Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nová móda: trestní udání

  22:02aktualizováno  22:02
Nejjednodušší cesta, jak si s někým nepohodlným vyřídit účty? Trestní oznámení. V posledních dvou letech jich v České republice dramaticky přibývá. A to především těch, která se nakonec ukážou jako bezdůvodná. Přesná evidence podaných trestních oznámení neexistuje. Kolika zbytečnými věcmi se policisté musí zabývat, nepřímo vyplývá z počtu všech řešených případů: v současné době registruje úřad vyšetřování celkem 110 tisíc oznámení. Z nich 23 tisíc bylo odloženo.

"Trestní oznámení velmi často nahrazují občanskoprávní či obchodní spory. Občan ví, že policie musí z úřední povinnosti konat, a tak jsou některá oznámení zcela účelová a bezdůvodná. Za dva roky, co jsem ve funkci, stále roste procento těch podání, která odkládáme bez sdělení obvinění," říká ředitel republikového úřadu vyšetřování Zdeněk Pelc.

Někteří lidé přitom podávají trestní oznámení jen proto, aby se o tom dozvěděla široká či blízká veřejnost, a výsledek šetření je moc nezajímá.

Češi se totiž podle právníků na člověka, o nějž se zajímá policie, dívají skrz prsty.

Často se přitom řídí jednoduchou úvahou: Něco na tom možná bude.

"V naší společnosti je to bohužel tak, že trestní oznámení je plivanec, který se jen těžko stírá. V tom to je mimořádně nebezpečné," říká místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a také potvrzuje, že se s trestními oznámeními poslední dobou roztrhl pytel." Republikáni (SPR-RSČ) podali trestní oznámení na ministra vnitra Stanislava Grosse a na vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele a podněcování k rasové a národnostní nenávisti (důvodem prý je jejich záměr zadat studii, zda se SPR-RSČ nedopouští šíření rasismu). Dosáhli svého: upoutali pozornost. Ale i takové podání musí policie prověřit.

Když před měsícem podal poslanec Miloslav Kalousek trestní oznámení na ministra financí Pavla Mertlíka kvůli vyšetřování kauzy IPB, přinesla o tom zprávu všechna média, deník Právo dokonce na titulní straně.

Právník se na to dívá jinak. "Pro mě to, že na někoho bylo podáno trestní oznámení, není informací, k níž bych vázal jakýkoli závěr," říká advokát Tomáš Sokol. Dodává: "Když někdo říká, podal jsem trestní oznámení, jako by vyjadřoval svou převahu nad druhou stranou a zároveň jistotu, že má pravdu. To je však nesmírně naivní, protože to může být přesně naopak. Taky to může být blázen nebo prachsprostý udavač." Leoš Dostál, člen blanenského zastupitelstva, opustil funkci předsedy finanční komise města poté, co mu kolegové vyhrožovali trestním oznámením. "Dodnes ani nevím, zda na mne bylo opravdu oznámení podáno. Asi ne, protože mě nikdo z orgánů činných v trestním řízení nekontaktoval," popisuje svou zkušenost.

ZNEŠKODNĚTE SOUPEŘE

Jenže podat trestní oznámení může být i cestou, jak zneškodnit svého protivníka v soudních sporech. "Ano, protistrany podávají na advokáty trestní oznámení," říká tajemník advokátní komory Jiří Klouza. Kdyby totiž trestní oznámení náhodou "vyšlo" a policisté by advokátovi sdělili obvinění, hrozí mu, že mu komora pozastaví výkon advokacie.

Trestním oznámením se však dá zaútočit i na novináře. Loterijní společnost Sazka podala nedávno trestní oznámení na dramaturgyni České televize Lenku Polákovou kvůli pořadu Klekánice. Z upoutávky pořadu totiž vyplývalo, že je k největší tuzemské loterijní společnosti kritický. Sazka uvedla, že dramaturgyni podezřívá z trestných činů pomluvy a z poškozování cizích práv, a nakonec dosáhla svého: pořad se z rozhodnutí generálního ředitele Dušana Chmelíčka v avizovaném čase nevysílal.

LEVNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ

Velmi často však lidé využívají trestního oznámení ve vzájemných sporech, například kvůli poškození dobré pověsti. "Místo toho, aby jeden po druhém požadoval například omluvu soudní cestou v občanskoprávním sporu, podá trestní oznámení pro pomluvu a nechá státní orgány, ať pracují. Je to jednoduché, a hlavně bezplatné řešení," říká právník Libor Nedorost.

Odborníci jsou přesvědčeni, že záplava účelových a zbytečných trestních oznámení by už měla skončit. "Ten, na nějž bylo účelové oznámení podáno, by se měl pokusit kartu obrátit a nechat úřady prověřit, zda to nebyl trestný čin křivého obvinění. Kdyby se to podařilo a vešlo to ve známost, možná by si to autoři takových oznámení víc rozmysleli," říká místopředseda Kučera.

Pelc zase navrhuje zavést takzvaný institut odepření, který funguje na Slovensku. "To znamená, že část evidentně nepodložených oznámení vůbec není přijata a jejich autoři jsou poučeni, co mohou dál podniknout, kam se obrátit a podobně," říká.

Současný zákon navíc umožňuje podat anonymní udání (a policie se jím musí zabývat) a také dovoluje formulovat trestní oznámení natolik volně, že se jeho autor může vyhnout trestnímu stíhání za křivé obvinění. "Když navíc někdo napíše, že se možná něco stalo, vede to k tomu, že se za státní peníze vyšetřuje něco zbytečně," říká Nedorost.

 

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.