Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nové nákazy šíří lidský pokrok

  15:40aktualizováno  15:40
SARS, Ebola, drůbeží chřipka, řada nových nemocí dokazuje, že náš lidský druh je přes veškerou inteligenci stále vydán všanc mikrobům. I když optimisté již v 70. letech vyhlašovali vítězství nad epidemiemi, naše megaměsta, zemědělské farmy, dopravní letadla a krevní banky otevírají infekcím nové široké dálnice.

Již se nedá popírat, že pokrok má i odvrácenou stranu. Mnoho věcí, které měly učinit náš život pohodlnější, jej udělaly i nebezpečnější. Od poloviny 70. let se objevilo na 30 nových nemocí, kterým podlehly desítky milionů lidí. A se znepokojivou pravidelností se objevují i zapomenuté metly.

Co se dá proti tomu dělat? Jak ukazuje SARS, klíčové je monitorování. Když si včas všimneme nové infekce a postupujeme proti ní ve světovém měřítku, můžeme významně oslabit její dopad.

Většina nových nemocí pochází od zvířat
Ale umíme zabránit jejímu vzniku? V této hře nedržíme všechny karty. Většina nových nemocí vzniká tak, že nějaký člověk chytí něco od zvířete, což je otázka náhody nebo i počasí.

Když před deseti lety začali v Novém Mexiku umírat mladí lidé na nemoc podobnou SARS, zjistili vědci po několika týdnech, že viníkem není lidský patogen ale hantavirus, který se nachází v moči hlodavců a ti s ním v této oblasti žili už dávno.

Proč tedy lidé v Novém Mexiku začali umírat? Vědci se domnívají, že hlodavců v této oblasti před tím nežilo tolik, aby mohli šířit virus po lidských obydlích v takovém množství, aby byl nebezpečný. Příčinou byl atmosférický jev El Nino, kvůli němuž byla tehdy na jihozápadě USA mimořádně teplá zima a hlodavci se přemnožili.

Šíření SARS

SARS vyvolal v Číně první nepokoje

Hygienik: Česku hrozí SARS

SARS vrcholí, Vietnam epidemii zvládl

Za šíření nákaz může lidská rozpínavost
Ale počasí není naší největší hrozbou. Ekologové totiž zjišťují, že lidská činnost je mnohem nebezpečnější faktor. Příkladem je venezuelská provincie Portuguesa, kde zemědělci začali v 80. letech mýtit miliony akrů lesa. Farmy na nové půdě přilákaly stejný počet lidí jako hlodavců, kteří přinesli do oblasti nový virus. Takzvaný virus Guanarito způsoboval horečku a krvácení, infikoval 100 lidí a třetinu z nich usmrtil.

Zaslepené zasahování do ekosystémů ale nemusí být nebezpečné jen v deštném pralese, ale i v lesích Connecticutu, kde se v roce 1975 objevila lymská borelioza. Bakterie způsobující tuto nemoc žila v jelenech a myších, mezi nimiž se přenášela klíšťaty.

Proč se náhle objevila u člověka? Podle Richarda Ostfelda z Ústavu pro studium ekosystémů v Millbrooku ve státě New York to způsobilo šíření měst.

V otevřeném lese lišky a divoké kočky omezovaly počet myší přenášejících boreliozu. Když se však les rozdělil kvůli stavbě nových domů na menší parcely, začaly se myši nepřirozeně množit a klíšťata s nimi.
 
Některé viry se přenosem ze zvířete na člověka dostanou do slepé uličky - jako v případě viru Guanarito, který se nemůže přenášet z člověka na člověka. Ale třeba viry HIV, způsobující AIDS, se šíří již 30 let a nakazily asi 60 milionů lidí.

Jak se tyto viry dostaly od šimpanzů na člověka? Nejspíš tak, že se jimi nakazili afričtí lovci opic a sexuálním stykem jej předali dál. Ještě před několika desítkami let by to byl jen místní incident, který by postihl několik vesnic.

Celosvětovou metlou se stal nejen proto, že byl novou infekcí, ale i tím, že přibývá nových silnic, měst a letišť, že se rozpadají společenské tradice, přibývá krevních bank a někteří lidé používají stejné injekční stříkačky.

Odborníci: SARS není obávanou chřipkovou pandemií
Nový koronavirus, způsobující SARS, se objevil v jihočínské provincii Kuang-tung, odkud pochází většina nových chřipkových virů posledních let. Lidé, prasata a drůbež tu žijí těsně vedle sebe na primitivních farmách a viry mezi nimi přecházejí s mimořádnou rychlostí. 

Klíčové je však to, že tyto farmy jsou jen pár kilometrů od přeplněného města, kde se mísí lidé, zvířata a mikroby z venkova s cestovateli z celého světa. Těžko by někdo vynalezl lepší systém, jak udělat z malých epidemií velké.

Přes veškerou hrůzu, kterou SARS vyvolal, není evidentně onou velkou epidemií - aspoň ne ve své nynější podobě. Koronavirus, který jej způsobuje, je stejně nebezpečný jako řada chřipkových virů, ale nepřenáší se snadno. "Kdyby každý případ SARS vedl aspoň ke dvěma novým, měli bychom nyní již statisíce nemocných," řekl Paul Ewald z univerzity v Louisville.

Obávaný nový osudný virus chřipky se bude blížit virulencí SARS, ale bude infikovat lidi po desítkách. Takové chřipkové viry způsobující pandemii se již v minulosti objevily a mnoho odborníků se domnívá, že je jen otázkou času, kdy se objeví znovu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimir Putin během tradičního poselství v Kremlu (1. prosince 2016)
Kreml oslaví sté výročí bolševické revoluce rozsáhlou amnestií

V Rusku bude vyhlášena nová velká amnestie, kterou Kreml chystá k listopadovému stému výročí bolševické revoluce. Napsal to ruský zpravodajský server Znak a...  celý článek

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.