Nové jednání o KLDR nepřineslo moc nového

  • 11
Bez zásadního zlomu skončilo jednání šesti států o krizi kolem severokorejského jaderného programu. Hlavní protivníci - USA a KLDR - neustoupili od svých požadavků, ale uznali, že musejí stále komunikovat. Schůzky náměstků ministrů zahraničí se dále zúčastnily Čína, Rusko, Jižní Korea a Japonsko.

USA požadují, aby KLDR se okamžitě vzdala svého programu jaderného vyzbrojování. Pchjongjang to ale podmiňuje podpisem smlouvy o neútočení s Washingtonem, navázáním vzájemných diplomatických styků a zajištěním přísunu mohutné hospodářské pomoci.

Náměstek ministra zahraničí KLDR Kim Jong-il citovaný severokorejskou agenturou KCNA řekl, že požadavky USA "překročily bod tolerance" a zopakoval hrozbu, že pokud USA nepřijmou severokorejské požadavky, KLDR svůj jaderný arzenál posílí.

Pchjongjang prý od Washingtonu očekával, že přinejmenším předvede svou vůli k změně své současné tvrdé politiky vůči KLDR. Toto očekávání se nenaplnilo, neboť USA chtějí, že KLDR nejprve odzbrojí a pak bude mít příslušně jednat.

Kim americké očekávání považuje za nelogické a podle něho je lze interpretovat pouze jako přípravu na to, aby proti oslabené Severní Koreji byla zahájena válka. "Nepřátelský přístup" USA může podle Kim ohrozit další jednání.

Účastníci rozhovorů v Pekingu alespoň potvrdili shodu v tom, že Korejský poloostrov má být bezjadernou zónou. Podle jihokorejského náměstka ministra zahraničí I So-hjoka shodná stanoviska panují také v tom, že se nesmí připustit zhoršování stávající situace, která se musí řešit mírovým dialogem. Přitom je nutné brát v potaz severokorejské obavy ohledně její bezpečnosti.

Nikdo prý nemá přijímat žádné kroky, které by mohly současnou situaci zkomplikovat a další diplomatické úsilí o vyřešení krize ohrozit. To se týká především KLDR, u níž se projevily náznaky, že by provedla jaderný pokus.

Všechny strany se dohodly, že se uskuteční další kolo rozhovorů. Místo a čas mají být ještě upřesněny na základě diplomatických konzultací. Neoficiálně se hovoří o tom, že by to mělo být nejpozději do konce října opět v Pekingu.

Šéf čínské delegace Wang Ji dodal, že příští konference nebude procházkou růžovým sadem, ale při trošce úsilí bude možné dosáhnout pozitivního výsledku.

Účastníci rozhovorů nevydali společné závěrečné prohlášení pro tisk, jak se původně očekávalo. Nechali oficiálně na čínských diplomatech, aby novináře o výsledcích jednání informovali.

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej prohlásil, že Severní Korea jadernými zbraněmi vydírá a nedá se jí důvěřovat. Přesto konání šestistranných rozhovorů uvítal.

V roce 1994 se Severní Korea zavázala, že zastaví operace na grafitových reaktorech a vymění je za reaktory lehkovodní, které dodá mezinárodní konsorcium (Organizace pro rozvoj energetiky Korejského poloostrova, KEDO). Za to dostávala od USA 500.000 tun topné nafty ročně a pomoc z Jižní Koreje a Japonska.

KLDR však neumožnila inspekci specialistů MAAE, kteří mohli na místě namontovat pouze monitorovací přístroje. KLDR aktivaci reaktoru odůvodnila palčivým nedostatkem energetických zdrojů, který nastal loni v listopadu po zmrazení dodávek ropy z USA, a trvá na tom, že reaktor spouští pouze kvůli výrobě elektrické energie. Na konci loňského roku vyhostila inspektory MAAE, kteří v zemi monitorovali jaderná zařízení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video