Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Novaria je od jména Novák

aktualizováno 
-
Jedna z odrůd banánovníku, která se právě nyní úspěšně šíří v Asii, Latinské Americe a Africe, nese jméno Novaria. Odkud název pochází? Skrývá se v něm příjmení jejího tvůrce - dnes již zemřelého botanika Františka Nováka z Olomouce. Odrůdu vytvořil za použití radioaktivního záření v Rakousku.

V Seibersdorfu u Vídně je výzkumný ústav, který patří Mezinárodní agentuře pro atomovou energii a Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Jedna z jeho laboratoří se věnuje tropickým rostlinám pěstovaným v rozvojových zemích. Výzkumné pracoviště reorganizoval v osmdesátých letech František Novák a vedl je až do své tragické smrti v roce 1993. V rostlinném šlechtitelství se výsledky dostavují obvykle až po letech. Takže dnes v tropech a subtropech dávají úrodu banánovníky vzniklé právě v Seibersdorfu. Vědci ve zdejší laboratoři však už pracují na dalších odrůdách a pouštějí se i do ozařování jiných rostlin. Nejslibněji nyní vypadá rýže.

Banán jako dezert a banán coby příloha

Ne každý ví, že existují dva druhy banánů - banán sladký neboli dezertní, který se vozí i do českých obchodů, a banán škrobový, který není sladký a vyrůstá na jiném druhu banánovníku. Dá se vařit, smažit i péct a slouží jako příloha, případně i jako hlavní jídlo v rozvojových zemích. "Ten první banán je hlavně exportním artiklem, druhý dodává v rozvojových zemích až osmdesát procent energie ve výživě," říká Jaroslav Doležel, vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, který s laboratoří v Seibersdorfu spolupracuje. František Novák proto vybral banánovník jako zemědělskou plodinu, která zajišťuje jídlo i příjmy z exportu. "Jedním z úkolů naší organizace je přispět k rozvoji zemí třetího světa," vysvětluje Hans Meyer, tiskový mluvčí Mezinárodní agentury pro atomovou energii. "Proto společně s FA O provozujeme laboratoře v Seibersdorfu a předáváme její výsledky státům, jež je mohou využít." Banánovník Novaria, který tak zemědělci dostali, plodí dezertní banány. "Je nízký, takže se z něj trsy banánů snadno sklízejí. A navíc plody uzrávají dříve, čímž plantáž může dát dvě úrody v jednom roce i v oblastech dále od rovníku," vypočítává výhody Novarie belgický vědec Nicolas Roux pracující v Seibersdorfu. Jak takový banánovník vlastně vznikl?

Umělé mutace

Klasické křížení rostlin, v přírodě i ve šlechtitelských stanicích, spočívá v přenosu pylu z otcovské rostliny na rostlinu mateřskou. Po oplození vzniká semeno, ze kterého vyroste rostlina kombinující vlastnosti obou rodičů. Polovina její dědičné informace pochází od matky, druhá polovina z otcovské rostliny. Banánovník se však v přírodě sám od sebe, bez lidského zásahu, vyvinul tak, že jeho nejvýnosnější odrůdy netvoří semena. To je pro člověka příjemné, protože mu při jedení banánů neváznou semínka mezi zuby. Strom se množí prostřednictvím výhonků, což znamená, že nové potomstvo je genetickou kopií původní rostliny. Nemá žádné horší, ale ani lepší vlastnosti. Když jej napadne choroba, zničí všechny stromy v dosahu, protože žádný v sobě nemůže mít geny odolnosti proti ní. Nicméně i v přírodě probíhají mutace - změny dědičných vlastností rostlin například vlivem přirozeného radioaktivního záření či chemikálií v prostředí. Vystavit rostliny radioaktivnímu záření však dokáže i člověk. A to je princip, který využívá laboratoř v Seibersdorfu.

Ozařované zkumavky

Tamní vědci berou tkáně z výhonku banánovníku a ve zkumavkách je vystavují různým dávkám radioaktivního záření, které může narušit dědičné vlastnosti. Pak zkoumají, zda rostlinka, jež z takového zacházení vzešla, má nějaké nové kvality. Cílem je získat stromy, které budou dávat lepší úrodu či budou mít další vhodné vlastnosti, především odolají nemocím. "Nikdy samozřejmě nemůžeme předem říci, jaká mutace v rostlině po ozáření nastane," říká Nicolas Roux. "To se pak musí vyzkoušet." Je to nesmírně piplavá práce. Jestli bude nová odrůda dobře růst i v horku a suchu, to se pozná hned na malinké rostlince ve skleníku. Jestli ale dá i dobrou úrodu, to se ukáže, až vyroste. A jestli se jí bude dařit i na poli, to se musí vyzkoušet na plantáži. Proto seibersdorfský ústav používá pokusné plantáže v Malajsii. Vhodná odrůda se může objevit jako jediná z tisíců ozářených rostlin. Tu pak vědci vyberou a nabídnou zemědělcům do tropů, kde se pak už množí sama zcela přirozeně.

Na řadě je rýže

V Seibersdorfu stále pokračuje výzkum banánovníku. Nicolas Roux však ve skleníku s pýchou ukazuje i nepřehledné řady přesně označených dalších rostlinek. Je to ozářená rýže. Tedy plodina, která ve světě dává základní výživu více lidem než kterákoli jiná obilovina. Výzkumníci nyní hledají takové její odrůdy, které odolají nemocím a také nepříznivým přírodním podmínkám, zejména příliš slané půdě. I při této práci využívají metody, které v ústavu zavedl František Novák.

Muž, který změnil banánovník

Olomoucký botanik František J.Novák založil v rakouském Seibersdorfu laboratoř, která nyní pracuje na vylepšování banánovníku a nově i rýže, tedy rostlin významných pro ekonomiku rozvojových zemí. "Spojoval v sobě schopnosti špičkového vědce a výkonného manažera a věděl si rady v každé situaci," vzpomíná jeho žák a spolupracovník Jaroslav Doležel. "Jednou jsem pro něj dělal v Seibersdorfu analýzy zcela novou metodou. Řekl jsem mu, že mi to bude trvat dlouho.Když zjistil, že příprava vzorků je založena na jednoduché rutinní práci, odvolal tři traktoristy z pokusných polí ústavu, promluvil s nimi, navlékl je do bílých plášťů a poslal mi je na pomoc. Oni byli nadšení, že takhle pomůžou vědeckému výzkumu, a analýzy jsme stihli včas." V roce 1973, ve svých dvaatřiceti letech, se František Novák stal vedoucím olomouckého oddělení Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. O deset let později se stal i vedoucím výzkumné laboratoře v Seibersdorfu patřící Mezinárodní agentuře pro atomovou energii a Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO). "Oni tam uměli vyvolávat změny dědičné informace rostlin ozařováním, on byl zase špička v oboru tkáňových kultur, které jsou pro ozařování ideální," shrnuje Jaroslav Doležel. Nějakou dobu vede František Novák oba ústavy.Protože však v našich končinách není nikdo doma prorokem, je z vedení olomouckého ústavu odvolán a dostává příkaz ukončit práci v Seibersdorfu a zůstat v tehdejším Československu. Vyřešil to emigrací do Rakouska. "Počátkem devadesátých let byl vědcem světové úrovně, na vrcholu svých sil. Americký biografický ústav ho v roce 1991 zařadil do publikace 5000 osobností světa," konstatuje profesor botaniky na Univerzitě Palackého v Olomouci Aleš Lebeda. V létě 1993 však Františka Nováka na odpočivadle silnice v jižních Čechách srazilo nákladní auto a navždy m u znemožnilo v práci pokračovat.
(jet)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ikonická hodinová věž v Londýně Big Ben na příští čtyři roky utichne.
Big Ben si odbil svoji poslední hodinu, čeká ho čtyřletá rekonstrukce

Známá hodinová věž v Londýně se v pondělí po poledni naposledy rozezněla před čtyřletou odstávkou z důvodu plánované rekonstrukce. Kromě odpojení zvonu se...  celý článek

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.