Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Česko míří k další úřednické vládě. Co může změnit?

  19:29aktualizováno  19:29
Prezident Miloš Zeman představí v úterý v 15 hodin své řešení situace po pádu vlády Petra Nečase. Dosud to jednoznačně neřekl, z jeho slov je však zřejmé, že by se mu líbila úřednická vláda, které přitom sám říká vláda odborníků. Přečtěte si, co teď nejspíš bude následovat a co by takový kabinet mohl změnit.

Prezident Miloš Zeman během svého prvního projevu k senátorům. (21. března 2013) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Prezident může předsedou vlády jmenovat v zásadě kohokoli. Nemusí to být ani politik. Vláda, kterou sestaví, ale musí předstoupit před poslance a požádat Sněmovnu o důvěru. Ústava počítá se třemi pokusy o sestavení vlády. Dvakrát má právo vybrat premiéra prezident, potřetí předseda či předsedkyně Poslanecké sněmovny. Po třech neúspěšných pokusech může podle ústavy prezident rozpustit Sněmovnu.

Sociální demokraté chtějí rozpustit Sněmovnu a předčasné volby. Šéf poslanců

Rozpuštění Sněmovny by se nejvíc líbilo sociálním demokratům. Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc a první místopředseda strany Michal Hašek ukazují podpisy poslanců, který záměr podporují. (18. června 2013).

Pokud prezident Miloš Zeman vybere premiéra, který sestaví vládu bez předem vyjednané důvěry, strany ve Sněmovně se mohou domluvit, že raději rozpustí dolní komoru a půjde se znovu volit. Právě o tuto věc se nyní hraje. K rozpuštění Sněmovny a volbám do dvou měsíců musí zastánci předčasných voleb sehnat alespoň 120 hlasů.

V takovém případě by prezident předčasným volbám nezabránil. Sněmovnu by rozpustit musel. "Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění," říká článek 17 Ústavy ČR.

Ano, může až do jmenování vlády nové. A teoreticky to může být až do voleb, řádných či předčasných. Prezidenta neomezují žádné lhůty, kdy musí jmenovat novou vládu, pokud jím pověřený kabinet neuspěje. Pokud se tedy Sněmovna nedokáže rozpustit, můžeme mít Zemanem preferovanou "vládu odborníků" až do května příštího roku. Dokonce i po volbách, což bude záležet na jejich výsledku a na tom, jak rychle se strany dokážou domluvit s prezidentem na tom, že jmenuje vládu novou, která by se opírala o výsledky voleb.

Prezident Miloš Zeman s exministrem financí Jiřím Rusnokem představili číslo

Prezident Miloš Zeman s exministrem financí Jiřím Rusnokem

Prezident Zeman to zatím neřekl, jen naznačil, že uvažuje o čtyřech jménech. V rozhlasových Hovorech z Lán zároveň připustil, že to může a nemusí být člověk se zkušeností z ministerstva financí.

Nejvíce se totiž mluví o bývalém ministrovi Jiřím Rusnokovi, který Zemanovi radí v ekonomických otázkách. Zeman může vybírat i mezi svými poradci či mezi lidmi ze státní sféry i byznysu. Zemanovi blízká byla například šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Na sjezdu ČSSD v Ostravě pak Zemana vítal šéf Vítkovice Power Engineering, exministr vnitra Martin Pecina, jehož chce Zemanova strana SPOZ nasadit ve volbách v Moravskoslezském kraji. Zeman ovšem může oslovit kohokoli, klidně i bývalého prezidenta Václava Klause.

Livia Klausová podpořila Zemana

Livia Klausová má velkou šanci se stát velvyslankyní na Slovensku

Sama vláda nemůže prosadit nic, k čemu je třeba souhlas parlamentu, tedy nemůže sama změnit daně, zavést majetková přiznání či změnit důchodovou reformu.

Může naopak sama rozhodnout třeba o zvýšení minimální mzdy, doporučit prezidentovi nové velvyslance (tedy i Livii Klausovou na Slovensko a Vladimíra Remka do Ruska) a rozhodnout o tom, zda chce, aby Česko mělo nadzvukové stíhačky. Může také například vynést verdikt o byznysu za stovky miliard korun - o tom, kdo získá zakázku na dostavbu Temelína a zda se má pokračovat ve stavbě. Stát je totiž většinovým akcionářem firmy ČEZ.

Když se najde 120 hlasů pro rozpuštění Sněmovny a bude již jmenována úřednická vláda či "vláda odborníků", jak jí Zeman říká, povede zemi až do voleb ona. Pokud by ji Zeman nejmenoval, což je málo pravděpodobné, dovládl by Nečasův kabinet v demisi.

Pokud se Sněmovna sama rozpustí 120 hlasy, volby se mají konat do dvou měsíců. Když to poslanci udělají do poloviny července, jak plánují opoziční sociální demokraté, šli bychom volit v první polovině září. Prezidentovi nedává v této věci ústava manévrovací prostor.

Po volbách může být jmenována i menšinová vláda, v minulosti se tak už stalo. Například vláda Václava Klause, tedy ODS, lidovců a ODA po volbách 1996 vznikla díky toleranci ČSSD, která dostala post šéfa Sněmovny, právě pro Miloše Zemana. Formálně menšinová, opírající se o opoziční smlouvu s ODS, byla i Zemanova vláda po roce 1998. Po volbách může být klidně jmenována znovu i úřednická vláda. Záleží jen na prezidentovi a na tom, zda najde společnou řeč s politickými stranami.

Může, pokud ji Zeman jmenuje. Ale zatím tomu podle Zemanova chování mnoho nenasvědčuje. Dosavadní koalice ji může prezidentovi nabídnout jako kandidátku na premiéra i ve chvíli, kdy by důvěru nezískala vláda, jejíž vznik nyní Miloš Zeman jmenováním nového premiéra umožní.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.