Nový kanalizační systém ve východních čtvrtích Ria by měl po dokončení sloužit 1,7 milionům lidí. Oblast, která je v územním plánu Ria označena AP5, patří k nejvíce znečištěným v celém městě. Lidé odpadní vody z velké části vypouští do příkopů či rovnou do řek a jezírek.
Konstantně budovaná nová kanalizační síť je v současnosti v dosahu asi 19 tisíc domácností. Připojena je však jen asi pětina z nich. Problém s odpadními vodami má celá Brazílie. Pouze 39 procent všech odpadních vod projde čistírnami, uvádí nezisková organizace Trata Brasil. Výsledkem je celá řada zdravotních problémů obyvatel i devastace životního prostředí, uvádí The Washington Post.
V oblasti AP5 se investorská skupina Foz Aguas 5 zavázala v následujících 30 letech utratit 640 milionů dolarů a kromě kanalizačního systému vybudovat také deset čistíren odpadních vod. S investicemi podle úřadů v budoucnu nebude problém, překážkou se však překvapivě stal odpor obyvatel.
Velká část lidí z AP5 si totiž odmítá zřídit přípojky k veřejné kanalizaci. Část z nich argumentuje tím, že za službu platí již roky, ale odpadní vodu úřady bez vyčištění odvádí do vodních toků. Mnoho lidí v uplynulých letech kvůli tomu přestalo poplatky hradit a vodu často vypouštějí přímo na ulici. Lidé mají strach, že pokud si nechají zřídit přípojku k nové kanalizaci, upozorní na sebe a úřady od nich budou vymáhat pravidelné poplatky.
Chudší vrstvy si navíc vybudování přípojek nemohou dovolit. Úřady si za ně účtují v přepočtu asi dva tisíce korun, což je téměř polovina minimálního platu v Brazílii. Podle 63letého Francisca Oliveiry by úřady měly přípojky hradit ze státních peněz.
Ilka de Conceiçãová, 74letá obyvatelka oblasti AP5, si stěžuje, že v její ulici dělníci před časem zanechali práce a kanalizace je nedodělaná. Podle svých slov netuší, zda ji úřady někdy dokončí. „Neplánuji se ke kanalizaci připojit,“ tvrdí kvůli tomu. Za pravdu jí dává i Alexandre Nunes. Podle něj se systém čištění odpadních vod v Riu do praxe nikdy zcela nezapracuje.
