NOSOROŽEC TUPONOSÝ

- Nosorožci patří mezi lichokopytníky - na nohou mají tři prsty zakončené kopýtky. Nejsilnější je prostřední prst, kterým prochází osa nohy. Takto utvářená noha poskytuje nosorožcům pevnou oporu při chůzi i překvapivě rychlém běhu. Kůže nosorožců je silná, téměř lysá a bez kožních žláz. Typickým znakem těchto mohutných zvířat jsou pochopitelně rohy. Jejich podstatou je stejná látka, ze které jsou vlasy, chlupy nebo nehty, tedy rohovina. Rohy jsou plné a dosedají na zvláštní výstupky na lebce. Zvířata je neshazují, ale mohou si je ulomit. Plocha, kde se odlomí, je samozřejmě suchá a rohy během dvou až tří let postupně dorostou.

Nosorožec tuponosý je největším z pěti druhů nosorožců a zároveň třetím největším suchozemským savcem. Dospělý samec dosahuje výšky až 185 cm a hmotnosti kolem 3,5 tuny. Má poměrně světlou kůži (proto se mu někdy říká "bílý") a především širokou, jakoby useknutou tlamu. Její tvar vypovídá o způsobu obživy tohoto nosorožce, který spásá trávu v afrických savanách. Samec i samice mají na hlavě dva rohy, přední měří obvykle něco přes půl metru, i když je známý případ, kdy roh měřil 158 cm.

Nosorožec tuponosý se vyskytuje ve dvou zcela oddělených oblastech, a to v území od Čadského jezera po Bílý Nil a na jihu v Natalu. V obou těchto částech Afriky je však dnes setkání s nosorožcem stále vzácnější. V důsledku lovu poklesly jejich početní stavy na kritickou hranici, a tak patří nosorožec tuponosý mezi druhy ohrožené vyhubením. Dnes jich žije celkem něco málo přes 4000 jedinců.

"Bílí" nosorožci jsou v dospělosti vázáni na své teritorium. Nemusí být příliš velké, stačí, když svému majiteli poskytne dostatek pastvy a přístup k napajedlu. Zvláště samci neradi vidí ve svém území vetřelce. Své právo dávají najevo značkováním teritoria trusem i močí. Pokud se potkají samci mimo dobu říje, skončí jejich setkání obvykle jen pozdravným rituálem, kdy se oba sousedé obcházejí, otírají si vzájemně rohy a postřikují se močí. Ani v době říje však nejsou střety mezi nosorožci nijak prudké a nepřekračují za normálních podmínek měření sil přetlačováním. Tyto potyčky bývají doprovázeny mručením obou soupeřů.

Nosorožci žijí po většinu roku osamoceně a vyhledávají se jen v době rozmnožování. Páření trvá poměrně dlouho a opakuje se několikrát za den. Samice je březí až 500 dní a rodí jedno mládě. Maličký nosorožec nemá zpočátku rohy a je dlouho odkázaný na mateřskou péči. Zůstává s ní do narození dalšího mláděte, nejméně dva roky. Mládě si rádo hraje, běhá a zápasí s keříky. Matka ho ostražitě hlídá a běda každému, kdo by jejího potomka ohrožoval.

Na rozdíl od nosorožce dvourohého se nosorožci tuponosí rozmnožují v zajetí méně často. Samec a dvě samice, které můžete vidět v pražské zoo, neměli bohužel nikdy mláďata.

Správná odpověď z minulého kola byla B. Výherci budou vylosováni 7. července.

Své odpovědi na následující otázku pište do 6. července na adresu: [e-mail]

Otázka:
Na obrázku v úvodu článku jsou detaily kůží. Na kterém z nich je kůže nosorožce?

Na obrázku jsou detaily kůží. Pod kterým písmenem je kůže nosorožce?

Pro svůj roh je nosorožec často v přírodě zabíjen pytláky.

Nosorožec se během dne rád vyválí v bahně, které mu po uschnutí poskytuje ochranu.

Nosorožec sežere každý den velkou kupku trávy nebo sena.