Norské děti byly na výletě na sobích jatkách. (10.1. 2017) | foto: AP

Norská školka vzala děti na výlet na sobí jatka. Fotky mnohé šokovaly

  • 923
Skupina pětiletých norských dětí zažila minulý týden netradiční exkurzi. Vychovatelé je vzali na výlet na sobí jatka. Děti se tak měly naučit něco o původu masa a tradicích Sámů, kteří se chovem sobů po staletí zabývají. Když však školka zveřejnila fotografie z výletu na jatka na Facebooku, vyvolala pozdvižení.

Fotky otiskly místní noviny a zpráva o exkurzi se začala rychle šířit na internetu. Většinu fotek tak školka obratem stáhla.

Podle amerického listu The New York Times však dokumentovaly, jak si děti prohlíží tělo soba visící ze stropu jatek či krvavé kožešiny naskládané venku na sněhu. Na jedné fotografii byla prý i krabice se sobími vnitřnostmi. Podle webu The Guardian bylo na dalším snímku zachyceno, jak děti hází kusy sobích těl do kontejneru.

„Jsem ráda, že moje děti do takové školky nechodí,“ svěřila se na Facebooku norská kuchařka Janne Iselin Dybdahl-Ihlenová. Podle ní školka ničí dětský empatický přístup ke zvířatům. „Tohle je prostě odporné,“ přizvukovala jí v komentáři pod snímky Němka Sandra Zumbrocková.

Národ Sámů

Sámové, kterým se někdy přezdívá Laponci, jsou národem bez státu. Celkový počet Sámů se odhaduje na 65 až 75 tisíc, přičemž nejvíce jich žije v Norsku. Obývají však i území Finska, Švédska, a Ruska.

Nejstarší obyvatelé Skandinávie obývají po staletí nejsevernější končiny Evropy. O jejich historii se však příliš neví.

Až do začátku 16. století byli Sámové hlavně rybáři a lovci. Tradičním způsobem obživy byl chov sobů, za kterými kočovali. Část Sámů se pastevectvím dodnes živí, zbytek se již usadil v arktických městech.

Stáda sobů jsou na v horách v severní části Norska běžně k vidění. Dvakrát ročně je Sámové seženou do osad, spočítají, označkují mláďata a porazí potřebný počet kusů.

Najdou se ale i tací, kteří veřejné pohoršení nechápou. „Je to jídlo. Z mnoha těch dětí budou producenti potravin, tohle je něco, na co si musí zvyknout,“ oponoval znechuceným ženám Jonas Gulstad žijící jen několik kilometrů od vesnice Henning, kde školka sídlí.

Vedení školky zájem překvapil. „Jsme jen malá školka v malé vesnici na norském venkově,“ řekl v pátek ředitel školky Dag Olav Stolan, který si za nápadem ukázat dětem prostředí jatek stojí.

Podle něj je potřeba dětem ukázat, jak se maso vyrábí. „Řekl bych, že tohle je zakořeněné v norské kultuře už od dávných dob. Děti na farmách byly vždycky brány na jatka už od útlého věku. I dnes ukazuje hodně rodičů dětem, jak se zvíře po honu poráží,“ vysvětlil Stolten.

Stejně tak se školky zastávají někteří rodiče. Matka jedné z holčiček Kristin Dahlová vyprávěla, jak přišla dcerka po výletu domů celá rozzářená a o zážitku jí vyprávěla. „Vynikající nápad vynikající školky,“ bránila učitele Dahlová.

Norské děti byly na výletě na sobích jatkách. (10.1. 2017)

Ředitel Stolten navíc potvrdil, že to nebylo poprvé ani naposledy, kdy se děti na jatka vypravily. Samotnou porážku prý však neviděly. „Děti ve skutečnosti nevidí tu chvíli, kdy je zvíře usmrceno,“ řekl Stolten. Rodiče navíc podle něj musí předem souhlasit. Ozvala se však jen jedna matka, která si nepřála, aby její dítě na exkurzi šlo. Ve třídě je přitom dětí patnáct.

Oblíbený čuník šel pod kudlu

Školka na sebe už jednou strhla v Norsku pozornost. Před lety totiž chovali ve školce prase, jehož porážkou děti oslavily Vánoce. „Šlo o to, abychom dětem ukázali starou norskou tradici - porážku prasete na Vánoce. A to jsme taky udělali, ačkoliv některé děti si samozřejmě to prase oblíbily,“ vzpomněl na kauzu Stolten.

Kvůli bezostyšnému ukazování mrtvých zvířat bylo Norsko v médiích už v minulosti. Loni na jaře na sebe strhla pozornost jiná norská zoo, kde ošetřovatelé hodili tygrům před zraky návštěvníků do výběhu celou mrtvou zebru bez hlavy, což návštěvníky pohoršilo (psali jsme zde).

Rozruch vyvolaly i jiné severské zoologické zahrady. V roce 2014 se světová média zajímala o soud žirafy, kterou dánská zoo utratila pro nadbytečnost a před zraky návštěvníků rozporcovala. Při usmrcení chovatelé použili elektrickou pistoli, protože smrtící injekce by znehodnotila maso. Žirafou pak nakrmili tygry, lvy a další šelmy (více zde). O rok později zase zoologická zahrada v Odensee vyhlásila veřejně přístupnou pitvu lvice (více zde).

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video