Norské úřady v září rozhodly o zbavení Evy Michalákové rodičovské odpovědnosti k oběma jejím synům, které sociální služba odebrala z rodiny v květnu 2011. Mladší hoch má jít do adopce. Matka se odvolává. Podle odhadu jejích právníků by norský soud mohl případ projednávat do půl roku (všechny články o kauze najdete zde).
„Rodina získá veškerou právní podporu z norské strany. Případ bude posuzován nejrychleji, jak jen bude možné, protože se jedná o malé děti,“ uvedla Sletnerová.
Michaláková má ve Štrasburku šanci, Norsko tam prohrává, věří právnička |
Podle ní doba projednávání bude záviset na postupu právních zástupců rodiny a na právním systému. Podle norského velvyslanectví mají například všichni rodiče právo dostat obhájce ex offo v případech, které se týkají ochrany dětí.
Norské zářijové rozhodnutí o zbavení rodičovských práv a adopci mladšího hocha překvapilo české politiky. Označili ho za bezohledné, nehorázné či nekorektní. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si pak hned pozval norskou velvyslankyni. Nebyla tehdy v Praze, místo ní dorazila její zástupkyně. Ministerstvo zahraničí poslalo Norsku další diplomatickou nótu. Se Sletnerovou se šéf české diplomacie zatím nesešel. Prezident Miloš Zeman ambasadorce zrušil pozvání na oslavy 28. října.
„Nevěříme, že by tato kauza mohla zničit dobré vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi. Případ nemohu vyřešit ani já, ani norští politici. Musí se řešit soudní cestou a projít norským soudním systémem,“ uvedla velvyslankyně.
Pokud by Michaláková s nynějším odvoláním neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech těchto řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.
Otevřený dopis ministryni Marksové
Právníci Pavel Hasenkopf a Dora Boková, kteří v Česku zastupují Evu Michalákovou, zaslali otevřený dopis ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové Tominové. Ohradili se proti jejímu tvrzení, že sestra Michalákové, Zuzana Sovková, nepožádala o svěření Denise a Davida do své péče.
Jak sestra, tak prarodiče požádali o svěření dětí do péče už v lednu 2012. Právníci to dokládají zprávou z Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který v obou rodinách provedl sociální šetření. V ní je uvedeno, že v zájmu dětí je, aby vyrůstaly v biologické rodině. Norský soud v roce 2012 žádost zamítl s tím, že nebyla předložena diplomatickou cestou.
Právníci začali v letošním roce připravovat novou žádost rodiny Sovkových o svěření Denise a Davida do jejich péče. Norské zákony však neumožňují, aby byly děti svěřeny do pěstounské péče někoho, kdo nežije v Norsku. Hasenkopf a Boková se tak v dopise ptají, jaký by měl být podle ministerstva další postup.
Další výtka právníků směřuje proti výroku Marksové, která prohlásila, že manželé Sovkovi nevyužili nabídku na bezplatnou právní pomoc. Čeští právníci upozornili, že rodina k tomu nesplňují podmínky, protože nepatří k sociálně slabým občanům.
Příběh odebrání dětí v Norsku:
10. února 2015 |
