Budoucnost zlínské univerzity: nová centra doplní budova od Jiřičné

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně roste. Letos dokončí nebo začne stavět celkem tři nová centra. Jedno z nich navrhla světoznámá architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná. Ve škole studuje téměř 13 tisíc vysokoškoláků ze čtyřiceti zemí. A navíc se pyšní nejvyšším oceněním.

Vizualizace Centra polymerních systémů, které se začne stavět v Antonínově ulici ve Zlíně. | foto: vizualizace UTB

Škola se chlubí nejvyšším oceněním, jaké může vysoká škola v zemi EU dostat. "Nově získaný certifikát od Evropské komise potvrzuje, že jsme světoví. Přesně o to vždy usiloval Tomáš Baťa. Říkal, že vychovávat studenty pro český nebo evropský trh je málo, že musíme směřovat do celého světa," uvedl rektor Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha.

Zájemcům ze zahraničí chce škola nabídnout do roka nové moderní učebny i špičková vědecká centra.

Nový komplex navrhla Jiřičná

Už několik let má vedení univerzity v záloze návrh světově proslulé architektky a zlínské rodačky Evy Jiřičné. Ta spolu s Kongresovým a Univerzitním centrem vymyslela i podobu Vzdělávacího komplexu, který by univerzita měla začít stavět ještě letos.

"Sloužit bude zejména k výuce humanitních věd," podotkl Sáha.

Jiřičná se do návrhu pustila především proto, že centrum bude stát v těsné blízkosti obou jejích staveb: ve Štefánikově ulici v místech dnešního parkoviště za trolejbusovou zastávkou Školní.

Několik let ležel návrh v šuplíku hlavně proto, že škola sháněla peníze. Předpokládané náklady se vyšplhají na 405 milionů korun. Zhruba 12 procent zaplatí univerzita sama, na zbytek potřebuje pomoc od ministerstva školství.

V baťovském areálu vyroste vědecké centrum

Začne se stavět na jaře a za další rok se do něj nastěhuje 112 odborníků z Česka i zahraničí. Takzvané Centrum polymerních systémů je největším zlínským výzkumným projektem a má rozpočet téměř 900 milionů korun, což jsou peníze od Evropské unie.

Rektor: Zásadní změny očekávám ve výzkumu

Za pět let se zlínská univerzita změní k lepšímu hlavně ve výzkumu. Slibuje to její rektor Petr Sáha.

V posledních letech se univerzita po městě rozrůstá. Nemohla by však více využívat stávající prostory a nestavět nové budovy?
V celé zemi je velká snaha posouvat české univerzity k vyšší efektivnosti a do lepších pozic v mezinárodním hodnocení. UTB samozřejmě nemůže zůstat stranou.

A prostory hrají tak velkou roli?
Jistě. Některé prostory máme vlastní, jiné si pronajímáme. Není potřeba vysvětlovat, že ty vlastní jsou pro nás po všech stránkách výhodnější, proto chceme vyučovat výhradně v našich budovách. Ale ne vždy je to zatím možné.

Setkal jste se s názorem, že zlínská univerzita nemá příliš vysokou úroveň výuky?
Každá univerzita má excelentní či méně excelentní studijní programy. Stejná situace je i u nás. Pravdou je, že na začátku fungování nových fakult jsme měli nemalé potíže. Ale bez jejich překonání by některé fakulty ve Zlíně vůbec nebyly a to by byla škoda. V současné době nemáme žádný studijní program s akreditačními problémy.

Co bylo největším úspěchem školy v posledních letech?
Mnozí lidé se domnívají, že pozice Zlína na mapě České republiky nám nedává šanci se mezinárodně prosadit. Ale není to tak. Proto za největší úspěch posledních let považuji získání certifikátu ECTS, který dokazuje, že naše studijní programy splňují mezinárodní standardy. Pracovali jsme na něm několik let.

Jak vidíte univerzitu za pět let?
Zásadní změny čekám ve výzkumu. Tam máme obrovský potenciál, který prozatím neumíme pořádně využívat. Očekáváme proto zejména růst výzkumných kapacit ve směrech, kterým se věnujeme: ve zdravotnictví, logistice či designu.

Počítá se s nimi nejen na samotné vědecké zkoumání, ale i na stavbu nové budovy v Antonínově ulici poblíž baťovského areálu. Ta bude stát kolem 430 milionů korun.

"Výzkum polymerů má ve Zlíně dlouhou tradici a dostali jsme se v něm na mezinárodní úroveň," konstatoval Sáha.

Laboratoře u nádraží budou hotové na podzim

Nedaleko fakulty technologické, v blízkosti autobusového nádraží, se už staví. Univerzita tam získá další moderní pracoviště. V novém Laboratorním centru budou mít studenti 33 laboratoří, dvě velké a tři malé posluchárny a parkoviště pro 65 automobilů.

Určeno je hlavně pro magistry, doktorandy a vědecké pracovníky. Vybaveno totiž bude nejmodernější technikou za více než 25 milionů korun. Náklady na celou stavbu by měly být 616 milionů korun.

Na konci loňského roku stavebníci dokončili železobetonový skelet budovy, připojili ji na inženýrské sítě a technologicky ji propojili se sousední fakultou. Laboratoře by měly být hotové letos v listopadu.

Designéři mají prostorné ateliéry

Lepší podmínky ke studiu mají od loňského roku studenti designu fakulty multimediálních komunikací. Přestěhovali se do budovy na třídě T. Bati, ve které do té doby sídlila Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Univerzita ji zrekonstruovala za téměř 31 milionů korun.

Místo na své práce tady má sedm ateliérů. "Potřebují k tvoření více prostoru, proto jim to tady více vyhovuje," řekla děkanka fakulty Jana Janíková.

Nová budova už začala sloužit i počítačovým odborníkům. Vedle fakulty aplikované informatiky na Jižních svazích vyrostl loni Vědeckotechnický park.

Mají tam své prostory mladí odborníci, funguje také jako podnikatelský inkubátor. Jednoduše řečeno, škola chce, aby absolventi na univerzitě zůstali a založili si firmu. Teď v technologickém parku podniká 16 firem.

"Šest firem máme i v inkubátoru," dodal ředitel parku Miroslav Maňas.

Vzdělávací komplex vznikne v ulici Štefánikova (zelená značka), Centrum polymerních systémů (modrá) bude sídlit na Antonínově ulici a Laboratorní centrum (červená) bude umístěné v baťovském areálu.