Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nová studie: prasečí chřipka zabila 15krát více lidí, než se myslelo

  7:54aktualizováno  7:54
Pandemie takzvané prasečí chřipky z roku 2009 zabila celkem 284 500 lidí. Virus H1N1 si tak vyžádal patnáctkrát více životů, než kolik v té době potvrdily laboratorní testy. Vyplývá to z nové studie publikované v britském časopise Lancet Infectious Diseases.

V Česku zemřelo na prasečí chřipku celkem 102 lidí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Světová zdravotnická organizace (WHO) původně napočítala 18 500 obětí prasečí chřipky. Byli mezi nimi ovšem jen ti, jejichž úmrtí na prasečí chřipku potvrdily laboratorní testy. Sama WHO tehdy varovala, že jde o hrubé podcenění, protože nezapočítala úmrtí lidí bez přístupu ke zdravotní péči a protože virus není pokaždé zjistitelný.

Podle nové studie se dopad pandemie v různých koutech světa značně lišil. Celkem 51 procent všech obětí prasečí chřipky pocházelo z Afriky a jihovýchodní Asie (tedy zemí, které leží východně od Indie a jižně od Číny). Oba tyto regiony ovšem představují jen 38 procent světové populace. Podle autorů studie může být počet obětí viru H1N1 ještě vyšší - až 579 tisíc lidí.

"Tato pandemie si skutečně vyžádala vysoký počet obětí," řekla doktorka Fatimah Dawoodová z amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocem, která studii vedla.

Nový statistický model

Prasečí chřipka nakazila první známou oběť v centrální části Mexika v březnu 2009. Do dubna se virus H1N1 dostal do Kalifornie a pak se rychle rozšířil po celém světě, kde vyvolal obavy a místy i paniku.

Například Egypt ve snaze zastavit šíření viru nařídil vybít všechna prasata v zemi. H1N1 se ale ve skutečnosti přenášel z člověka na člověka. Strach z nemoci šířila i skutečnost, že virus obsahoval části virů ptačí, prasečí a lidské chřipky v nikdy dříve nezaznamenané kombinaci.

Vědci si nebyli jistí, jak nakažlivá či smrtící tato zkřížená chřipka může být, ovšem první známky byly hrozivé: WHO vyhlásila prasečí chřipku pandemií v červnu 2009, kdy laboratoře zjistily případy nákazy v 74 zemích.

Tým epidemiologů a lékařů pro účely nové studie vytvořil statistický model založený na počtu obyvatel a odhadech počtu nakažených. Na základě něj předložil zjištění, která jsou podle něj přesnějším obrazem rozsahu pandemie. Ta začala opadat v listopadu 2009 a její konec WHO vyhlásila v srpnu následujícího roku.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.