Nová ČSSD: Pryč od Zemana

  • 15
Tohle Miloš Zeman překousne jen stěží: předsedou sněmovny se s nejvyšší pravděpodobností stane Lubomír Zaorálek. Stejný Zaorálek, o němž Zeman v době své vlády v ČSSD mluvil jako o "zbabělci, hlupákovi a vyžírkovi", kterému by strana měla zabránit, aby se ještě někdy dostal na jakoukoliv volební kandidátku.

Zeman, stále ještě úřadující premiér, ovšem bude muset Zaorálka přijmout s vědomím, že právě výběrem pětačtyřicetiletého učitele z Ostravy dávají "noví" sociální demokraté pod vedením Vladimíra Špidly najevo, jak moc se chtějí odlišovat od "zemanovských časů".

Není náhoda, že stejný odpor jako Zeman cítil k Zaorálkovi i vrchní premiérův rádce Miroslav Šlouf. "Pane Zaorálku, neomdlívej tady. Zvedni svůj prapor, jestli vůbec nějaký máš, a pojď diskutovat o tom, co bude a jak na to. A nevzkazuj mi přes noviny," volal rozrušený Šlouf ze stranické tribuny v prosinci 2000 po své drtivé porážce v senátních volbách.

Byl to právě Zaorálek, kdo Šloufovu kandidaturu do Senátu kritizoval a tvrdil, že to ČSSD škodí. Časy a strana se změnily: Šlouf teď balí kufry, jako skoro celá "Zemanova parta".  Ministři Kavan, Fencl, Březina, Schling, Lachnit, Eduard Zeman, ti všichni už před volbami tušili, že jejich vládní angažmá končí.

Zaorálek se na konci jedné takové kariéry sám podílel: Na severní Moravě obratným vyjednáváním vyšachoval ze hry o lídra kandidátky Zemanova (i Šloufova) oblíbence, ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita, který v době, kdy se cítil silný, o Zaorálkovi mluvil jako o "neumětelovi".

Kádrové změny se však odchodem několika ministrů nevyčerpávají. Ministr vnitra Gross se bude muset obejít bez svých nejbližších opor - Petra Ibla a Václava Jakubíka. Nový ministr financí Bohuslav Sobotka oznámil "personální výměny" ve Fondu národního majetku a v České konsolidační agentuře. Očekáván je i průvan v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Tedy všude tam, kde se v minulých letech rozdělovala křesla podle klíče opoziční smlouvy, životního díla Miloše Zemana.

Je skoro až s podivem, že se od své nedávné minulosti tak snadno odstřihávají ti politici ČSSD, kteří uplynulé čtyři roky opozičněsmluvní uspořádání české politiky a ekonomiky aktivně podporovali. Vladimír Špidla, Stanislav Gross Zdeněk Škromach či Petra Buzková, dnešní protagonisté nového stylu a budoucí ministři, dohodu s ODS v roce 1998 sami podepsali.

Lubomír Zaorálek je na tom přece jen jinak. V roli stranického disidenta se ocitl, když před dvěma lety odmítl hlasovat pro nový volební zákon a ústavní změny z dílny ČSSD a ODS. (Stejně se zachovala i Buzková, která zároveň rezignovala na stranické funkce.) Další společné zájmy obou velkých stran však Zaorálek prosazoval bez protestů: ať už mediální zákon výhodný pro TV Nova či prodloužení monopolu Telecomu.

"Svou vládu" pak podržel třeba tehdy, když hájil zjevně předraženou a bez soutěže zadanou výstavbu dálnice do "své Ostravy", a zvedl i ruku pro nákup stíhaček Gripen. Nic to neubralo na jeho dobré pověsti mezi opozičními poslanci: vždy korektní, diplomaticky vystupující a nikoho neurážející. Úplně jiný než Miloš Zeman. A právě proto jeden ze symbolů "nové" ČSSD. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video