"Předtím jsem neviděla nic, jen jsem trochu rozeznala světlo a tmu. Teď na pravé oko zase vidím. Je to něco neskutečného, všechno kolem mě se změnilo, i já sama," podotkla s úsměvem.
Primář oční kliniky Pavel Stodůlka provedl vůbec první transplantaci nového typu umělé rohovky z USA, který je mnohem účinnější a šetrnější k pacientům než dosud používané náhrady dovážené z Austrálie.
Od nynějška bývalá zdravotní sestra Hana Charvátová vidí na operované oko to, co vidí člověk se zdravým zrakem. Podle lékařů byla ihned po operaci dokonce schopná bez problémů číst.
"Byla jsem jako dítě"
Otevřel se tak před ní nový svět, zcela jiný než ten, o který přišla v pětačtyřiceti letech kvůli oční infekci a následnému zjizvení rohovek obou očí. "Všechno, co vidím kolem sebe, je úplně jiné než tehdy. Město je daleko barevnější," podivovala se.
"Když jsme jeli z nemocnice, tak jsem byla jako malé dítě. Ukazovala jsem z okna a vykřikovala třeba: Podívej, tam je dům, který je celý modrý," popsala své zážitky těsně po operaci. Z toho, co uvidí, byla trochu nervózní. "Trochu jsem se obávala pohledu do zrcadla. No, šestnáct let se podepíše na každém," zasmála se.
Ale mohla se těšit na to, že po šestnácti letech zase uvidí manžela a své dvě děti. "Synovi je třiatřicet a dceři jednatřicet let. Kdybych je potkala na ulici, možná bych je ani na první pohled nepoznala. Když jsem viděla své děti naposledy, byli to ještě školáci," smutně pokývala hlavou.
Ještě před několika dny si mohla o podobě svých blízkých či o městě, ve kterém žije, nechat jen zdát. "Obrazy z minulosti se mi znovu vracely ve snech. Protože jsem předtím viděla a všechno si pamatovala, tak jsem ve snu viděla opět normálně," vypráví pacientka.
Primář Stodůlka si velmi pochvaluje vlastnosti nového typu umělé rohovky: "Ve srovnání s transplantacemi předchozího typu náhrady je operace mnohem kratší. Dřív se prováděly v rozmezích několika měsíců dva dvou až tříhodinové zákroky, nyní stačí jeden trvající jednu až dvě hodiny." Operace se provádí při částečném umrtvení, takže pacient odchází rovnou ze sálu.
Tento postup však bohužel není spásný pro každého. "Může sice pomoci těm, kteří mají neprůhlednou rohovku nevhodnou pro běžnou transplantaci od dárce, ale jen v těch případech, kdy je v oku ještě zdravý zrakový nerv a sítnice," zdůraznil Stodůlka. Odhaduje, že takových lidí žijí v Česku desítky.
Přesně takovým případem byla i Hana Charvátová, která v minulosti prodělala osm neúspěšných transplantací rohovky.
"Sám jako lékař vím, co všechno může tělo udělat, takže to možná prožívám ještě víc než laik," podotkl manžel pacientky, ortoped Karel Charvát. "Oba ale věříme, že teď už bude všechno v pořádku," dodal.
A výsledky vyšetření dávají manželům Charvátovým naději. "Už po operaci mohla pacientka číst a nyní se její vidění ještě zlepšilo," řekl včera primář Stodůlka. Hana Charvátová dokonce nebude potřebovat ani brýle.
Teď musí dodržovat běžný pooperační režim. "Oko je kryté speciální kontaktní čočkou a pacientka bude používat kapky s antibiotiky jako ochranu před infekcí. Až se oko zahojí a vidění ustálí, tak už by neměla v běžném životě pociťovat žádná omezení," míní zlínský primář.
A přidává další dobrou zprávu. Brzy chce paní Charvátové implantovat umělou rohovku i do druhého oka. V budoucnu by měla doteď slepá žena vidět jako naprosto zdravý člověk.
Nová rohovkaUmělé oční rohovky jsou vhodné pro pacienty, jejichž tělo nepřijímá rohovky lidské, od dárců. |
