"Netušíme, co nás čeká příští rok. Je to realita krizového managementu. Není žádný harmonogram přebírání kompetencí od státu," tvrdí hejtman Olomouckého kraje Jan Březina (4K, KDU-ČSL).
Nejistota je i důvodem, proč se některé kraje se státem soudí. "Kdo čekal hladký průběh a cestu podle harmonogramu, byl naivní," míní Březina. "V tak centralizovaném státě se dalo čekat, že budou problémy. Reforma byla zpracována dobře. Řeklo se jasně, kam se má dojít. Ovšem pokyny jak, se načrtly jen vágně," soudí Březina.
Podle něj se exekutiva sama svých pravomocí lehce nevzdá. I taková banalita jako je školní tělocvična je jedním z případů neochoty státu vzdát se svých kompetencí. Už několik krajů podalo žaloby a ústavní stížnosti na stát, respektive ministerstvo školství. To začalo převádět na kraje jejich první majetek - střední školy. Ovšem zároveň chce z Prahy dál krajům schvalovat, jak s nimi mají hospodařit.
Další příklad, jak se stát těžkopádně vzdává svých kompetencí ve prospěch krajů odhalilo hnutí Nestraníci pro Moravu. "Narazili jsme na vyhlášku, která upírá pravomoci krajům v rozhodování o využití půdy nad deset hektarů," řekl ČTK krajský zastupitel a člen hnutí Jan Kryčer.
S tím, jak se stát chová ke krajům nejsou spokojené ani politické strany. Liberecké regionální sdružení ODS vyzvalo parlament, aby inicioval změny legislativy. Vadí podmínky, které omezují vlastnická práva samosprávy, i fakt, že kraj musí přebírat majetek do své správy včetně dluhů a závazků z uplynulých období. "Ohrožuje to fungování regionálních školských, zdravotnických, sociálních a kulturních zařízení," uvedl předseda regionálního sdružení ODS Přemysl Sobotka.
