Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boj s nádory mozku medicína stále prohrává, pomoci by měla superklinika

  15:27aktualizováno  16:36
V Praze vzniká klinika, na které se lékaři komplexně postarají o pacienty s nádory mozku. Pracoviště umožní nemocné na jednom místě operovat, ale i ozařovat, podávat jim chemoterapii a provádět kontroly jejich zdravotního stavu. To nyní není možné. Součástí kliniky bude i vědecké pracoviště. Klinika komplexní péče bude fungovat při Ústřední vojenské nemocnici.
Mozek. Ilustrační foto

Mozek. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Nová klinika je společným projektem Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK). Vizi jejího budoucího fungování ve čtvrtek představili děkan fakulty Aleksi Šedo a přednosta neuroonkologické kliniky ÚVN Vladimír Beneš.

„Péče o pacienty se zhoubným nádorem mozku strádá tím, že jsou do jisté míry opomíjeni, protože nepatří mezi typické klienty komplexních onkologických center. První krok péče o ně zpravidla provedou neurochirurgové, další péče se ale odvíjí různým posouváním po spádových pracovištích, takže některé léčebné kroky se zdržují. Péči je proto třeba dát lepší systém,“ popsal Šedo.

Děkan 1. L F UK Aleksi Šedo

Děkan 1. L F UK Aleksi Šedo

Nádory mozku už v ÚVN operují. Jenže na ozařování či chemoterapii pacienti musí jinam. Většinou do komplexního onkologického centra, které je nejblíž jejich bydlišti. A právě objíždění několika pracovišť by nová klinika vyřešila. Pro lékaře je důležité také spojení medicíny s vědou.  

„Je to svým způsobem jako s automobily. Pokud máte mercedes, půjdete do značkového servisu. A tam by vám třeba opravili motor, ale s pneumatikami už by vás poslali jinam a s kapotou také do jiného servisu. To znamená, že oprava bude dražší a nebude ani tak dobrá,“ doplnil Beneš. „Pokud se k ozařování, které má začít do tří nebo čtyř týdnů, dostane pacient za tři nebo čtyři měsíce, což je vlastně třeba i polovina zbytku jeho života, léčba už nebude efektivní,“ upozornil přední neurochirurg.

Klinika už stojí, potřebuje ale nový ozařovací přístroj

Vznik nové kliniky v praxi neznamená stavbu či přístavbu nové budovy, ale přístrojové dovybavení a personální posílení stávající Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky na ÚVN. Ta už před časem prošla restrukturalizací a stala se společným pracovištěm 1. LF UK a ÚVN. 

Přednosta Vladimír Beneš

Přednosta Vladimír Beneš

„Toto pracoviště nyní postupně vytváří podmínky, aby se stalo prvním faktickým centrem v Česku, které se bude o onkologické pacienty starat na jednom místě chirurgicky, ozařováním a cytostatickou léčbou,“ podotkl Šedo. „Pacient bude mít svůj tým, který o něj bude pečovat. Tento tým zároveň bude mít perfektní informace o pacientovi a bude provázaný s výzkumem,“ doplnil Šedo.

Kdy by mohla klinika začít fungovat takto široce, zatím není jasné. Záleží na tom, jak rychle se podaří sehnat peníze na důležitý přístroj, a také, zda budou zdravotní pojišťovny ochotné s ní nasmlouvat výkony.

Nová klinika by potřebovala například lineární akcelerátor, což je ozařovací přístroj s obdobnými funkcemi jako gama nůž - lékaři s jeho pomocí nádor odstraní a zároveň místo ozáří. O jeho nákupu by se mělo rozhodnout ještě letos.

Klinika by potřebovala také posílit o fyzika, onkology, radioterapeuty a další odborné profese.

Pacientům péče v jednom místě nechybí, uvádí konkurence

Iniciativu kritizují konkurenční pracoviště s tím, že komplexní léčba je zajištěna pro pacienty už nyní.

„Zajištění komplexní péče o nemocné s mozkovými nádory je nepochybně správná iniciativa, je však nutné zmínit, že naše oddělení, a několik dalších pracovišť v ČR, tuto péči zajišťuje již řadu let v rozsahu a komplexitě ne menší než střešovické pracoviště,“ uvedl Jan Klener, primář Neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.

„Poskytujeme kompletní operační servis, můžeme nabídnout léčbu chemoterapií a provádíme i některé experimentální metody. Stejně jako takzvaná neuroonkologická klinika posíláme nemocné k radioterapii mimo nemocnici, v našem případě však většinu nemocných na pouhých sto metrů vzdálené pracoviště Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Disponujeme navíc Leksellovým gama nožem, který je jednou ze základních léčebných metod u mozkových metastáz, jež jsou vůbec nejčastějšími mozkovými nádory,“ popsal Klener.

Diagnóza a pak jen měsíce života

Nádory mozku patří mezi nevyléčitelná onkologická onemocnění s velmi rychlým průběhem, jenž se nedaří medicínsky zvrátit. Například u nádorů zvaných glioblastomy se pacienti dožívají od diagnózy měsíce. „I při nejlepší možné péči pacient přežívá v průměru 12 až 14 měsíců,“ podotýká Beneš. Roli přitom nehraje to, zda má pacient nádor o velikosti například pět milimetrů, nebo pět centimetrů.

Nádory mozku lékaři v Česku diagnostikují ročně asi u 600 lidí. Z nich 100 až 120 projde právě klinikou v ÚVN. Zhruba ve třetině případů všech zhoubných nádorů jde o gliomy, které vznikají z podpůrného systému nervových buněk mozku. „To je nejsmrtelnější onemocnění a jediným onemocněním, se kterým je lze srovnat, je neléčitelný karcinom slinivky břišní,“ upozornil Beneš.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.