Nová klinika je společným projektem Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK). Vizi jejího budoucího fungování ve čtvrtek představili děkan fakulty Aleksi Šedo a přednosta neuroonkologické kliniky ÚVN Vladimír Beneš.
„Péče o pacienty se zhoubným nádorem mozku strádá tím, že jsou do jisté míry opomíjeni, protože nepatří mezi typické klienty komplexních onkologických center. První krok péče o ně zpravidla provedou neurochirurgové, další péče se ale odvíjí různým posouváním po spádových pracovištích, takže některé léčebné kroky se zdržují. Péči je proto třeba dát lepší systém,“ popsal Šedo.
Nádory mozku už v ÚVN operují. Jenže na ozařování či chemoterapii pacienti musí jinam. Většinou do komplexního onkologického centra, které je nejblíž jejich bydlišti. A právě objíždění několika pracovišť by nová klinika vyřešila. Pro lékaře je důležité také spojení medicíny s vědou.
„Je to svým způsobem jako s automobily. Pokud máte mercedes, půjdete do značkového servisu. A tam by vám třeba opravili motor, ale s pneumatikami už by vás poslali jinam a s kapotou také do jiného servisu. To znamená, že oprava bude dražší a nebude ani tak dobrá,“ doplnil Beneš. „Pokud se k ozařování, které má začít do tří nebo čtyř týdnů, dostane pacient za tři nebo čtyři měsíce, což je vlastně třeba i polovina zbytku jeho života, léčba už nebude efektivní,“ upozornil přední neurochirurg.
Klinika už stojí, potřebuje ale nový ozařovací přístroj
Vznik nové kliniky v praxi neznamená stavbu či přístavbu nové budovy, ale přístrojové dovybavení a personální posílení stávající Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky na ÚVN. Ta už před časem prošla restrukturalizací a stala se společným pracovištěm 1. LF UK a ÚVN.
„Toto pracoviště nyní postupně vytváří podmínky, aby se stalo prvním faktickým centrem v Česku, které se bude o onkologické pacienty starat na jednom místě chirurgicky, ozařováním a cytostatickou léčbou,“ podotkl Šedo. „Pacient bude mít svůj tým, který o něj bude pečovat. Tento tým zároveň bude mít perfektní informace o pacientovi a bude provázaný s výzkumem,“ doplnil Šedo.
Kdy by mohla klinika začít fungovat takto široce, zatím není jasné. Záleží na tom, jak rychle se podaří sehnat peníze na důležitý přístroj, a také, zda budou zdravotní pojišťovny ochotné s ní nasmlouvat výkony.
Nová klinika by potřebovala například lineární akcelerátor, což je ozařovací přístroj s obdobnými funkcemi jako gama nůž - lékaři s jeho pomocí nádor odstraní a zároveň místo ozáří. O jeho nákupu by se mělo rozhodnout ještě letos.
Klinika by potřebovala také posílit o fyzika, onkology, radioterapeuty a další odborné profese.
Pacientům péče v jednom místě nechybí, uvádí konkurence
Iniciativu kritizují konkurenční pracoviště s tím, že komplexní léčba je zajištěna pro pacienty už nyní.
„Zajištění komplexní péče o nemocné s mozkovými nádory je nepochybně správná iniciativa, je však nutné zmínit, že naše oddělení, a několik dalších pracovišť v ČR, tuto péči zajišťuje již řadu let v rozsahu a komplexitě ne menší než střešovické pracoviště,“ uvedl Jan Klener, primář Neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.
„Poskytujeme kompletní operační servis, můžeme nabídnout léčbu chemoterapií a provádíme i některé experimentální metody. Stejně jako takzvaná neuroonkologická klinika posíláme nemocné k radioterapii mimo nemocnici, v našem případě však většinu nemocných na pouhých sto metrů vzdálené pracoviště Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Disponujeme navíc Leksellovým gama nožem, který je jednou ze základních léčebných metod u mozkových metastáz, jež jsou vůbec nejčastějšími mozkovými nádory,“ popsal Klener.
Diagnóza a pak jen měsíce života
Nádory mozku patří mezi nevyléčitelná onkologická onemocnění s velmi rychlým průběhem, jenž se nedaří medicínsky zvrátit. Například u nádorů zvaných glioblastomy se pacienti dožívají od diagnózy měsíce. „I při nejlepší možné péči pacient přežívá v průměru 12 až 14 měsíců,“ podotýká Beneš. Roli přitom nehraje to, zda má pacient nádor o velikosti například pět milimetrů, nebo pět centimetrů.
Nádory mozku lékaři v Česku diagnostikují ročně asi u 600 lidí. Z nich 100 až 120 projde právě klinikou v ÚVN. Zhruba ve třetině případů všech zhoubných nádorů jde o gliomy, které vznikají z podpůrného systému nervových buněk mozku. „To je nejsmrtelnější onemocnění a jediným onemocněním, se kterým je lze srovnat, je neléčitelný karcinom slinivky břišní,“ upozornil Beneš.