"Čekat na summit by mělo smysl, kdybychom se v Istanbulu sešli v květnu, jak se původně předpokládalo. Ale Istanbul se odkládá až na konec června. Snad jako první jsem tu začal říkat, že musíme tyto dvě události oddělit a pozvaným zemím umožnit, aby formálně přistoupily k alianci, jakmile to legislativa dovolí," řekl český velvyslanec Karel Kovanda, který mezi svými partnery v alianci zastává roli doyena.
"Dítě je už donošené," sahá po metafoře jeho slovenský protějšek Igor Slobodník, který také dává najevo, že Bratislava je proti "odkládání porodu" až na 28. a 29. června, kdy se má aliance radit nad Bosporem.
"NATO nic neurychluje, ani nezpožďuje. Vše je v rukou parlamentů, vše závisí na tempu ratifikace rozšíření," zapřísahává se alianční mluvčí Robert Pszczel. "Jakmile ratifikace budou pod střechou, můžeme stanovit den přistoupení. Může to být někdy v březnu či v dubnu. Ovšem, kdyby se věc protahovala a do summitu zbývalo pár týdnů, pak poslední krok můžeme klidně udělat i v Istanbulu," dodal.
Poslední krok v "devatenáctce" má právě dnes učinit francouzský Senát. Pak bude třeba uložit ratifikační listiny ve Washingtonu; nebude se čekat jen na Francouze, ale dosud tak prý opomněly učinit i některé jiné členské státy. Jakmile všichni učiní povinnosti zadost, generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer bude moci rozeslat do sedmi metropolí dopisy s výzvou, aby se státy připojily k washingtonské smlouvě.
Avšak s výjimkou Slovenska, které stihlo ratifikovat své členství ještě loni v dubnu, si mezitím bude muset šest ostatních zemí svůj vstup do NATO schválit ještě doma. A pak už zbude jen dohodnout termín společného podpisování washingtonské smlouvy a vztyčování vlajek v Bruselu.
"V ČR jsme to svého času udělali náramně chytře: nechali jsme odhlasovat dokument, že pakliže bychom dostali pozvání, tak parlament zmocňuje vládu, aby pozvání přijala. Po nás to stejně chytře okopírovali Slováci. Ale ostatní musí projít vlastním ratifikačním procesem, což chvilku potrvá," podotýká Kovanda.
Právně by vše mohlo být "pod střechou" do konce března, a tak se už hledá vhodný termín pro schůzku ministrů zahraničí, aby slavnostně přivítali sedm nových kolegů - a současně se už společně radili o agendě pro istanbulský summit.
Debata 26 ministrů či velvyslanců si nejspíše vyžádá více času než 19, ale větší rozdíl v práci "před" a "po" rozšíření Kovanda nečeká; aliance už nové posily do značné míry vstřebala.
Nováčci se od loňského září účastní "téměř všech" aktivit; výjimkou jsem ještě některé neformální schůzky, anebo jednání aliance s třetími zeměmi. Například Moskva - podobně jako před lety v případě ČR, Maďarska a Polska - nepřipustila účast pozvaných zemí na dialogu mezi Ruskem a aliancí, dokud se nestanou plnoprávnými členy. A to nováčci v Bruselu dosud sídlí ve společné budově se zástupci "partnerských" zemí - než se jejich mise přestěhují do nové budovy a přejmenují na stálé delegace.
"Zbývá formální akt a pár technických záležitostí - a pak se nám otevře i ta poslední komora," říká velvyslanec Slobodník. Poradní hlas se změní v plnou váhu při rozhodování, práce přibude, ale velvyslanec "integrační šok" nečeká, tak prý bylo "druhé" rozšíření NATO hladké. A pochvaluje si, kolik pomáhali předchůdci z první vlny, Česko, Maďarsko a Polsko: od dob, kdy otevření se aliance nebylo vůbec jisté, až do současnosti, kdy pomáhají, "aby se dítě nepřenosilo".
Slovenská diplomacie navrhuje pro slavnostní ceremoniál datum 5. dubna, den pětapadesátého výročí založení NATO.
