Není pro vás frustrující, když místo plánovaných několika tisíců lidí dorazily na Palackého náměstí zhruba tři stovky lidí?
Frustrující ne. My jsme vyzvali lidi, že jim dáváme příležitost, že budeme pořadateli a nechť přijdou vyjádřit svůj názor. A přišlo pár stovek lidí. (více zde) Otázka je, jestli už je společnost tak apatická, nebo si začne ty problémy uvědomovat až v pozdějších letech. Ale já bych vás na jednu zajímavou věc upozornil. V roce 1989 utíkali Němci z NDR přes německé velvyslanectví a Pražané nic, padla berlínská zeď a Praha nic. A najednou bylo 100 tisíc lidí na Václavském náměstí. Pak byla nastavena nějaká demokratická pravidla, ale bohužel tu stále ještě nemáme fungující občanskou společnost.
Nemůžete ale popřít, že rok od roku chodí v Česku na odborářské protesty, nebo na protesty spoluorganizované odbory, méně lidí.
Je to pravda. Ale jiné občanské iniciativy takové akce prakticky nesvolávají, neorganizují. Možná je to tím, že lidé dnes žijí spíše internetem. Možná přijde víc lidí, až se to vyburcuje přes internet nebo Facebook. Mně to připadá, že lidé začínají komunikovat už úplně jiným způsobem, než jsme možná byli zvyklí my z očí do očí. Podívejte se třeba na to, že někteří lidé se stali poslanci a prakticky nedělali veřejné mítinky, ale organizovali to přes web.
Proti čemu jste vlastně na Palackého náměstí demonstrovali?
Dali jsme lidem možnost vyjádřit se ke korupci, která je ve všech sociologických průzkumech označována za největší problém. Tak jsme si říkali, ať si to lidé nesdělují jen mezi sebou, ale ať to prohlásí veřejně. I problém eurozóny je problém korupce. Řítí se k zemi v Řecku, v Itálii, ve Španělsku. To není tím, že jsou to jižní země. Je tam větší míra korupce než ve Skandinávii.
Poslance žádáte o u ustavení parlamentní komise pro dohled nad vyšetřováním korupčních kauz. Věříte, že to bude k něčemu dobré, když tyto parlamentní komise nic moc zásadního v minulosti nedokázaly?
Nikdy nic nevyšetřily stoprocentně, ale upoutaly pozornost k nějakému problému. Občané stále nemají odpovědi na několik kauz, které jsme v červnu na předchozí demonstraci symbolicky "na trakaři" přivezli před Úřad vlády - je to třeba Diag Human, pražská karta Opencard, jsou to pandury, ProMoPro. Jsou tu další kauzy - privatizace Mostecké uhelné, teď možná i korupce při privatizaci Škody Plzeň, je tu kauza elektronických zdravotních knížek IZIP.
Jenže se vám podařilo přilákat jen pár stovek lidí. Má pak podle vás vůbec smysl takové protesty organizovat a pořádat? Nebo vidíte důvod malé účasti lidí v tom, že už je zima nebo že byl pracovní den?
Když to uspořádáme v pracovní den, můžeme pak říkat, že přišlo málo lidí, protože je pracovní den. Když v sobotu, mohli bychom se vymlouvat na sobotu. Možná že je to spíš v tom, že vyrůstá generace, která chce vyjádřit protest jiným způsobem, než manifestací na náměstí. To setkání lidí podle mě přesto význam má. Pro lidi, kteří přišli, je asi přijatelnější přijít na náměstí a vyjádřit takto svůj protest. Možná je nízká účast dána tím, že si někteří říkají, zda to má vlastně cenu. Když se podíváte po Evropě - v Řecku je generální stávka a protestují miliony lidí, v Itálii a ve Španělsku lidé protestují a zdánlivě se nic neděje. Ale ve společnosti se něco bude muset pohnout. Možná to teď nevnímáme, ale možná jsme na pokraji určitého dějinného zvratu, protože systém ekonomiky přestává být funkční.
Jaký dějinný zvrat máte na mysli?
To se zeptejte spíše lidí z kateder politologie a sociologie. Ale ono to stejně bude všechno trochu jinak. Všichni "generálové" se připravují na minulou válku, ale ta budoucí je vždycky trochu jiná.
A české odboráře uvidíme na náměstí znovu protestovat kdy?
To ještě nevím. Během zimního období to asi nebude. Teď budeme diskutovat s našimi členy na konferencích, na pracovištích. A zhodnotíme, jakým způsobem dáme lidem možnost vyjádřit názor. Demonstraci jsme nedělali proto, aby byl v Praze bengál, ale aby lidé mohli vyjádřit svůj názor. Kdybychom se dostali do stavu, že bude lidem všechno jedno, tak to bychom asi dopadli velmi špatně.
