Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nová práce pro policii: 65 let staré masakry Němců

  10:27aktualizováno  10:27
Po nedávném nálezu hrobu zavražděných Němců u Dobronína se objevila další podobná podezření. Policisté teď hledají masové hroby například v Moravském Krumlově. A podle dobových dokumentů mohou být takových míst v Česku stovky.

Nalezené lidské ostatky zavražděných Němců na louce u Dobronína na Jihlavsku. | foto: Anna Vavríková, MF DNES

Je to obyčejné trestní oznámení. Policii však upozorňuje na podezření z další hromadné vraždy staré 65 let.

„Podle oznamovatele jsou dosud neznámé hroby Němců z poválečné doby v zahradě zámku v Moravském Krumlově,“ říká Eduard Kočvara z Úřadu pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu (ÚDV). Případ připomíná kauzu z Dobronína u Jihlavy, kde policisté před několika dny našli pod zemí ostatky šesti těl. Teď dostávají podobných tipů více.

Úryvky z dobových hlášení z prosince 1947

"Velitel partyzánské skupiny Juraj Jakeš dal po dohodě s ruským velitelem vyvésti z vězení tři Němce, zjistil, že jsou tetováni, za široké účasti obyvatelstva byli ztýráni. Jednomu byli odřezány ušní boltce, jinému zapáleny vlasy a na zábradlí mostu skokem oběšeni."
Hlášení z Letovic

"Členové partyzánské skupiny a revoluční gardy zastřelili koncem května a během června 1945 deset osob německé národnosti. Oběti mají být zakopány na poli u obce Bílá Voda. Velitel Jiří Stránský prohlásil, že je absurdní vyšetřovat činy z doby vítězné revoluce. Tatáž skupina měla odcizit v Moravském Karlově za 1/2 milionu kartáčnických surovin."
Hlášení z katastru obce Bílá Voda

"Ve sběrném středisku v Masarykových kasárnách v Opavě zemřelo 49 osob německé národnosti. Ve třech společných hrobech na dvoře kasáren je pochováno 13 osob, z nichž tři zastřelil strážný Oldřich Nos z Opavy, údajně na útěku."
Hlášení z Opavy

Podezření z Moravského Krumlova je zcela nové, takže zatím není možné uvést, kolik mrtvých má v zahradě být. „Pán, který oznámení podal, odkazoval na pamětníka, kterého označil jako důvěryhodného,“ přiblížil Kočvara.

Další podobné podezření na existenci masového hrobu vyšetřují policisté i v Čechách, odmítají však zatím říci kde. Není přitom vyloučeno, že budou muset prověřit desítky dalších případů. Pracovníci ÚDV mají k dispozici stará hlášení o poválečných násilnostech na Němcích, která v roce 1947 dostávala na stůl tehdejší policie. A dobových dokumentů je neuvěřitelné množství. „Jsou to stovky případů z celého území Česka. Policie je tehdy vyšetřovala bez politických vlivů, a to myslím dnes není veřejnosti v Česku ani v Německu příliš známo,“ říká šéf ÚDV Pavel Bret.

Němcům brali i zlato

Stovky stran starých spisů, do nichž MF DNES nahlédla, nabízejí otřesné čtení. Například v internačním středisku pro Němce v Ostravě bylo od 15. května do 20. června zastřeleno 234 osob. Ve Frýdku-Místku zemřelo za podezřelých okolností 18 osob, v lese Hliníku u Místku bylo zastřeleno 11 lidí, z toho deset Němců a jeden Čech. O jejich hrobu se dosud nic neví.

„Z důvodů objektivity je však třeba říci, že ve spisech jsou i informace o tom, že ustupující Němci na našem území nechávali ukrytá skladiště zbraní a lidé se obávali, že budou pokračovat v boji. Na druhé straně však mnohdy nešlo o spravedlivou odplatu či spravedlivé rozhořčení, ale často o jednání s kriminálním podtextem, bylo spojeno například s krádežemi zlata,“ říká Bret.

Podle dokumentů se na násilnostech podílely především „revoluční gardy“. Jejich členové třeba objížděli internační tábory a pod záminkou, že určití lidé jdou do samostatného odsunu, si je vybírali. Pak je tajně zastřelili. Do hledáčku těchto podivných revolucionářů se navíc nedostávali váleční zločinci či příslušníci gestapa, ale často ti, o kterých se vědělo, že jsou bohatí.

Kde je můj otec?

Pozoruhodné je, že byl velký rozdíl mezi územím osvobozeným Američany a Sovětskou armádou.

„Pokud jde o pohraničí, a to soudní okresy Prachatice, Vimperk a Volary, hlásím, že v těchto místech si dozor nad každým zákrokem vyhradila americká armáda a jen v její přítomnosti zejména v prvních týdnech směli naši orgánové provádět domovní prohlídky a zatýkání. Nějaké násilí Američané nepřipustili,“ stojí v hlášení z Písku z 22. července 1947. I když poválečné období je pro mnohé dávno „pouhým dějepisem“, mnoho postižených rodin dodnes pátrá, co se stalo s jejich příbuznými a kde mají hroby.

„Tatínek, který měl německou národnost, skončil po válce v československém vězení v Plzni. Pak zmizel. Nic víc nevím, pátrali jsme po něm přes Červený kříž. Bezvýsledně,“ popisuje Krista Danišová. Po jejím otci marně pátral i advokát Lubomír Müller. Ten prozkoumal archivy, ale ničeho se nedobral. „Jestli někdo skončí ve státním vězení, přece musí někdo říct, co se s ním stalo. O každém vězni se vede evidence. Toto přece není v pořádku,“ říká Müller.

Kronikář Hostinného Tomáš Anděl v lese ukazuje na místo, kde by údajně mělo být pohřbeno několik desítek německých vojáků, zastřelených v červnu 1945.

Kronikář Hostinného Tomáš Anděl v lese ukazuje na místo, kde by údajně mělo být pohřbeno několik desítek německých vojáků, zastřelených v červnu 1945.

Na dobovém snímku opouštějí němečtí obyvatelé Jesenicko v roce 1946.

Na dobovém snímku opouštějí němečtí obyvatelé Jesenicko v roce 1946.

I když v roce 1947 tehdejší policie začala násilnosti vyšetřovat a vznikla dokonce poslanecká komise, o většině případů se veřejnost nedozvěděla. Spisy byly vedeny jako tajné. Navíc veškeré snahy o vyšetření ukončil komunistický převrat v únoru 1948.

A v místech, kde k násilnostem došlo, o nich lidé většinou mlčí dodnes, a tak si informace předávali jen němečtí rodáci. To je případ údajného masového hrobu poblíž Hostinného v Podkrkonoší. Tam v rokli byli podle německých pamětníků postříleni vojáci a možná i civilisté. „Vyprávěli mi to dva lidé nezávisle na sobě. Jeden z nich zemřel už dříve a pamětnice, která slyšela střelbu, zemřela před čtrnácti dny, 16. srpna,“ říká Tomáš Anděl z Hostinného.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.