Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nová fakta: Masaryka zavraždili

  17:52aktualizováno  17:52
Pod okny Černínského paláce skončilo 10. března 1948 tělo Jana Masaryka. Nyní se zdá, že smrt ministra zahraničí přestává být tajemstvím. Oficiální verze hovořila o sebevraždě. Zvažovala se i nešťastná náhoda. Ovšem renomovaný expert na pády z výšky Jiří Straus v novém znaleckém posudku tvrdí: "Byl to koordinovaný pád." Profesor forenzní biomechaniky na policejní akademii míní, že Masaryk byl bez pochyb zavražděn.

V materiálu expert, který pracoval i na případu vězně Jiřího Kajínka, Jiří Straus napsal, že k pádu přispěla vnější síla minimálně jedné osoby. "Masaryk v plném vědomí očekával, že ho někdo vyhodí z okna," míní profesor.

Podle Strause padal Jan Masaryk kolmo na nohy. Pokud by nespadl z téměř patnácti metrů, pravděpodobně by přežil, míní. "Hlavu si nezranil. Jeho zranění pat, pánve a páteře nebyla smrtelná, ale přetížení při dopadu bylo příliš velké," konstatoval s tím, že bezprostřední příčinou smrti bylo utržené srdce.

ÚDV zatím další postup neřekl
Za jednoznačnou považují Strausovu expertízu i pracovníci Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu ÚDV, kteří tvrdí, že nejnovější soudní analýza zcela smetla ze stolu dvě zbylé dosud zvažované verze smrti.

Podle zástupců ÚDV je ale předčasné hovořit o tom, jaké další kroky se ve vyšetřování podnikají. Jasné prý zatím není ani to, kdo mohl diplomata zabít či to nařídit.

V minulosti padla v této souvislosti jména poválečného šéfa pátého oddělení Státní bezpečnosti Bedřicha Reicina, majora Augustina Schramma a příslušníka sovětské tajné služby Valerijana Zorina, který v březnu 1948 v Československu pobýval. Odborníci se domnívají, že by nová fakta mohly přinést i zahraniční archivy.

Podle některých historiků se ale nedá začátek procesu očekávat, neboť vrah je již zřejmě mrtev.

Posudek má i podle mluvčího Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jana Srba především dokumentační význam a je důležitý pro poznání historie. Vzhledem k době, která od té doby uplynula, je však nepravděpodobné, že by se ještě Masarykovy vrahy podařilo odhalit, míní.

"Vzhledem k tomu, že je to už čtyřiapadesát let, tak je minimální předpoklad, že by mohlo být zahájeno trestní stíhání proti konkrétní osobě," dodal mluvčí s tím, že převážná většina těch, kteří by o okolnostech diplomatovy smrti mohli podat svědectví, již nežije a ani archivní materiály nestačí.

Kdo byl Jan Masaryk

Jan Masaryk se narodil 14. září 1886 v rodině Tomáše Garrigua Masaryka, univerzitního profesora a pozdějšího prvního československého prezidenta. Po absolvování akademického gymnázia pobýval několik let v USA. V 1. světové válce sloužil jako důstojník rakouské armády. Od roku 1918 byl třicet let v diplomatických službách, kde se snažil prosazovat mírovou spolupráci mezi Východem a Západem. Byl i významným představitelem zahraničního odboje a exilové vlády. Po válce se stal ministrem zahraničí, kterým zůstal i v Gottwaldově vládě po komunistickém puči v únoru 1948. Oblíbeným politikem byl hlavně kvůli svým postojům během druhé světové války.

Pohled na okna Černínského paláce, budovy ministerstva zahraničí, pod nimiž našel svou smrt Jan Masaryk. (12. března 2002)

Pamětní tabule pod okny Černínského paláce, budovy ministerstva zahraničí, připomíná smrt Jana Masaryka. (12. března 2002)

Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk během shromáždění k odchodu americké armády z Plzně v roce 1945. Podle nového soudního posudku byl Masaryk v roce 1948 jednoznačně zavražděn.

Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk v rakvi při posledním rozloučení v Černínském paláci 12. března 1948. Podle nového soudního posudku byl Masaryk v roce 1948 jednoznačně zavražděn.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se svým mluvčím Jiřím Ovčáčkem na tiskové konferenci na...
Zeman nehodlá počítat peníze za výjezdy do kampaně. Úřad to vidí jinak

Prezident Miloš Zeman bude i po vyhlášení volby hlavy státu pokračovat ve výjezdech do krajů, ale peníze utracené za ně přitom nehodlá započítávat do limitu...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.