveřejněny. Oba předsedové vlád se rozhodli, že opět zkusí rozhýbat mírový proces poté, co tento měsíc už bezúspěšně jednali s představiteli severoirských probritských a nacionalistických stran.

Vleklou krizi severoirského mírového procesu prohloubila začátkem července rezignace protestanta Davida Trimblea na funkci premiéra severoirské regionální vlády, složené ze zástupců obou táborů, a neochota Irské republikánské armády zahájit své odzbrojování. Mírový proces začal takzvanou velkopáteční dohodou z roku 1998.

IRA třicet let bojovala proti britské nadvládě v Severním Irsku a její politické křídlo, strana Sinn Feinn, je nyní členem křehké severoirské vládní koalice.

Probritští protestanti žádají, aby IRA okamžitě začala odevzdávat zbraně. Ta ale říká, že je nepoužívá a že jakýkoli pokrok záleží na tom, jak radikálně bude Londýn reformovat severoirskou policii a jak rychle stáhne ze Severního Irska své vojenské jednotky.

Mírový proces v Severním Irsku

1968 Katolické hnutí za občanská práva v Severním Irsku zahájilo kampaň za dosažení lepší dohody s protestanty. Následovaly ostré srážky s protestantskými extremisty.
1969 Do Severního Irska vyslána britská armáda na žádost místní vlády. Nejhorší ozbrojené srážky za posledních 50 let, navzdory reformám občanských práv.
1972 Britští vojáci zabili 14 katolických demonstrantů během "Krvavé neděle" v Londonderry.
1974 V lednu ustaveno Severoirské shromáždění; zvoleno 78 poslanců. V květnu exekutiva selhala po stávce protestantských dělníků; obnovena přímá vláda Británie v provincii prostřednictvím ministra pro Severní Irsko.
1979 IRA vystupňovala násilí proti prominentním Britům, v jejích útocích zahynuli: velvyslanec v Nizozemí Sir Richard Sykes, mluvčí Konzervativní strany pro Severní Irsko Airey Neave a bratranec královny Elisabeth Lord Mountbatten.
1984 Bomba IRA na konferenci britské Konzervativní strany zabila pět lidí. Premiérka Margaret Thatcherová vyvázla bez zranění.
1985 Anglo-irská smlouva poskytla Dublinu určitý poradní hlas v záležitostech Severního Irska.
1991 Vražedný útok IRA na Downing Street číslo 10. Žádní zranění.
1993 V prosincové anglo-irské deklaraci z Downing Street Británie prohlásila, že nebude bránit ukončení britské nadvlády v Ulsteru, bude-li si to přát většina jeho obyvatel, a nabídla Sinn Fein, politické složce IRA, účast na mírových rozhovorech, pokud IRA ukončí násilí.
1994 V září IRA vyhlásila příměří. O týden později se přidaly i obě hlavní probritské teroristické skupiny Ulsterský dobrovolnický sbor (UVF) a Bojovníci za svobodu - Ulsteru (UFF).
1996 Příměří IRA ukončilo v únoru odpálení bomby ve východní londýnské čtvrti Docklands; exploze zabila dva lidi a zranila 100. V červnu začaly v Belfastu mnohostranné rozhovory o budoucnosti Severního Irska s vyloučením Sinn Fein.
1997 IRA ohlásila "obnovení příměří" v červenci, o dva měsíce později smetli Labouristé Tonyho Blaira Majorovu Konzervativní stranu z vlády. Po dalších šesti týdnech se poprvé k mírovým rozhovorům připojila i Sinn Fein.
1998 10. dubna - Velkopáteční dohoda uzavřená mezi britskou a irskou vládou a osmi politickými stranami.

22. května - Mírová dohoda schválena v referendu, získala podporu 71 procent voličů provincie.

25. června - Volby do nového Severoirského shromáždění; podle konečných výsledků získali stoupenci mírové dohody 80 křesel a její odpůrci 28.

15. srpna - Exploze automobilu v severoirském Omaghu zabila 29 lidí a zranila 220 při nejhorším atentátu v historii provincie. K odpovědnosti se přihlásila frakce Pravá IRA, o den později vyhlásila okamžité příměří.

14. září - První zasedání Severoirského shromáždění.

18. prosince - První z hlavních teroristických organizací, probritský Sbor loajalistických bojovníků (LVF), začala skládat zbraně.
1999 2. července - Británie a Irsko oznámily plán - nikoliv formální dohodu - ustavit koaliční severoirskou vládu a odzbrojit extremisty.

15. července - Dohoda z 2.července ztroskotala, když ji ulsterští unionisté odmítli a nedostavili se na zasedání parlamentu, kde měla být zvolená nová vláda; vicepremiér regionální vlády Seamus Mallon rezignoval.

6. září -
Mírový vyjednavač USA George Mitchell ohlásil nové kolo mírových rozhovorů.

17. listopadu -
IRA ohlásila připravenost odzbrojit, pokud se ustaví nová severoirská vláda.

27. listopadu -
Probritští unionisté podpořili zformování severoirské vlády z protestantů a katolíků.

1. prosince -
Severní Irsko má novou vládu, konec sedmadvacetileté nadvlády Londýna.

13. prosince -
Historické setkání irské a severoirské vlády v Belfastu.
2000 6. února - Exploze bomby v hotelu v severoirském hrabství Fermanagh. IRA nadále odmítá složit zbraně, dokud Británie neskončí s nadvládou nad provincií.

8. února - Britský parlament začal projednávat návrh zákona o obnovení přímé vlády Británie v Ulsteru.

11. února -
Britský ministr pro Severní Irsko Peter Mandelson rozpouští Severoirské shromáždění.

15. února -
IRA odstupuje od rozhovorů o odzbrojení.

Obyvatel severoirského Belfastu prochází kolem auta, které bylo zapáleno během nočních násilností, 29. července 2001

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.