"Chci se zaměřit především na děti a jejich vzdělávání, protože to je klíč ke všemu. Myslím, že by se na tom měli podílet všichni Romové, protože to děláme sami pro sebe, pro nikoho jiného," řekl jeden z absolventů - Rudolf Gábor.
Novou profesní skupinu podporuje už třetím rokem Rada vlády pro záležitosti romské komunity.
"Nahrazujeme tak vlastně práci ministerstva práce a sociálních věcí. Sociální práce v terénu přestala existovat, fungují pouze úředníci, kteří vyplácejí dávky. To by za ně mohly dělat stroje," řekl tajemník rady Roman Krištof.
Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab dodal, že cílem je, aby v se budoucnu na programu finančně podílely také samy obce. Počet streetworkerů totiž stále není dostatečný. Podle Krištofa by bylo ideální mít jich asi pět set.
V praxi řeší streetworkeři každodenní problémy sociálně slabších rodin. "Se svými klienty řeší například dluhy na službách či nájemném, efektivní využití peněz, spolupráci s úřady a další problémy," vysvětlila koordinátorka romského střediska DROM Laďka Češková.
Zájemci o tuto práci se mohou přihlásit sami, zatím si je vybírají neziskové organizace či úřady a radnice.
Takový je i případ Rudolfa Gábora z Bohumína. "Vybral si mě sám starosta," říká. Důvod? "Jsem taková výrazná osobnost," tvrdí neurčitě Gábor. Podle jeho slov ho trochu ubíjí pouze nedostatek pravomocí.
Na spolupráci s rodinami si terénní pracovníci příliš nestěžují. Často je totiž znají osobně, neboť většinou sami patří k romské komunitě.
Školení terénních sociálních pracovníků bylo letos zadáno vládou v rámci kampaně proti rasismu. "Streetworkeři by se měli stát součástí nově navrhovaného programu omezování sociálního vyloučení v romských komunitách, který vláda připravuje pro rok 2003," prohlásil Krištof.
Program zaujal také českou kancelář Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Vidí v něm možné řešení chudoby. "Po zvážení potřeb terénních pracovníků jsme se rozhodli přispět osmdesáti zimními bundami," řekl vedoucí kanceláře UNHCR Jean-Claude Concolato.
