Zatímco tendence ostatních evropských států směřují k profesionálním armádám, skandinávská země se rozhodla jít opačným směrem. Zařazuje se tak do společností hrstky světových zemí, kde do armády povolávají i ženy. Patří mezi ně například Kuba, Izrael, Malajsie či Severní Korea.
"V Norsku se zavádí povinná vojenská služba bez rozdílu pohlaví. Stortinget (parlament) žádá vládu, aby co nejdříve předložila návrh na příslušnou změnu zákona," uvádí se v komuniké norského zákonodárného sboru.
Jak to vidí NorkySedmnáctileté kamarádky Marie Mamenová, Cana Elgvinová a Vivian Laynová-Jensenová jsou narozeny v roce 1996, a tak budou mezi prvními, jichž by se měla novela zákona týkat. "Z hlediska rovnoprávnosti je to dobré. Domnívám se, že armáda by si měla vybírat z těch nejlepších, a ti nejlepší nejsou jen chlapci. Ale co se mne týče, budu raději pracovat a studovat, než bych vstoupila do armády," říká Marie. Vivian naopak svou účast v ozbrojených složkách nevylučuje. "Branná povinnost bez rozdílu pohlaví nám dívkám dává možnost se ukázat. Možná bych to zkusila, myslím si, že by to působilo dobře v životopisu. Mám také sestřenici v armádě. Na fotografiích v uniformě vypadá super," prohlašuje Vivian. |
Schválení zákona je podle norských médií pouhou formalitou, protože návrh středolevé vlády zřídit povinnou vojenskou službu nezávisle na pohlaví podporují všechna politická uskupení s výjimkou malé Křesťanské lidové strany.
"Je to historický den," prohlásila podle deníku Aftenposten norská ministryně obrany Anne-Grete Strömová-Erichsenová. "A přichází v týdnu, kdy slavíme sté výročí udělení hlasovacího práva ženám," dodala.
Povinná vojenská služba pro ženy v Norsku je do značné míry formální záležitostí a jejím důvodem není nedostatek branců. I pro muže je branná povinnost uplatňována velmi mírně. Ze 60 000 mužů, kteří jdou na základě svého věku k odvodu, je nakonec do armády ročně vybráno pouhých 8 tisíc až 10 tisíc Norů. Přijati jsou v podstatě ti, kteří mají zájem a dobré výsledky fyzických a psychologických testů.
Norské ženy mají od roku 1976 právo sloužit v armádě a v současné době představují asi deset procent rekrutů. Před zavedením povinné vojenské služby nezávisle na pohlaví stanovila ministryně obrany za cíl mít do roku 2020 v řadách armády 20 procent žen.
Myšlenka ale nemá v zemi absolutní podporu. Kritizuje ji třeba předsedkyně Norského sdružení pro ženská práva Torild Skardová. Pochybuje totiž, že podobný krok přispěje k rovnoprávnosti. Ženy podle Skardové již nyní nesou těžší břímě, když přivádějí na svět děti a leží na nich většina povinností spojených s péčí o potomky, nemocné a seniory. "Přidat v této situaci další zátěž je velmi nerozumné," domnívá se.
