Seznam elitních českých památek se zřejmě rozšíří o větrný mlýn či důl

Po necelých čtyřech letech se zřejmě opět rozšíří seznam národních kulturních památek. Ministerstvo kultury vybralo dvacet pět objektů, zejména technické památky a lidovou architekturu. Jsou to například plavební kanály na Šumavě, důl Mauritius či větrný mlýn ve Velkých Těšanech. Návrh ještě musí schválit vláda.

Na seznam národních kulturních památek se zřejmě zapíše i větrný mlýn ve Velkých Těšanech ve Zlínském kraji. | foto: MAFRA

"Obě jmenované skupiny, byť tvoří významnou součást našeho kulturního dědictví, nebyly dosud v souboru národních kulturních památek odpovídajícím způsobem zastoupeny. Navíc patří mezi skupiny památek, které jsou v současné době nejvíce ohroženy," uvádí ministerstvo v předkládací zprávě.

Navržené památky

Středočeský kraj - Soubor hornických památek v Březových Horách
Jihočeský kraj - Vodní pila v Penikově se strojním vybavením, Bechyňský most
Plzeňský kraj - Zámek Týnec u Klatov
Jihočeský kraj a Plzeňský kraj - Soubor plavebních kanálů na Šumavě (Schwarzenberský kanál, Kaplický potok, Vchynicko-Tetovský kanál)
Karlovarský kraj - Jáchymovská mincovna, Důl Mauritius v Hřebečné, Dlouhá stoka s rybníky Kladským a Novým
Liberecký kraj - Janatův mlýn v Buřanech, Brusírna Harrachovské sklárny se strojním vybavením
Pardubický kraj - Usedlost č. p. 16 v Telecí, Usedlost č. p. 171 v Čisté u Litomyšle, Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích
Královéhradecký kraj - Kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí a márnicí ve Slavoňově, Kostel sv. Petra a Pavla se zvonicí a farou v Liberku
Kraj Vysočina - Sklárna v Tasicích, Michalův statek v Pohledi, Zámek Červená Řečice;
Jihomoravský kraj - Železárna Stará huť, Viniční dům č. p. 145/1 v Pavlově, Návesní zvonice v Louce, Usedlost č. p. 12 v Kučerově
Zlínský kraj - Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné, Větrný mlýn ve Velkých Těšanech
Moravskoslezský kraj - Kosárna č. p. 146 v Karlovicích

Národní kulturní památky jsou podle zákona památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. "Základním předpokladem je, že svými hodnotami přesahují regionální význam a dokumentují nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace," píše se v odůvodnění návrhu.

Tyto památky mají větší šanci získat dotace, podle ministerstva se těší i většímu zájmu turistů než běžné památky. Kandidáty na seznam vybírali památkáři či krajské úřady. Nejvíce navržených památek (čtyři) je z Jihomoravského kraje, naopak své zástupce nemá Praha, Olomoucký a Ústecký kraj.

Vláda bude o návrhu jednat pravděpodobně až po Novém roce, řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková. Vzhledem k probíhajícím povolebním vyjednáváním tak zatím není jisté, zda seznam bude schvalovat současná vláda v demisi, nebo už nový kabinet.

"Nestává se, že by vláda předložený seznam památek, které jsou navrženy na národní kulturní památky, neschválila. Všechny aspekty jsou posuzovány již v připomínkových řízeních, kterými seznam projde před finálním předložením na vládu," doplnila Ješátková.

Vlastníkům hrozí větší pokuta

Mezi navrženými památkami je například sklářská Huť Jakub na Vysočině, kde se natáčel televizní seriál Synové a dcery Jakuba skláře. "Vítáme to. Myslíme si, že to pro nás bude mít určitě přínos z hlediska návštěvnosti, jsme na konci všech regionů. Očekáváme i lepší servis úřadů, protože tyto památky vyšší ochrany mají větší prioritu. Měli bychom mít i větší možnost získat různé dotace na opravy a rozvoj památky," řekl iDNES.cz majitel bývalé sklárny František Milichovský.

Jedenáct památek patří fyzickým a právnickým osobám, sedm vlastní kraje a obce, tři náleží církvím a dvě státu. Soubor plavebních kanálů patří více typům majitelů. Pokud se z objektů skutečně stanou národní kulturní památky, jejich vlastníkům se podle ministerstva kultury nezvýší náklady. Pouze o nich budou místo obcí s rozšířenou působností nově rozhodovat krajské úřady.

Zvýší se však pokuty za nedodržování památkového zákona. Kvůli špatnému pečování o památku či provádění nepovolených oprav vlastníkovi hrozí sankce až čtyři miliony korun, u kulturních památek je to maximálně polovina. Vlastníci národní kulturní památky ji musí při případném prodeji přednostně nabídnout státu.

Seznam národních kulturních památek se začal tvořit v roce 1962, v současnosti čítá 272 objektů. Naposledy se rozšířil v roce 2010 (více čtěte zde). Nejvíce jsou v něm zastoupeny hrady a zámky (86) a církevní stavby (22 klášterů a 37 kostelů) (celý seznam najdete zde).

Národní kulturní památku se může stát pouze objekt, který již má méně prestižní status kulturní památky (těch je k pondělku celkem 40 308).

Po roce 1990 některé objekty o status národní kulturní památky přišly. Nejčastěji to byla místa spjatá s komunistickým režimem, například rodné domy Klementa Gottwalda nebo Antonína Zápotockého či památník sovětských tankistů na pražském Smíchově.