V materiálu expert, který pracoval i na případu vězně Jiřího Kajínka, Jiří Straus napsal, že k pádu přispěla vnější síla minimálně jedné osoby. "Masaryk v plném vědomí očekával, že ho někdo vyhodí z okna," míní profesor.
Podle Strause padal Jan Masaryk kolmo na nohy. Pokud by nespadl z téměř patnácti metrů, pravděpodobně by přežil, míní. "Hlavu si nezranil. Jeho zranění pat, pánve a páteře nebyla smrtelná, ale přetížení při dopadu bylo příliš velké," konstatoval s tím, že bezprostřední příčinou smrti bylo utržené srdce.
ÚDV zatím další postup neřekl
Za jednoznačnou považují Strausovu expertízu i pracovníci Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu ÚDV, kteří tvrdí, že nejnovější soudní analýza zcela smetla ze stolu dvě zbylé dosud zvažované verze smrti.
Podle zástupců ÚDV je ale předčasné hovořit o tom, jaké další kroky se ve vyšetřování podnikají. Jasné prý zatím není ani to, kdo mohl diplomata zabít či to nařídit.
V minulosti padla v této souvislosti jména poválečného šéfa pátého oddělení Státní bezpečnosti Bedřicha Reicina, majora Augustina Schramma a příslušníka sovětské tajné služby Valerijana Zorina, který v březnu 1948 v Československu pobýval. Odborníci se domnívají, že by nová fakta mohly přinést i zahraniční archivy.
Podle některých historiků se ale nedá začátek procesu očekávat, neboť vrah je již zřejmě mrtev.
Posudek má i podle mluvčího Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jana Srba především dokumentační význam a je důležitý pro poznání historie. Vzhledem k době, která od té doby uplynula, je však nepravděpodobné, že by se ještě Masarykovy vrahy podařilo odhalit, míní.
"Vzhledem k tomu, že je to už čtyřiapadesát let, tak je minimální předpoklad, že by mohlo být zahájeno trestní stíhání proti konkrétní osobě," dodal mluvčí s tím, že převážná většina těch, kteří by o okolnostech diplomatovy smrti mohli podat svědectví, již nežije a ani archivní materiály nestačí.
|
Kdo byl Jan Masaryk |
|
Jan Masaryk se narodil 14. září 1886 v rodině Tomáše Garrigua Masaryka, univerzitního profesora a pozdějšího prvního československého prezidenta. Po absolvování akademického gymnázia pobýval několik let v USA. V 1. světové válce sloužil jako důstojník rakouské armády. Od roku 1918 byl třicet let v diplomatických službách, kde se snažil prosazovat mírovou spolupráci mezi Východem a Západem. Byl i významným představitelem zahraničního odboje a exilové vlády. Po válce se stal ministrem zahraničí, kterým zůstal i v Gottwaldově vládě po komunistickém puči v únoru 1948. Oblíbeným politikem byl hlavně kvůli svým postojům během druhé světové války. |
 Pohled na okna Černínského paláce, budovy ministerstva zahraničí, pod nimiž našel svou smrt Jan Masaryk. (12. března 2002) |
 Pamětní tabule pod okny Černínského paláce, budovy ministerstva zahraničí, připomíná smrt Jana Masaryka. (12. března 2002) |
 Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk během shromáždění k odchodu americké armády z Plzně v roce 1945. Podle nového soudního posudku byl Masaryk v roce 1948 jednoznačně zavražděn. |
 Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk v rakvi při posledním rozloučení v Černínském paláci 12. března 1948. Podle nového soudního posudku byl Masaryk v roce 1948 jednoznačně zavražděn. |
