Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nová balkánská trasa už je zcela v moci pašeráků, vévodí jim Sultán

  9:28aktualizováno  9:28
Takzvaná balkánská trasa migrantů z Řecka přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko se zdá mrtvá. Ožila však její varianta – v ní figuruje paradoxně Maďarsko, které jako první v EU začalo před migrační vlnou zavírat hranice.

Uprchlíci překračují maďarsko-rakouské hranice (30. září 2015). | foto: Reuters

Díky křehké dohodě s Tureckem nastal na hlavní spojnici mezi Řeckem a Rakouskem, kudy loni proudily statisíce migrantů, relativní klid. Neplatí to však o Bělehradu – ten byl důležitým „dopravním uzlem“ trasy staré a teď leží i na trase nové.

Tam stále denně přijíždějí stovky migrantů. „Uprchlíci nyní využívají cestu z Turecka přes Bulharsko, Srbsko a Maďarsko. Je to skutečná nová balkánská trasa,“ napsal německý list Die Welt.

Fotogalerie

V Bělehradu už běženci s oteplujícím se počasím tak nestrádají jako v zimě. Mají více času a sil na shánění té hlavní pomoci, o kterou stojí – pašeráků lidí. Protože bez nich to dál už jinak nejde. Většina z těch, kteří se dostali do Bělehradu, už má za sebou těžkou zkoušku „probíjení se“ přes Bulharsko.

Podle mnoha běženců v Bělehradu se Bulhaři s migranty, pokud je zadrží, nijak nemazlí. Jeden Afghánec popsal listu Die Welt, jak byl „několikrát zbit bulharskými pohraničníky a několikrát vrácen zpět za hranici“, ale nakonec se mu podařilo do srbské metropole dostat.

Pašeráci mu slíbili, že ho dostanou z Istanbulu do Bělehradu za tisíc eur (přibližně 27 tisíc korun). A dál už si musel hledat pokračování cesty sám.

Čekání na Sultána

Podle Die Welt má jeden z hlavních pašeráckých šéfů v Bělehradě přezdívku Sultán. Nijak se neskrývá. Prošedivělý muž ze Sýrie se zlatým řetězem na krku a ve vojenských kalhotách celé dny vysedává v kavárně u parku v centru Bělehradu, kde se migranti shromažďují.

Rakousko vyšle vojáky na hranice s Itálií, očekává změnu migrační trasy

„Prakticky pořád je obklopen novými zákazníky. Nijak neskrývá, co dělá, mám dokonce pocit, že je na to hrdý,“ uvedla Branislava Djoninová, jedna z dobrovolnic, které na místě pomáhají běžencům.

Podle srbského zpravodajského serveru B92 žádají pašeráci lidí za přepravu přímo do Vídně 800 eur a do Německa 2 000 eur. Nejlevnější variantou za 100 eur je odvoz k srbsko-maďarské hranici. Ta loni proslula jako první žiletkovým plotem proti nelegálním migrantům. Avšak žádný plot nemůže snahu lidí dostat se dál zcela zastavit.

Kromě toho, že nikdo neví, kolik běženců se daří přes hranici propašovat, jde i o to, že o azyl letos v Maďarsku požádalo už na 12 tisíc lidí. Dostanou se tak do jednoho z táborů, kde mají čekat na vyřízení své žádosti. „Většina z nich však odtud brzo zmizí,“ uvedl Die Welt. „Zpravidla se později objeví v Györu (maďarském městě, odkud není daleko do Rakouska, ale ani na Slovensko či do ČR). To je maďarské centrum pašeráků lidí,“ doplnil list. „A pašerácká anabáze je prakticky u cíle.“

Policisté na Domažlicku v dubnu zadrželi uprchlíky v bulharské dodávce:

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.